Hladov

Název

Jak ukazuje jediný doklad ze středověku (1257), vesnice se původně jmenovala Pfaffendorf - "Kněžská ves". Název byl odvozen od skutečnosti, že vesnice pařila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. +more Vesnice byla snad osídlena ještě po husitských válkách, poté byla opuštěna a obnovena až v 17. století pod jménem Hladov podle neúrodné půdy. Do němčiny bylo jméno převedeno zprvu jako Hungerleid - "Trápení hladem", od poloviny 18. v množném čísle (Hungerleiden). Podoba jména v písemných záznamech: Paffendorp (1257), Hladow (1678, 1718), Hungerlayd (1720), Hungerleyden (1751), Hungerleiden či Kladow (1846), Hungerleiden a Hladov (1872).

Historie

Kaple u hlavní silnice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. +more V roce 1534 vesnici koupilo město Jihlava. Zpustlá ves byla znovu obnovena v 17. století českým obyvatelstvem. Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve vsi 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Desátky se odváděly panství Nová Říše. Na pondělní týdenní trhy se z Hladova jezdilo do Třebíče. Po osvobození v roce 1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do roku 1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pro nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov připojen pod obec Dlouhá Brtnice, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce 1938. Po roce 1945 byla v obci postavena hasičská zbrojnice.

Přírodní poměry

Hladov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Stonařova a 2,5 km od Dlouhé Brtnice, 3,5 km západně od Opatova, 2,5 km severně od Sedlatic, 4,5 km severovýchodně od Staré Říše. +more Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina. Průměrná nadmořská výška činí 653 metrů. Nejvyšší bod o nadmořské výšce 659 metrů se nachází jihovýchodě od obce. Hladovem protéká Hladovský potok, na němž se rozkládají rybníky Panenská hráz a Hladovský rybník. Památná lípa srdčitá roste ve volné krajině v blízkosti lesního porostu a polní cesty u studánky.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 52 domech 278 obyvatel. 275 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. +more Žilo zde 276 římských katolíků, 1 evangelík a 1 příslušník Církve československé husitské.

Obecní správa a politika

Obecní úřad a prodejna Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Aleš Tomek. +more Hladov je členem Mikroregionu Třešťsko a Místní akční skupiny Třešťsko.

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy DRS Deštná s. r. +moreo. , LESY NEPOMUKY,s. r. o. , POSPÍCHAL ČALOUNĚNÝ NÁBYTEK CZ a. s. , LTK speed s. r. o. a Dřevovýroba Prokš, s. r. o. a nachází se zde čerpací stanice Agip - Eni. Obcí prochází silnice II. třídy č. 38 ze Želetavy do Dlouhé Brtnice. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Želetava, Budeč, Zadní Vydří, Znojmo, Hrotovice, Moravské Budějovice. Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Opatova do Nepomuk.

Školství, kultura a sport

Budova školy byla postavena v Hladově v roce 1890. Vyučovalo se v ní až do 70. +more let 20. století, kdy byla pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do Dlouhé Brtnice a do Stonařova. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Hladov.

Další fotografie

Hladov, house No 77.jpg| Dům čp. 77 u požární nádrže Hladov, ruin.jpg| Ruiny Hladov, playground.jpg| Hřiště na severu obce

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Stará Říše

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jihlava Kategorie:Mikroregion Stonařovsko Kategorie:Obce v okrese Jihlava Kategorie:Mikroregion Třešťsko Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině