Hodnotová orientace

Hodnotová orientace je soustava hodnot, která se projevuje situační, krátkodobou či dlouhodobou zaměřeností subjektivního charakteru. Jedná se o míru významu, kterou jedinec individuálně přikládá určitým ideálům, vlastnostem, jevům atd., které usměrňují jeho chování.

Hodnoty

V průběhu života si člověk osvojuje určité hodnoty jevů, kterými je denně obklopován. Hodnocení je velmi zvláštní forma odrážející vztah člověka k objektivní skutečnosti. +more Tyto jevy a jejich individuální hodnocení se podílí na motivaci a usměrňování chování jedince. Proto je přirozené, že člověk směřuje své cíle k něčemu, co je pro něj podstatné a rozhodující.

Pojem „hodnota“ je různě chápán podle toho, v jakém kontextu ho použijeme. Je proto nutné upřesnit, co slovo „hodnota“ znamená v rámci hodnotové orientace. +more Pro jeho interdisciplinární význam se s tímto pojmem můžeme setkat v nejrůznějších souvislostech.   Nejčastěji se s ním potýkáme ve filozofickém, pedagogickém a sociologickém pojetí. Nejvíce se ale odráží v pojetí psychologickém.

Psychologie hodnotu zmiňuje především ve spojitosti s motivační sférou osobnosti. Hodnoty se stávají jedním z nejdůležitějších určujících činitelů prožívání a chování člověka. +more Z chování podmiňují hodnoty převážně tu část uvědomělé činnosti člověka, kterou nazýváme jednání.

Hodnotová orientace

Pro hodnotovou orientaci je typický důraz na zaměřenost, působnost, tendence a zacílení. Hodnotové orientace jsou blízké obsahům hodnotových typů. +more Abychom mohli rozeznávat jednotlivé hodnotové orientace, musíme si uvědomit převahu podob těchto orientací a také charakteristiky jejich nositelů.

Problematikou hodnotových orientací a jejich typologií se zabývá psychologie.

Eduard Spranger (27. červenec 1882 - 17. +more září 1963, Německo) vypracoval jednu z nejznámějších typologií hodnotové orientace, která rozlišuje šest různých základních typů hodnotové orientace, podle hodnot a motivů v životě jedince:.

* teoretický typ - hledání pravdy, touha po poznání, je racionální, zkoumá podstatu světa, zajímá se co se děje kolem a příčiny toho dění * ekonomický typ - vše poměřuje podle praktičnosti užití, přemýšlí co je pro něj nejvýhodnější a co bude mít největší zisk, ocení hmotný majetek * náboženský typ - směřuje k absolutním a duchovní hodnotám, snaží se porozumět světu a najít jeho podstatu * sociální typ - důležitá je láska k druhým, sebeovládání, laskavost * estetický typ - oceňuje krásu, nezajímají ho praktické starosti, jeho svět se skládá z barev, zvuků, tvarů a rytmů * politický/mocenský typ - zajímá ho moc, je soutěživý, vyhledává možnost ovládat jiné lidi, dosahování moci

Hodnotová orientace v Čechách

Petr Sak (* 9. 4. +more 1945 Kladno) se zabýval hodnotovou orientací v českém prostředí a to u mladé generace ve věku 15-30 let. Na základě analýzy vytvořil 5 odlišných druhů hodnotové orientace.

* egoisticko-materialistická - vysoké postavení, motivace pro povýšení, majetek, plat * profesně-rozvojová - důležité je vzdělání, úspěch, zaměstnání * reprodukční - velký důraz se klade na rodinu a její rozšiřování, láska * globální - zájem o životní prostředí, mír, příroda a zdraví * liberální - hodnoty, soukromí, svoboda

Hodnotová orientace mezi generacemi: vlivy a souvislosti

Michaela Šmídová a Martin Vávra se společně zabývali hodnotovou orientací mezi generacemi. Cílem jejich studie je blíže objasnit konkretizaci působení rodičů, vrstevníků či společensko-kulturních vlivů na utváření a přijímání hodnotových orientací.

Existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými hodnotovými orientacemi. Největší váhu u všech souborů mají orientace hédonistické a individualistické, nejnižší váhu mají naopak orientace náboženské a neliberální (výrazné jsou tedy orientace preferující svobodu proti bohatství a bezpečnosti). +more I přesto, že je shoda mezi soubory výrazná, ze srovnání vyplývá, že rodina má na tvorbu hodnotových orientací menší vliv než působení mediátorů v rámci generace. To podporují i odpovědi respondentů (dětí) na přímé otázky, kde se hodnotovým orientacím naučili.

Dle srovnání se na tvorbě hodnotových orientací v průměru podílejí dle dotazovaných nejvíce škola a rodiče dohromady, poté samotní rodiče, dále kategorie „sám/ někdo jiný“ a jako poslední škola. Záleží však na jednotlivých dispozicích.

Hodnotová orientace	Rodiče	Děti celkem	Děti rodičů	Děti ostatní
a.       xenofobní	62,8	50,3	50	50,9
b. +more       etatistická	58,4	51,4	51,8	50,9
c.       neliberální	36,8	32,3	31,8	33,1
d.       konformní	70,6	58,7	59,8	56,9
e.       rovnostářská	80,3	69,7	71,1	67,6
f.         náboženská		18,2	20	15,6
g.       individualistická	76,9	76,3	77,7	74,2
h.       hédonistická	95	92,1	92,1	92
i.         na úspěch	43,2	47	46,4	47,9
j.         pragmatická	23,1	27,3	28,2	26
k.       pohodová	67,4	61,1	61,1	61,1

Co se týče hodnotových orientací tíhnoucích spíše k otevřenosti či uzavřenosti společnosti na základě souhlasu či nesouhlasu s výroky vyjadřujícími jednotlivé typy, dnešní generace třicátníků je otevřená pouze málo a jejich rodiče ještě méně. Česká generace, která v roce 1989 končila základní školní docházku, zažila zlom směrem k demokracii a otevřenosti společnosti a prožila tak čas v měnící se společnosti, nebyla novými hodnotovými nabídkami výrazněji zasažena.

Odkazy

Reference

Související články

axiologie

Kategorie:Sociální psychologie Kategorie:Teorie her