Cesko.wiki Hlavní kladenská sloj
Author
Albert FloresHlavní kladenská sloj, také svrchní radnická, je černouhelná sloj radnických vrstev kladenského souvrství v kladensko-rakovnické pánvi v kladenském kamenouhelném revíru, která byla objevena v roce 1846. Sloj je uložena 4-15 m nad základní kladenskou slojí. Obě jsou od sebe odděleny tzv. brouskovým obzorem.
Charakteristika
Sloj byla nejvýznamnější slojí v dané oblasti jak hospodářským významem, tak svojí kvalitou a mocností, která dosahovala až dvanáct metrů (doly ve Vinařicích a Švermově). Její stáří je položeno do svrchního karbonu, odhaduje se na 309 milionů let. +more Hloubka slojí je od výchozů až do hloubky 600 m.
V hlavní kladenské sloji byl bohatý výskyt bělavého vulkanogenního proplástku (opuka), který je typický pro tuto sloj. Výskyt vrstev proplástků byl od několika milimetrů až centimetrů. +more Nejmocnější byly označovány (od spodu nahoru) jako velká (0,1-1,2 m), malá (0,03-0,08 m), modrošedá (0,03-0,08 m) a stropní (0,02-0,3 m) opuka.
Z makropetrografickéko pohledu je hlavní kladenská sloj tvořena především mastným páskovaným uhlím a ve střední části sloje také páskovaným uhlím.
Původní sloj kladenské deprese byla v době sedimentace svrchních radnických vrstev rozdělena do dvou nestejných částí rynholeckého a kladenského revíru. Průměrná mocnost se pohybovala od 7-8 m ve střední a východní části až po 5-7 m v západní části kladenského revíru. +more V roce 1886 na dole Thinnfeld byla zastižena mocnost 11,8 m. V severní části rynholeckém revíru dosahovala mocnost až 11 m.
Průměrná popelnatost vytěžených zásob byla Ad = 21 %