Michal I. Rumunský
Author
Albert FloresMichal I. Rumunský (rumunsky: Mihai I, 25. října 1921, Sinaia - 5. prosince 2017, Aubonne) byl mezi lety 1927-1930 a poté opět během let 1940-1947 čtvrtý a poslední rumunský král z dynastie Hohenzollernů. Po komunistickém převratu v Rumunsku byl Michal I. 30. prosince 1947 donucen abdikovat a následně emigroval do Švýcarska.
Byl nositelem nejvyššího sovětského vyznamenání - Řádu vítězství. V době jeho udělení byl nejmladším nositelem řádu, získal jej jako vrchní velitel rumunské armády za přechod z německé na sovětskou stranu a až do své smrti byl jejím posledním žijícím nositelem.
Život a vláda
Mladý král Michal. +more Princ Michal Rumunský (nebo také princ Michal Hohenzollernský, Michal Hohenzollern-Sigmaringen) se narodil 25. října 1921 na zámku Peleș v Sinaia v Rumunsku korunnímu princi Karlovi a jeho manželce Heleně Řecké a Dánské. Michal (či Michael) je prapravnuk britské královny Viktorie a bratranec královny Alžběty II. ve třetím koleni. Od roku 1925 byl Michal určen jako nástupce krále Ferdinanda I. .
Když Michal coby šestiletý chlapec nastoupil na trůn (byť v zastoupení), dostal se na titulní stranu časopisu Time, a byl tak nejmladší žijící osobou, která se objevila na titulní straně tohoto časopisu.
První vláda
Když 20. +more července 1927 zemřel král Ferdinand I. , nastoupil po něm tehdy šestiletý princ Michal, jelikož jeho otec, budoucí král Karel II. , se musel (tehdy ještě ženatý s Helenou Řeckou a Dánskou) dědičného práva zříci kvůli svému záletnictví a poměru s Elenou Lupescu. Za nezletilého krále Michala vládla regentská rada. Michal ovšem nebyl králem dlouho, jelikož se jeho otec samozvaně vrátil v roce 1930 z Francie a byl prohlášen králem. Během své vlády zavedl jeho otec král Karel II. královskou diktaturu.
Druhá vláda
+more_v_roce_1941_sledují_vojenské_operace_-_Michal_I. _později_vedl_Státní_převrat_krále_Michala'>státní převrat, který v srpnu roku 1944 vedl k "přeběhnutí" Rumunska na stranu spojenců. Král Karel II. ovšem zůstal králem pouze do 6. září 1940, kdy musel abdikovat ve prospěch tehdy devatenáctiletého Michala, a to v důsledku druhé vídeňské arbitráže, kvůli níž ztratilo Rumunsko území Severní Bukoviny, Besarábii, severní Sedmihradsko a Jižní Dobrudžu. V zemi měl ostatně v té době největší vliv maršál Ion Antonescu, který pokračoval ve své vládě nad Rumunskem. Král Michal od té doby svého otce již nikdy neviděl.
V roce 1944 se král Michal, který měl jen minimum pravomocí, rozhodl přiklonit na stranu spojenců a provedl převrat, při kterém nechal uvěznit Iona Antonescu a Rumunsko přešlo na stranu spojenců. Antonescův spojenec Adolf Hitler již před převratem králi nedůvěřoval a byl připraven ho nahradit jeho bratrancem arcivédodou Štěpánem Habsbursko-lotrinským, který žil od roku 1942 v Rumunsku.
Král Michal I. byl posledním monarchou za Železnou oponou, který přišel o trůn. +more Na konci války krále Michala I. americký prezident Harry S. Truman vyznamenal Řádem záslužné legie a současně byl dekorován sovětským Řádem vítězství z rukou Stalina za odvahu prokázanou během králova převratu.
Od roku 1945, kdy se vlády v Rumunsku za podpory Sovětského svazu pevně ujala Komunistická strana Rumunska, byla jeho úloha i pravomoci pouze formální. I přesto se král od převratu v roce 1944 těšil velké oblibě.
Abdikace a exil
V listopadu 1947 se vydal do Londýna na svatbu budoucí královny Alžběty II. +more s princem Filipem, kde se seznámil s bourbonsko-parmskou princeznou Annou. Během pobytu v Londýně mu Winston Churchill nabídl možnost azylu, kterou však Michal odmítl. Komunisté v čele s premiérem Grozou doufali, že se král z Británie nevrátí. Ten se ale vrátil a oznámil, že se s princeznou Annou ožení, což by zvýšilo oblíbenost monarchie v Rumunsku a narušilo přípravy komunistů na změnu režimu. Proto byl 30. prosince 1947 komunistickými jednotkami obklíčen královský palác a král Michal přinucen komunisty v čele s premiérem Petru Grozou a Gheorghiu-Dejem k abdikaci s poznámkou, že jako loutka by Grozovi tolik nevadil, ale Moskva nebude tolerovat za železnou oponou ani formální monarchii. Král sice poukázal na vlastní popularitu v zemi, ale Gheorghe Gheorghiu-Dej odpověděl, že právě proto chtějí, aby sám odešel a nebyl příčinou nepokojů a překážkou pro nastolení socialismu. Také mu připomněli, že palác je obklíčen a telefon odstřižen, a že když abdikaci nepodepíše, bude popraveno tisíc uvězněných studentů. Král se tedy rozhodl podepsat předem připravený abdikační dokument:.
Po abdikaci byl 3. +more ledna 1948 donucen opustit Rumunsko a s sebou odvezl i královskou korunu. Již v březnu téhož roku odvolal svou abdikaci s tím, že byla vynucena násilím a je tak neplatná. Na oplátku byl rumunskými úřady zbaven rumunského občanství. Bývalý monarcha žil nějakou dobu v Londýně i se svou manželkou, Annou Bourbonsko-Parmskou, kterou si vzal 10. června 1948 v Athénách. Pár poté žil v italské Florencii, než se v roce 1950 přestěnoval do švýcarského města Lausanne. V exilu se Michal živil jako farmář, pilot a podnikatel.
Návrat do země a rehabilitace
Anna na rumunské poštovní známce (2014). +more Po pádu komunistického režimu diktátora Ceaușescua přiletěl Michal na dánský diplomatický pas 25. prosince 1990 na rumunské letiště Otopeni, odkud hodlal pokračovat do královské hrobky v Curtea de Argeș. Po cestě z letiště byl ale zadržen policií a dopraven zpět na letiště a nucen opustit zemi. Podruhé mohl bývalý král navštívit zemi v roce 1992, kdy mu rumunská vláda povolila návštěvu země během velikonočních slavností. Nicméně mu neumožnila pronést řeč z bývalého královského paláce k milionovému davu, který se v Bukurešti shromáždil a tak svoji řeč pronesl z hotelového balkónu. Vysoká popularita bývalého krále natolik vystrašila vládu prezidenta Iona Iliescu, že dvakrát neumožnila králi návrat do země v letech 1994 a 1995. Poté, co se v roce 1996 stal prezidentem Emil Constantinescu, bylo Michalovi vráceno rumunské občanství.
Od té doby žil střídavě v Aubonne ve Švýcarsku a v Rumunsku na zámku Săvârșin nebo přímo v Bukurešti v Alžbětině paláci, který královské rodině k doživotnímu užívání vrátil rumunský parlament. Kromě toho užívá v Rumunsku královská rodina i soukromé rezidence na zámcích Peleș a Pelișor.
V roce 2006 se bývalý král umístil na 25. místě v soutěži 100 největších Rumunů. +more U příležitosti svých devadesátých narozenin v říjnu 2011 vystoupil před rumunským parlamentem.
Při své návštěvě Kroměříže u příležitosti uctění památky rumunských vojáků, kteří padli při osvobozování města na konci druhé světové války byl v říjnu 2011 oceněn udělením čestného občanstvím města Kroměříž.
I přes více než 40 let komunistického režimu se král Michal těšil v Rumunsku značné oblibě. V průzkumu z roku 2012 se stal osobností s největší důvěrou, daleko před místními politiky a u příležitosti jeho 91. +more narozenin bylo v říjnu toho roku na jeho počest přejmenováno náměstí v Bukurešti. V dalším průzkumu z roku 2013 45 % dotázaných Rumunů uvedlo, že mají o králi dobré či velmi dobré mínění, zatímco opak uvedlo pouze 6,5 % dotázaných. Téměř stejné oblibě se těší královská rodina jako celek.
Závěr života a skon
V březnu 2016 oznámila královská rada, že se král Michal stahuje ze zdravotních důvodů z veřejného života. Jeho povinnosti na sebe převzala nejstarší dcera Margareta.
Král Michal I. zemřel 5. prosince 2017 ve Švýcarsku ve věku 96 let.
Rodina
Rumunská královská standarta. +moreManželkou krále Michala byla Anna Bourbonsko-Parmská, kterou si vzal 10. června 1948 v Athénách. Z manželství se narodilo pět dcer: * Margareta (* 26. března 1949) ∞ 1996 Radu Duda (* 1960) * Helena (* 15. listopadu 1950) ∞ ** 1983-1991 Dr. Leslie Robin Medforth-Mills (1942-2002) ** 1998 Alexander Philips Nixon McAteer (* 1964) * Irina (* 28. února 1953) ** John Kreuger (* 1945, ∞ 1983-2003) ** John Wesley Walker (* 1945, ∞ 2007) * Sofie (* 29. října 1957) ∞ 1998-2002 Alain Biarneix * Maria (* 13. července 1964) ∞ 1995-2003 Casimir Mystkowski.
Michal I. byl vnuk řeckého krále +more_Řecký'>Konstantina I. , pravnuk německého císaře Fridricha III. a prapravnuk britské královny Viktorie, ruského cara Alexandra II. , dánského krále Kristiána IX. a portugalské královny Marie II. .
Tituly a vyznamenání
25. října 1921 - 4. +more ledna 1926: Jeho královská Výsost princ Michal Rumunský, princ hohenzollernsko-sigmaringenský *4. ledna 1926 - 20. července 1927: Jeho královská Výsost Michal korunní princ rumunský, princ hohenzollernsko-sigmaringenský *20. července 1927 - 8. června 1930: Jeho Veličenstvo král Michal I. Rumunský *8. června 1930 - 6. září 1940: Jeho královská Výsost Michal, velkovévoda z Alba Iulia, korunní princ rumunský *6. září 1940 - 10. května 2011: Jeho Veličenstvo král Michal I. Rumunský, princ hohenzollernsko-sigmaringenský *10. května 2011 - 5. prosince 2017: Jeho Veličenstvo král Michal I. Rumunský.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Související články
Rumunská královská rodina * Dějiny Rumunska
Externí odkazy
[url=http://www. tyden. +morecz/rubriky/zahranici/evropa/rumunsko-vyhnany-kral-se-usadil-zpet-ve-vlasti_63851. html]Vyhnaný rumunský král se usadil zpět ve vlasti (Týden. cz)[/url] * [url=http://radicalroyalist. blogspot. com/2011/10/official-medal-to-commemorate-king. html]Oficiální rumunská pamětní medaile k 90. narozeninám Michala I. [/url] *.
Kategorie:Rumunští králové Kategorie:Rumunští princové Kategorie:Hohenzollernové Kategorie:Pravoslavní panovníci Kategorie:Pretendenti Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Panovníci, kteří abdikovali Kategorie:Vojevůdci druhé světové války Kategorie:Rumunští emigranti a exulanti Kategorie:Osobnosti na rumunských poštovních známkách Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 1921 Kategorie:Narození 25. +more října Kategorie:Narození v Rumunsku Kategorie:Zemřelí na leukemii Kategorie:Úmrtí 2017 Kategorie:Úmrtí 5. prosince Kategorie:Úmrtí v kantonu Vaud Kategorie:Pohřbení v katedrále v Curtea de Argeș Kategorie:Muži Kategorie:Čestní občané města Kroměříže.