Holešovská plošina
Author
Albert FloresHolešovská plošina je geomorfologický podcelek na Moravě. Nachází se na jihovýchodním okraji Hornomoravského úvalu v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Oblast holešovské plošiny má rozlohu 97 km2. Na západě je vymezena Středomoravskou nivou kolem řeky Moravy, ze severu Kelčskou pahorkatinou, na východě Hostýnskými vrchy a z jihu Vizovickou vrchovinou.
Charakter oblasti
Holešovská plošina je úpatní nížina vyplněná proluviálními sedimenty (povodňové naplaveniny) na podkladě kvartérních sedimentů řeky Moravy a jejich levých přítoků Rusavy a Mojeny, které zaplnily kotlinu v reliéfu předkvartérních neogenních hornin. Mocnost naplavenin je největší jižně od Holešova, kde dosahují 40 až 60 m (zde se také nachází významný rezervoár podzemní pitné vody, nad kterým se měla budovat sporná průmyslová zóna). +more V širším okolí pak mocnost naplavenin prudce klesá na 15-25 m. Nejvyšším bodem je kóta s nadmořskou výškou 325 m, nejnižším bodem je koryto Rusavy v Hulíně (188 m) a střední výška plošiny je 218 m, s mírným sklonem směrem k jihozápadu.
Ve východní části plošiny leží město Holešov, při jejím západním okraji se nachází město Hulín, jinak je osídlení oblasti vesnického charakteru. Půdy Holešovské plošiny jsou velmi úrodné (2. +more vegetační stupeň), proto po staletí intenzivně zemědělsky využívané a téměř bezlesé. Odlesňování oblasti za účelem získání zemědělské půdy započalo již v době neolitu. Současná podoba krajiny pochází z dob raného novověku a je tvořená zejména zemědělsky využívanými plochami s drobnými izolovanými lesy a remízky porostlé převážně duby a buky, které pokrývaly pouze lokální potřebu dřevní suroviny a byly proto uměle udržované. V současnosti slouží hlavně jako útočiště divoké zvěře. Předmětem ochrany přírody jsou dvě lokality na jihozápadním okraji oblasti - mokřad Pumpák v Hulíně a Skalky u Hulína.
Na východním okraji města Holešova dlouhodobě probíhá těžba cihlářské hlíny na ložisku Holešov-Žopy, které je proto také významným archeologickým nalezištěm. V současnosti je těžba poněkud utlumena a na části území již probíhají sanační a rekultivační práce.
V západní části plošiny určují charakter krajiny také dvě velké dopravní stavby. Od roku 1841 železnice (Severní dráha císaře Ferdinanda, nyní pod názvem Železniční trať Přerov-Břeclav) a od roku 2010 křižovatka Dálnice D1 a Dálnice D55 u Hulína. +more Navíc, v ose Holešovské plošiny se v současnosti staví Dálnice D49.
Holešovsko je součástí národopisné oblasti Haná.
Panorama
Odkazy
Reference
Související články
Seznam geomorfologických celků Česka * Hornomoravský úval * Haná
Externí odkazy
Kategorie:Plošiny v Česku Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku Kategorie:Hornomoravský úval