Hernychova vila

Hernychova vila v Ústí nad Orlicí byla postavena jako rodinné sídlo místní továrnické rodiny počátkem 20. století v secesním slohu. Je situována východně od Mírového náměstí a díky vysoké věži tvoří jednu z městských dominant. Od roku 2008 zde sídlí Městské muzeum. Vila je od roku 1978 zapsána na seznamu kulturních památek.

Historie vily

Hlavní vstup s věží Rodina Hernychů po několik generací působila v místním domáckém podnikání v oblasti textilní výroby, v +more_století'>19. století se však vypracovala v přední průmyslnický klan v širokém okolí. Florian Hernych (1855-1923) patřil již k největším podnikatelům regionu a zaměstnával 2. 500 dělníků, ve vztahu k zaměstnancům však měl značně negativní pověst. Poblíž své textilní továrny získal počátkem 20. století pozemky na návrší nad náměstím od rodiny Pitrů a Vrbických a zde nechal v letech 1906-1907 vybudovat honosné rodinné sídlo v secesním stylu.

Hernychova vila je dílem pražského ateliéru architekta Matěje Blechy, výsledkem byla honosná secesní stavba obklopená zahradou. Ve všech detailech nebyl původní projekt dodržen, vile ale dodnes dominuje věž a socha sv. +more Floriána v průčelí, jehož Florian Hernych přijal jako patrona. Během první světové války došlo k úpadku podnikání a s úmrtím Floriana Hernycha (1923) skončila sláva vily. Jeho potomci ztratili majoritní podíl v továrně, úpadek podnikání se odrazil i na plánu zimní zahrady, který banka poskytující úvěr odmítla. Hernychovi se za první republiky věnovali hlavně právnické praxi a přestěhovali se do Prahy, do ústecké vily zajížděli již jen příležitostně.

Pohled ze Smetanovy ulice Přestože se Emil Hernych stal po roce 1945 generálním ředitelem Spojených českých a moravských bavlnářských závodů, vila byla v roce 1948 pronajata odborům a později zde sídlila umělecká škola. +more K faktickému znárodnění došlo až v roce 1958, kdy státní orgány došly k závěru, že vila je součástí továrny. I když došlo ke stavebním úpravám, ty proběhly především v přízemí a na celkovou kompozici a exteriér neměly vliv, přesto fasáda přišla o některé zdobné ornamenty. Kromě umělecké školy ve vile sídlil Dům osvěty a Památník revolučních tradic.

Po roce 1989 byla vila v restitučním řízení vrácena rodině Hernychových, ti však neměli prostředky na rekonstrukci, navíc byli vázáni podmínkou udržet zde následujících deset let uměleckou školu. Později došlo k převodu vily na město Ústí nad Orlicí (2003). +more Město realizovalo náročnou obnovu domu a od roku 2008 zde sídlí městské muzeum.

Externí odkazy

[url=http://monumnet. npu. +morecz/pamfond/list. php. IdReg=138126&oNazSidOb=%FAst%ED+nad+orlic%ED&Uz=B&PrirUbytOd=03. 05. 1958&PrirUbytDo=02. 08. 2017&Limit=25]Vila na stránkách Národního památkového ústavu[/url] * [url=https://www. muzeum-uo. cz/o-muzeu/hernychova-vila]Informace o vile na webu Městského muzea Ústí nad Orlicí[/url] * [url=http://www. ustinadorlici. cz/cs/turista-a-volny-cas/kultura/vyznamne-budovy-a-mista/obecne-informace-2]Informace o vile na oficiálních stránkách města Ústí nad Orlicí[/url] * [url=https://www. ousti. cz/misto/hernychova-vila/]Vila na stránkách Zapomenuté Oustí[/url].

Kategorie:Secesní vily v Česku Kategorie:Vily v Ústí nad Orlicí Kategorie:Kulturní památky v Ústí nad Orlicí Kategorie:Stavby Matěje Blechy Kategorie:Postaveno v Česku 1907