Henrietta Nasavsko-Weilburská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Henrietta Nasavsko-Weilburská byla členkou luxemburského rodu Nasavsko-Weilburských. Narodila se 22. dubna 1797 ve Wiesbadenu jako dcera knížete Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského a jeho manželky Frederiky Luisy Oranžsko-Nasavské. V roce 1816 se vdala za rakouského arcivévodu Karla Ferdinanda Habsbursko-Lotrinského. Pár měl spolu pět dětí. Henrietta se aktivně zapojovala do veřejného života a podporovala charitativní a sociální projekty. Po smrti jejího manžela v roce 1874 se stala regentkou kvůli nezletilosti svého vnuka, budoucího rakouského císaře Františka Josefa I. Regentkou zůstala až do roku 1884. Během té doby vedla státní záležitosti s vynikající inteligencí a obdržela mnoho vyznamenání za svou službu. Henrietta zemřela 29. prosince 1883 ve Vídni ve věku 86 let. Byla pohřbena v kryptě císařské hrobky ve vídeňském klášteře Kapucínů.

Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden - 2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.

Život

Olejomalba Henrietty v roce 1838 Princezna Henrietta byla nejmladší dcerou Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského, prvního knížete Nasavsko-Weilburského, a jeho manželky Karolíny Oranžsko-Nasavské, princezny oranžské. +more Henriettinými prarodiči z otcovy strany byli Karel August Nasavsko-Weilburský a Augusta Bedřiška Vilemína Nasavsko-Idsteinská, zatímco z matčiny strany to byli Vilém IV. Oranžský a Anna Hannoverská.

Poté, co Henrietta v dětském věku ztratila oba rodiče, vyrůstala v péči svého nejstaršího bratra Fridricha Viléma. Dne 28. +more ledna 1797 si v Hermitage vzala Ludvíka Fridricha, syna Fridricha II. Evžena Württemberského a jeho manželky, princezny Bedřišky. Podle dobových záznamů bylo manželství Ludvíka a Henrietty velmi šťastné. Sám Ludvík byl první důstojník pruské armády a od roku 1800 i generál, proto s ním musela často Henrietta cestovat. I díky cestování se jejich pět dětí narodilo v různých místech Evropy.

Několik let po sňatku měl ale Ludvík velké dluhy a byl nucen začít bydlet na zámku jeho staršího bratra Fridricha I. +more Viléma Württemberského. Na tomto zámku, zvaném Kirchheim, nakonec Ludvík i zemřel. Po smrti manžela si vyvinula Henrietta silný vztah k městu přilehlému Kirchheim. Sama povolala Alberta Knappa, velkého zastánce pietismu, aby v tomto město sloužil jako pastor. Dalšími památkami po jejím působení zde je i mateřská školka (1838), nemocnice (1840) nebo sbor dobrovolných hasičů. Při 150. výročí její smrtí v roce 2007 zde byly velké oslavy a výstava.

Henrietta Nasavsko-Weilburská zemřela 2. +more ledna 1857 v šestasedmdesáti letech přirozenou smrtí. Dědicem Ludvíka se stal jejich syn Alexandr, avšak nejznámější z Henriettiných potomků se stala Pavlína, která si vzala krále Viléma I. Württemberského.

Potomci

Z jejího manželství s Ludvíkem vzešlo pět dětí:

* 1. Marie Dorotea (1. +more 11. 1797 Pokój - 30. 3. 1855 Budapešť) ** ⚭ 1819 Josef Habsbursko-Lotrinský (9. 3. 1776 Florencie - 13. 1. 1847 Budapešť)), rakouský arcivévoda a uherský palatin * 2. Amálie (28. 6. 1799 Wolany - 28. 11. 1848 Altenburg) ** ⚭ 1817 Josef Sasko-Altenburský (27. 8. 1789 Hildburghausen - 25. 11. 1868 Altenburg), vévoda sasko-altenburský v letech 1834-1848 * 3. Pavlína (4. 9. 1800 Riga - 10. 3. 1873 Stuttgart) ** ⚭ 1820 Vilém I. Württemberský (27. 9. 1781 Lubin - 25. 6. 1864 Stuttgart), 2. württemberský král od roku 1816 až do své smrti * 4. Alžběta Alexandra (27. 2. 1802 Würzau - 5. 12. 1864 Karlsruhe) ** ⚭ 1830 Vilém Bádenský (8. 4. 1792 Karlsruhe - 11. 10. 1859 tamtéž) * 5. Alexandr (9. 9. 1804 Petrohrad - 4. 7. 1885 Laško) ** ⚭ 1835 hraběnka Claudine Rhédey von Kis-Rhéde (21. 9. 1812 - 1. 10. 1841 Pettau), morganatické manželství.