Axiologie
Author
Albert FloresAxiologie je filozofický obor, který se zabývá hodnotami a vztahem mezi hodnotami a lidskými činy. Tento pojem vznikl spojením řeckých slov "axios" (hodný) a "logos" (slovo, věda). Axologie se zaměřuje na všechny aspekty hodnot, včetně morálních, estetických, náboženských a sociálních hodnot. Filozofové axiologie zkoumají, jakým způsobem lidé přisuzují hodnoty a jak tyto hodnoty ovlivňují jejich jednání. Axologie se často spojuje s etikou, estetikou a filosofií náboženství. Jedním z nejznámějších axiologů byl Max Scheler, který se zabýval studiem životních hodnot a hodnotovou hierarchií. Axiologie má také významný vliv na politiku, ekonomii a sociologii, protože hodnoty ovlivňují všechny aspekty lidského života.
Axiologie (z řeckého axios, rovnocenný, zasloužený) nebo také filosofie hodnot je moderní filosofická disciplina, součást praktické filosofie, která se zabývá hodnocením a hodnotami.
Poznávání a hodnocení
Člověk nemůže žít jen jako nezúčastněný pozorovatel, nýbrž musí si vybírat a volit, a tedy i hodnotit. Neptá se jen, co je pravdivé a co nepravdivé, nýbrž především co je dobré a co špatné, lepší a horší. +more Platí to nejen o člověku, ale o každé bytosti do té míry, nakolik může svůj osud ovlivňovat (musí hledat potravu nebo vodu, vyhýbat se nebezpečí a podobně). Smyslová výbava slouží živočichům i lidem především k praktickým účelům, k tomu, aby si hájili svůj život - to znamená volili a hodnotili. Pouze člověk se může hodnocení zdržet a snažit se věci poznávat bez tohoto praktického životního zaujetí čili teoreticky, jak to dělá například věda.
Otázky „dobrého života“ patří k filosofii od samého počátku, starší filosofie je však řešila většinou jako hledání dobra, toho nejlepšího nebo ctností a vlastními postupy hodnocení se příliš nezabývala. Zájem o hodnocení jako porovnávání a oceňování rozvinuli především teoretičtí ekonomové (Adam Smith, Jean-Baptiste Say), kteří studovali, jak si člověk vybírá, čemu a kdy dává přednost, co za co je ochoten vyměnit, jakou čemu přisuzuje cenu atd.
Hodnocení a hodnoty
Univerzálním prostředkem ekonomického oceňování jsou peníze. Jenže člověk vybírá, volí a hodnotí (tj. +more dává něčemu přednost před něčím jiným) daleko častěji tam, kde se volby nehodnotí penězi. Pojem hodnocení a hodnoty jako zásadně odlišný od poznávání a popisu se vyskytuje u Kanta a u Schopenhauera, klíčový význam však dostává u dvou velmi odlišných myslitelů, u F. Nietzscheho a Hermanna Lotze. Nietzsche byl přesvědčen, že hodnocení je základnější a pro člověka významnější než poznávání, zároveň však soudil, že zdrojem hodnocení je vůle, přesněji řečeno vůle k moci. Proto vyzýval k „přehodnocení všech hodnot“ a od tvořivého člověka očekával, že si především bude tvořit „své hodnoty“. Právě tvořiví jedinci podle něho vytvářejí a probojovávají specifické „desky hodnot“, které pak charakterizují a také odlišují lidské kultury.
Naproti tomu Lotze navázal na Herbarta a Kanta, podrobně se však zabýval právě procesem hodnocení a toto studium poprvé nazval axiologií. Na rozdíl od věcí, které mohou mít cenu, hodnoty podle Lotze neexistují tak jako věci, nicméně se prosazují v lidském hodnocení a přes dílčí kulturní a dobové rozdíly nejsou lidským výtvorem. +more Hodnoty hrají velkou roli v díle myslitelů jako byl Franz Brentano, Wilhelm Windelband, George Edward Moore, William James, Max Scheler, Nicolai Hartmann, John Dewey a dalších. Hodnocením jako porovnáváním v ekonomickém a zároveň i v širším lidském významu se zabýval Georg Simmel.
Kritika pojmu hodnoty
Pojem hodnoty v tomto širším významu se stal předmětem kritiky ve fenomenologii. Na rozdíl od hodnocení, které lze bezpečně vykázat, hodnoty se ukazují spíše jako druhotné, jako „sedimenty hodnocení“ (Jan Patočka). +more Člověk má přímou zkušenost nesčetných aktů hodnocení, ale představou hodnoty se teprve dodatečně snaží odpovědět na otázku, proč dal něčemu přednost před něčím jiným. Proto se o hodnotách velmi často hovoří, kdybychom je však měli přesněji určit, museli bychom se obrátit k hodnocení a vymezovat je tedy kruhem: "Hodnoty jsou to, čím se řídíme při svém hodnocení". Pojem hodnoty přitom svádí k představě, jako kdyby to bylo něco jako věci, které stačí jen nalézat a následovat. Proto náročnější filosofické zkoumání vychází dnes spíše od aktů hodnocení, nikoli od předem daných hodnot.
Velkou obhajobou hodnot je poslední dílo Emanuela Rádla Útěcha z filosofie (1942). Podle Paula Ricoeura má axiologie hledat cestu mezi představou předem daných hodnot, která podceňuje tvůrčí povahu svobody, a opačnou představou, která činí z hodnot jen projekce vlastní vůle.
Odkazy
Reference
Související články
Cena * Etika * Hodnoty * Hodnotová orientace
Literatura
J. Sokol, Malá filosofie člověka. Praha 2007 * J. Špůr, Úvod do systematické filosofie. Plzeň 2007
Externí odkazy
[url=http://plato. stanford. +moreedu/entries/value-theory/]Heslo Value theory ve Stanford encyclopedia of philosophy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080516013553/http://www. hartmaninstitute. org/RobertSHartman/tabid/56/Default. aspx]R. S. Hartman Institute for Applied Axiology[/url].
Kategorie:Filozofické disciplíny Kategorie:Etika Kategorie:Filozofie