Helenidy

Korab - 2764 m pohoří Baba - Pelister Helenidy (Albánsko-řecká či Šarsko-pindská horská soustava) jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii Drin - Peć na Dinárské hory a prostírající se přes Kosovo, západní část Severní Makedonie, Albánii až do Řecka. Rozkládají se tak v jižní části Balkánského poloostrova, na Peloponés a jejich součástí je i ostrov Kréta. Východním ohraničením Helenid na území Kosova a Severní Makedonie je linie procházející údolími řek Ibar a Vardar. Jsou součástí Alpsko-himálajského systému.

Dělí se na dva základní systémy: Šarský horský systém a Řecký horský systém. Pohoří obou systémů jsou malebná, plná vápencových štítů, propastí, jeskyní a soutěsek.

Šarský horský systém

Šar Planina

Geografie a členění

Rozkládá se v západní části Severní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do Albánie a na jihu do Řecka. +more Dělí se na dvě části - východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí Černého Drinu a Radiky. Východní část začíná pohořím Šar planina (Titov vrh, 2 747 m) a pokračuje přes pohoří Bistra (2 163 m), Stogovo (2 273 m), Karaorman (2 243 m) a Galičica (2 255 m) do Prespanské kotliny. Západní věnec tohoto systému je vyšší a začíná na severu Paštrikem (1 989 m), pokračuje přes Koritnik (2 394 m), Korab (2 764, nejvyšší vrchol masivu) a Jablanicu (2 257 m) do Ohridské kotliny. Jedno z nejrozlehlejších pohoří v Severní Makedonii je Jakupica, tvořené čtyřmi paprskovitě uspořádanými hřebeny - Karadžica, Golešnica, Jakupica a Dautica. Všechny se sbíhají na náhorní rovině, jíž dominuje kuželovitý vrchol Soluské glavy (2 540 m). Při severomakedonsko-řecké hranici leží vysoké a členité pohoří Baba (Pelister, 2 601 m).

* Severní Makedonie ** Šar planina - Titov vrh 2747 m ** Bistra - Bistra 2 163 m ** Stogovo - Stogovo 2 273 m ** Karaorman - Karaorman 2 243 m ** Galičica - Galičica 2 255 m ** Koritnik - Koritnik 2 394 m ** Paštrik - Paštrik 1 989 m ** Korab - Korab 2 764 m ** Dešat - Velivar 2 375 m ** Jablanica - Jablanica 2 257 m ** Jakupica - Solunska Glava 2 540 m ** Baba - Pelister 2 601 m

Geologické složení

Horské oblasti Šarského systému jsou vytvořeny převážně z paleozoických břidlic, občas prostoupených krystalickými horninami (Baba, Jakupica, Šar). Ale i zde se najde vápenec (střed masivu Jakupica).

Podnebí

Subalpinské podnebí (v horstvech od 1 000 m do 2 000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. +more Takové podnebí je typické např. pro Babu.

Vodstvo

Velmi známá jsou největší jezera v Severní Makedonii - Ohridské jezero, v jehož hladině se zhlíží pohoří Galičica, a Prespanské jezero v pohoří Baba. Voda Prespanského jezera mizí v krasových dutinách a napájí níže položené jezero Ohridské.

Živá příroda

V mnoha horských oblastech šarského systému žijí medvědi, vlci či lišky (Šar planina). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět kamzíka či divoké prase. +more Hojní jsou hadi, ještěrky atd. Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost životního prostředí pro živočichy podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a národní parky. Jde např. o Pelister a Galičicu na severomakedonsko-řecké hranici. Národní parky jsou také v Albánii.

Literatura

publikace Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - * publikace Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987

Kategorie:Pohoří v Kosovu Kategorie:Pohoří v Severní Makedonii Kategorie:Pohoří v Albánii Kategorie:Pohoří v Řecku