Henrietta Nasavsko-Weilburská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Henrietta Nasavsko-Weilburská byla členkou luxemburského rodu Nasavsko-Weilburských. Narodila se 22. dubna 1797 ve Wiesbadenu jako dcera knížete Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského a jeho manželky Frederiky Luisy Oranžsko-Nasavské. V roce 1816 se vdala za rakouského arcivévodu Karla Ferdinanda Habsbursko-Lotrinského. Pár měl spolu pět dětí. Henrietta se aktivně zapojovala do veřejného života a podporovala charitativní a sociální projekty. Po smrti jejího manžela v roce 1874 se stala regentkou kvůli nezletilosti svého vnuka, budoucího rakouského císaře Františka Josefa I. Regentkou zůstala až do roku 1884. Během té doby vedla státní záležitosti s vynikající inteligencí a obdržela mnoho vyznamenání za svou službu. Henrietta zemřela 29. prosince 1883 ve Vídni ve věku 86 let. Byla pohřbena v kryptě císařské hrobky ve vídeňském klášteře Kapucínů.

Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden - 2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.

Život

Olejomalba Henrietty v roce 1838 Princezna Henrietta byla nejmladší dcerou Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského, prvního knížete Nasavsko-Weilburského, a jeho manželky Karolíny Oranžsko-Nasavské, princezny oranžské. +more Henriettinými prarodiči z otcovy strany byli Karel August Nasavsko-Weilburský a Augusta Bedřiška Vilemína Nasavsko-Idsteinská, zatímco z matčiny strany to byli Vilém IV. Oranžský a Anna Hannoverská.

Poté, co Henrietta v dětském věku ztratila oba rodiče, vyrůstala v péči svého nejstaršího bratra Fridricha Viléma. Dne 28. +more ledna 1797 si v Hermitage vzala Ludvíka Fridricha, syna Fridricha II. Evžena Württemberského a jeho manželky, princezny Bedřišky. Podle dobových záznamů bylo manželství Ludvíka a Henrietty velmi šťastné. Sám Ludvík byl první důstojník pruské armády a od roku 1800 i generál, proto s ním musela často Henrietta cestovat. I díky cestování se jejich pět dětí narodilo v různých místech Evropy.

Několik let po sňatku měl ale Ludvík velké dluhy a byl nucen začít bydlet na zámku jeho staršího bratra Fridricha I. +more Viléma Württemberského. Na tomto zámku, zvaném Kirchheim, nakonec Ludvík i zemřel. Po smrti manžela si vyvinula Henrietta silný vztah k městu přilehlému Kirchheim. Sama povolala Alberta Knappa, velkého zastánce pietismu, aby v tomto město sloužil jako pastor. Dalšími památkami po jejím působení zde je i mateřská školka (1838), nemocnice (1840) nebo sbor dobrovolných hasičů. Při 150. výročí její smrtí v roce 2007 zde byly velké oslavy a výstava.

Henrietta Nasavsko-Weilburská zemřela 2. +more ledna 1857 v šestasedmdesáti letech přirozenou smrtí. Dědicem Ludvíka se stal jejich syn Alexandr, avšak nejznámější z Henriettiných potomků se stala Pavlína, která si vzala krále Viléma I. Württemberského.

Potomci

Z jejího manželství s Ludvíkem vzešlo pět dětí:

* Marie Dorotea (1. listopadu 1797 - 30. +more března 1855), ⚭ 1819 Josef Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 - 13. ledna 1847), rakouský arcivévoda a uherský palatin * Amálie (28. června 1799 - 28. listopadu 1848), ⚭ 1817 vévoda Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789 - 25. listopadu 1868) * Pavlína (4. září 1800 - 10. března 1873), ⚭ 1820 Vilém I. Württemberský (27. září 1781 - 25. června 1864), 2. württemberský král od roku 1816 až do své smrti * Alžběta Alexandra (27. února 1802 - 5. prosince 1864), ⚭ 1830 Vilém Bádenský (8. dubna 1792 - 11. října 1859) * Alexandr (9. září 1804 - 4. července 1885), ⚭ 1835 Claudine Rhédey von Kis-Rhéde (21. září 1812 - 1. října 1841), morganatické manželství.