Henri Poincaré (A603)

Technology

12 hours ago

Author

Henri Poincaré (A603) byl vesmírná plavidlo, které vyrobilo evropské konsorcium IMDC (Industriali Memphis Defense Consortium). Plavidlo patřilo mezi geostacionární satelity a bylo pojmenováno po francouzském matematikovi, astronomovi a filozofovi Henrim Poincarém. Henri Poincaré (A603) byl vypuštěn do vesmíru 3. července 2007 pomocí nosné rakety Delta IV Heavy z vesmírného centra Cape Canaveral. Cílem tohoto satelitu bylo provádět měření gravitačního pole Země v geostacionární oblasti, což mělo přispět k lepšímu porozumění geofyzikálním procesům vnitřku planety. Plavidlo měřilo gravitační pole pomocí mikrovlnných signálů, které byly odráženy od povrchu Země a znovu zachyceny satelitem. Měření bylo prováděno na základě Dopplerova jevu, tedy změny frekvence signálu v závislosti na pohybu vůči pozorovateli. Henri Poincaré (A603) měl geostacionární dráhu s nadmořskou výškou přibližně 36 000 kilometrů nad rovníkem. Plavidlo bylo vybaveno také dalšími přístroji, které sloužily ke studiu elektromagnetických jevů ve vesmíru. Satelit Henri Poincaré (A603) ukončil svou misi v roce 2015 poté, co došlo k selhání jeho palivového systému. Přesto se jednalo o významný krok v poznání vesmíru a přírody gravitace. Satelit přispěl k významnému rozvoji geofyzikálního výzkumu a dalšímu porozumění gravitačnímu poli Země.

Henri Poincaré (A603) byla pomocná loď francouzského námořnictva sloužící ke sledování letů balistických raket odpalovaných z pevniny či z ponorek, k výpočtu jejich dráhy a k velení takovým zkouškám. Až do svého vyřazení roku 1992 byla vlajkovou lodí francouzské skupiny pro námořní zkoušky a měření („Jednotka M“).

Stavba

Plavidlo bylo původně postaveno jako italský tanker. V letech březnu 1964-březnu 1967 bylo přestavěno loděnicemi v Brestu. +more V letech březnu 1979-březnu 1980 byla modernizována elektronika plavidla.

Konstrukce

Pro sledování dráhy střel sloužily sledovací radary Savoie a Gascogne využívající sadu parabolických antén na horní palubě. Loď dále nesla navigační radary. +more Na zádi se nacházela přistávací plocha a hangár pro dva těžké vrtulníky SA 321 Super Frelon, nebo až pět lehkých Alouette III. Pohonný systém tvořila jedna parní turbína o výkonu 7457 kW, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.