Henry Cavendish

Henry Cavendish (10. října 1731 Nice - 24. února 1810 Londýn) byl britský fyzik a chemik.

Pocházel z významného šlechtického rodu Cavendishů, patřil k linii vévodů z Devonshire a byl synem lorda Charlese Cavendishe (1704-1783), dlouholetého poslance Dolní sněmovny a vědce. Henry Cavendish studoval v letech 1749 až 1754 na univerzitě v Cambridge, avšak nezískal univerzitní diplom. +more Ve studiu přírodních věd mohl pokračovat díky velkému dědictví; během jeho života byla však publikována jen malá část jeho prací.

Objev vodíku

Cavendish je všeobecně označován za objevitele vodíku, neboť v roce 1766 publikoval článek „On Factitious Airs“ („O umělých plynech“), v němž popsal hustotu „zápalného plynu“, z něhož spalováním vzniká voda. Jeho experiment později zopakoval Antoine Lavoisier, který vodíku dal jméno (francouzsky hydrogène).

Určení hmotnosti Země

Cavendish také v roce 1798 jako první mohl přesně spočítat hmotnost Země. Použil k tomu torzní váhy (upravil ty, které sestrojil John Michell), s jejichž pomocí změřil gravitační sílu působící mezi olověnými koulemi. +more Zjistil pak poměr průměrné hustoty Země vůči vodě 5,48. Roku 1821 však v jeho práci našel Francis Baily aritmetickou chybu (změřený poměr byl 5,448). Z jeho měření lze určit hmotnost Země a odvodit gravitační konstantu. To prvně učinili ale až roku 1873 Alfred Cornu a Jean-Baptistin Baille. Měření byla dále zpřesněna ve 20. století. V současnosti je nejlepší odhad hmotnosti Země asi 5,973 zettatun (tedy 5,973×1024 kg), což se od Cavendishova (opraveného) výpočtu odlišuje jen asi o 1 %.

Jiné výsledky

Cavendish také do jisté míry určil složení zemské atmosféry. Vypočetl, že 79,167 % tvoří vzduch „s flogistonem“ (dnes víme, že to je dusík a argon) a 20,833 % je vzduch „bez flogistonu“ (dnes víme, že se jedná o kyslík se zastoupením 20,95 %). +more Také určil, že asi 1/120 tvoří jiný plyn (teprve o 100 let později určili William Ramsay a Lord Rayleigh, že se jedná o argon).

Povaha

Cavendish byl tichý samotář, byl považován za poněkud výstředního, a kromě své rodiny nenavazoval blízké vztahy. Vypráví se, že ve svém domě měl zadní schodiště, které používal, aby se vyhnul své hospodyni, neboť se cítil nesvůj ve společnosti žen. +more Prý také vždy, když vešel do nějaké místnosti, hlasitě kvičel, což byl signál pro ostatní, aby místnost okamžitě vyklidili. Mluvil jen o vědě, a když mluvit nechtěl, něco zapištěl a utekl. Také se říká, že když uviděl v domě služku, byl tak rozrušený z toho, že viděl cizího člověka, že ji okamžitě vyhodil.

Soukromý život

V důsledku své povahy často nepublikoval výsledky své práce, a řadu svých závěrů nesděloval ani svým spolupracovníkům. Teprve po jeho smrti, koncem +more_století'>19. století, jeho práce studoval James Clerk Maxwell, který zjistil, že zásluhy za objevy, které učinil Cavendish, si mezitím připsali jiní vědci. K těmto objevům patří např. Ohmův zákon, Daltonův zákon parciálních tlaků nebo podstata elektrické vodivosti.

Zanechal po sobě značný majetek, který byl v roce 1871 použit k založení a vybavení ústavu „Cavendish Laboratory“ na univerzitě v Cambridge.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, díl 5.; Praha, 1892 (reprint 1997), s. 246-247

Externí odkazy

Kategorie:Cavendishové Kategorie:Britští fyzici Kategorie:Britští chemici Kategorie:Objevitelé chemických prvků Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Fyzici 18. +more století Kategorie:Chemici 18. století Kategorie:Absolventi Cambridgeské univerzity Kategorie:Držitelé Copleyho medaile Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Narození 10. října Kategorie:Narození 1731 Kategorie:Narození v Nice Kategorie:Úmrtí 1810 Kategorie:Úmrtí 24. února Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Muži.