Emanuel Rádl

Emanuel Rádl (21. prosince 1873 Pyšely - 12. května 1942 Praha) byl významný český biolog a polemicky originální vitalistický filosof, angažovaný zastánce Masarykova kritického realismu a odpůrce pozitivismu.

Život

Narodil se v početné rodině malého obchodníka, navštěvoval gymnázium v Benešově a v Domažlicích a na matčino přání vstoupil do noviciátu v augustiniánském řádu, kde ale pobyl jen dva roky (kláštery v Domažlicích, Vrchlabí a Praze). Brzy jej však opustil s tím, že poněkud zanevřel na katolickou církev, později přestoupil k protestantismu a stal se jedním z jeho čelných teoretiků. +more Na (české) Karlově univerzitě studoval biologii a zde také roku 1898 promoval. Pracoval pak jako asistent Ústavu zoologie Filosofické fakulty UK, byl středoškolským profesorem v Plzni, v Pardubicích a od roku 1902 v Praze na gymnáziu v Ječné (1902-19). Roku 1904 se stal docentem zoologie a dějin biologických věd, od roku 1919 řádným profesorem přírodní filosofie. V roce 1922 podnikl cestu kolem světa a z těchto dojmů vznikla kniha Západ a Východ. Roku 1934 předsedal 8. mezinárodnímu filosofickému kongresu v Praze, ale už roku 1935 ho těžká nemoc prakticky vyřadila z veřejného života. Zemřel v úplné domácí izolaci a pod tlakem válečné situace, jíž se statečně vzepřel v Útěše z filosofie.

Přírodovědec

V první fázi svého života se zabýval celou řadou přírodovědných oborů, od mineralogie až po etologii, zejména vývojem nervové soustavy a zraku; jeho práce o fototropismu zakládají vědeckou etologii u nás. Mezinárodně jej proslavily jeho Dějiny biologických teorií, ovlivněné Hansem Drieschem, které vyšly původně německy (1905-1913 a znovu 1970), dále anglicky (1930 a 1988) a španělsky (1931); úplné české vydání vyšlo až roku 2006. +more Už počátkem 20. století se však jeho zájem začal obracet k filosofii, k veřejným záležitostem a k náboženství. Za první světové války přestoupil k protestantismu a pod vlivem Masaryka se začal věnovat veřejným otázkám.

Filosof

Svými radikálními názory na vědeckou poctivost, sociální spravedlnost, lidskou svobodu a národnostní otázku stál často v opozici k většinovému mínění a i na univerzitě žil ve značném napětí s některými svými kolegy. V Romantické vědě kritizoval soudobé vědecké myšlení, zejména německou přírodní filosofii, a vytýkal jí, že se vyhýbá zaujímání osobních postojů a vůbec otázkám pravdy a mravnosti. +more V knize Válka Čechů s Němci kritizoval moderní nacionalismus, a to jak český, tak německý, i národnostní politiku ČSR vůči německé menšině. Proti představě „národního státu“ stavěl představu politického národa, který spojuje ústava a zákony; zároveň byl mezi prvními, kdo si všimli nebezpečí „německé revoluce“ a nacismu. V dvousvazkových Dějinách filosofie se osobně vyrovnává s celou západní filosofickou tradicí. V drobné knížce Hrdina moderní doby vyzdvihuje význam T. G. Masaryka jako filozofa a člověka, jako čestného moderního rytíře. Jeho poslední a nejznámější kniha, Útěcha z filosofie, kterou psal už v těžké nemoci a v reaktivní depresi z politického vývoje, v obavách o budoucnost evropského lidstva, je velkým vyznáním věrnosti trvalým hodnotám pravdy a dobra. Do bohaté diskuse k Útěše vstoupil zejména Jan Patočka, který se Rádlovi věnoval už před válkou, a J. L. Hromádka, který Rádla označil za „Dona Quijote české filosofie“.

Angažovaný myslitel

Po vzniku Československa v roce 1918 cítil velkou odpovědnost za další vývoj demokratického státu a jako vědec a filosof ji projevoval zejména kritickou veřejnou činností. Po ideovém rozchodu se Zdeňkem Nejedlým dlouhodobě spolupracoval hlavně s evangelickým teologem J. +more L. Hromádkou, s nímž společně pracoval v Akademické YMCA a v Křesťanské revui. Vedl řadu polemik a v diskusi o „smyslu českých dějin“ vystoupil s kritikou pozitivistického pojetí historie. Spiskem Co soudím o spiritismu rezolutně odmítl módní spiritismus; přednášel a publikoval desítky brožur a článků na aktuální společenská témata sociální a národnostní spravedlnosti, pojetí demokracie, proti rasovým teoriím a antisemitismu a na obranu západního pojetí lidské svobody.

Dílo (výběr)

O morfologickém významu dvojitých očí u členovců (1901) * Nová pozorování o fototropismu zvířat (česky 1902, německy 1903) * Dějiny vývojových teorií v biologii 19. století (německy 1905 a 1909, 2. +more vydání 1913; česky 1909 a 2006) * Masaryk a Nietzsche (1910) * Nová nauka o ústředním nervstvu (1911, německy 1912) * Úvahy vědecké a filosofické (1914) * Romantická věda (1918) * T. G. Masaryk, první president (1919) * Masarykův ideál moderního hrdiny (1920) * Co soudím o spiritismu (1922) * O naší nynější filosofii (1922) * Moderní pověra a tak zvané okultní vědy (1923) * Pokrok v náboženství (1924) * Západ a Východ. Filosofické úvahy z cest (1925) * O smysl našich dějin (1925) * Křesťanství po válce ve světě a u nás (1925) * Moderní věda. Její podstata, methody, výsledky (1926) * Revise pokrokových ideálů v národní škole (1928) * Válka Čechů s Němci (1928) * Proti tak zvané sociální indikaci (1932) * Dějiny filosofie I. (starověk a středověk) (1932) *Dějiny filosofie II. (novověk) (1933) * Dnešní stav filosofie a psychologie (1933) * O německé revoluci (1933) * K politické ideologii sudetských Němců (1935) * O čtení děl básnických (1935) * Věda a víra u Komenského (1939) * Útěcha z filosofie (1946) * řada dalších brožur, přednášek a polemik k aktuálním tématům.

Odkazy

Reference

Literatura

HEJDÁNEK, Ladislav. Výběr z textů o Emanueli Rádlovi. +more [url=http://www. hejdanek. eu/Collection/Item. id=Emanuel%20R%C3%A1dl]Online dostupné zde[/url]. * Hermann, Tomáš, ed. a Markoš, Anton, ed. Emanuel Rádl - vědec a filosof: sborník z mezinárodní konference konané u příležitosti 130. výročí narození a 60. výročí úmrtí Emanuela Rádla: (Praha 9. -12. února 2003). 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2004. 707 s. (Sborníky, slovníky, učební texty; sv. 27). (Práce z dějin vědy; sv. 16). . Souběžný anglický úvod, část. anglický, německý a slovenský text. * Hermann, Tomáš. Emanuel Rádl a české dějepisectví: kritika českého dějepisectví ve sporu o smysl českých dějin. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2002. 198 s. Sešity Ústavu českých dějin UK FF. (Řada B; sv. 1). . * Hromádka, Josef Lukl. Don Quijote české filosofie Emanuel Rádl 1873-1942. 1. vyd. Praha: Jan Laichter, 1947. 168-[iii] s. (Dílo J. L. Hromádky; sv. 1). * Janko, Jan. Vznik experimentální biologie v Čechách (1882-1918). Vyd. 1. Praha: Academia, 1982. 129 s. Studie ČSAV; č. 8/1982. * Löwensteinová, Šimona. Filosof a moralista Emanuel Rádl 1873-1942. Praha: Klub osvobozeného samizdatu, 1994. 114 s. . * Patočka, Jan. Věčnost a dějinnost: Rádlův poměr k pojetím člověka v minulosti a současnosti. 3. , rozš. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2007. 135 s. (Oikúmené; sv. 137). . * PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, 219 str. , Karviná: Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, s. 11, 12, 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167.

Externí odkazy

[url=http://www. libri. +morecz/databaze/kdo20/search. php. zp=12&name=R%E1dl+Emanuel]Emanuel Rádl[/url] v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století * [url=http://www. phil. muni. cz/fil/scf/komplet/radl. html]Emanuel Rádl ve Slovníku českých filosofů[/url].

* [url=http://archive. org/search. +morephp. query=creator%3A%22Radl%2C%20Emanuel%22]Emanuel Rádl - část díla online na archive. org[/url] * [url=http://www. hejdanek. eu/Collection/Item. id=Emanuel%20R%C3%A1dl]Ladislav Hejdánek - články o Emanuelu Rádlovi dostupné elektronicky[/url].

Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Filozofové 20. +more století Kategorie:Čeští političtí spisovatelé Kategorie:Čeští biologové Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Kategorie:Osobnosti Českobratrské církve evangelické Kategorie:Narození v Pyšelích Kategorie:Narození 1873 Kategorie:Narození 21. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 1942 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Muži.