Hončova hůrka

Hončova hůrka (německy Weinhübel) je 336,2 metrů vysoký kopec na katastru obce Skotnice v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Bývalý lom na vrcholu kopce je významnou mineralogickou lokalitou.

Geografie a geomorfologie

Hončova hůrka leží na území Příborské pahorkatiny, která je geomorfologickým podcelkem Podbeskydské pahorkatiny. Kopec se nachází necelý 1 km východním směrem od obce Skotnice. +more Od Klokočova, místní části města Příbora, je Hončova hůrka vzdálena rovněž zhruba 1 km vzdušnou čarou směrem na sever. Hončova hůrka je jednou z vyvýšenin na pravém břehu nad údolím řeky Lubiny, jejíž tok pokračuje od Skotnice k severu a po spojení s Ondřejnicí končí mezi Jistebníkem a Polankou nad Odrou jako pravostranný přítok řeky Odry.

Historie

V minulosti se Hončově hůrce přezdívalo Weinhübel, protože se zde koncem 18. století pěstovala vinná réva. +more Objevilo se též další místní německé označení kopce jako Steinbruch (kamenolom), svědčící o jeho využití pro těžbu kamene.  První písemná zmínka o této lokalitě pochází z roku 1859, pojmenování Hončova hůrka se ujalo teprve koncem 19. století. Informační tabule, která byla v prostoru lomu do r. 2014 Lom na Hončově hůrce byl činný už před první světovou válkou. Kamenolom byl podstatně rozšířen v letech 1966 - 1967. Materiál, vytěžený v té době, byl převážně použit na stavbu nové silnice, která spojuje Ostravu přes Mošnov a tamější mezinárodní letiště (vybudované v letech 1955 - 1959), s městem Příbor. Lom, kterým bylo ve vrcholových partiích kopce těženo těleso, na severní straně omezené tektonickým zlomem a protažené ve směru severovýchod - jihozápad, byl uzavřen v roce 1967. Celkem bylo z lomu na Hončově hůrce vytěženo více než 80 000 m³ kamene.

Geologická charakteristika

Na Hončově hůrce prorážejí vulkanity - horniny těšínitové asociace - skrze sedimenty těšínsko-hradišťského souvrství (jílovce a pískovce). Pikritickými horninami jsou proniknuty zdejší sedimenty ve formě žil a výlevů s pyroklastiky. +more 235x235pixelů V bývalém lomu převažují porfyrické pikrity nad pikrity mandlovcovými. V místech průniku vulkanitů došlo ke kontaktním přeměnám hornin. Mocnost vrstev zdejších vulkanitů činí od několika centimetrů až do patnácti metrů. Těšínsko-hradišťské souvrství je zastoupeno jílovitými tmavošedými slídnatými břidlicemi, které obsahují tenké vrstvy písčitých vápenců.

Mineralogická lokalita

V těšínitech melafyrového typu se vyskytují geody s křemennou, křišťálovou nebo kalcitovou výplní. Vzácněji tvoří výplň geod chalcedon s achátovou kresbou, která bývá jen málokdy barevně výrazná. +more Neméně vzácně se ve výplni geod vyskytuje ametyst nebo záhněda. Naproti tomu pro Hončovu hůrku typickým a zcela běžným minerálem je dolomit. V mandlovcových pikritech,zejména ve východní části lomu, se v minulosti nacházely geody o velikosti až 20 cm, v pozdějších letech již jen 2 - 8 cm. Výplň těchto geod bývá rozdílná. Tvoří ji buď křemen či křišťál, vzácněji jiné druhy křemitých minerálů, nebo zde nalezneme geody s čistě karbonátovou výplní, v níž se střídají různě zbarvené vrstvy kalcitů, připomínající achátovou kresbu. Třetí skupina geod mívá výplň chalcedonovou.

Z hlediska počtu nalezených druhů minerálů je Hončova hůrka naprosto mimořádnou lokalitou. V prostoru lomu byly do počátku 21. +more století nalezeny tyto minerály (v abecedním pořadí): achát, ametyst, analcim, ankerit, baryt, dolomit, ferrierit, fluorit, goethit, harmotom, hematit, heulandit, chalcedon, chalkopyrit, chlorit, kalcit, karneol, klinoptilolit, křemen, křišťál, limonit, magnetit, manganomelan, mastek, olivín, opál, pelosiderit, phillipsit, plazma, pyrit, rohovec, rutil, sádrovec, seladonit, serpentin, siderit, thomsonit a záhněda.

"Příborské ohníčky"

Místní kuriozitou bývaly takzvané Příborské ohníčky, které se v prostoru Hončovy hůrky vyskytovaly v první polovině 20. století. +more Jednalo se plaménky o velikosti od 2 do 30 centimetrů, které vytvářely kruhy a z větší vzdálenosti připomínaly požár. Příčina tohoto zvláštního jevu byla velmi prozaická - jednalo se o metan, unikající z horninového podloží. Plaménky zmizely poté, co plyn začal být jímán pro průmyslové využití.

Fauna

Vulkanity těšínitové asociace obsahují vysoký podíl vápníku, což poskytuje vhodné prostředí pro výskyt suchozemských plžů. Celkem bylo na Hončově hůrce nalezeno 24 druhů suchozemských plžů, dva druhy vodních plžů a jeden druh mlže.

Odkazy

Reference

Literatura

MRÁZEK, Ivan, REJL, Luboš, ŘÍHA, Stanislav. Drahé kameny Moravy a Slezska. +more Praha: Aventinum 2010, 1. vyd. 301 s. * [url=http://is. muni. cz/th/393742/prif_b/BP. pdf]TRNOVÁ, Krystýna. Polštářové lávy v metabazitové zóně brněnského batolitu. Bakalářská práce. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2015. 41 s. [/url].

Externí odkazy

[url=http://geoparkpodbeskydi. cz/mnews/data/files/others/letak_geopark_podbeskydi_-_mineraly7-indd. +morepdf]Minerály na území Geoparku Podbeskydí[/url] * [url=http://geoparkpodbeskydi. cz/mnews/data/files/others/honcova-hurka. pdf]Minerály, flora a fauna Hončovy hůrky - poster Geoparku Podbeskydí[/url] * [url=http://www. lasska-brana. cz/subjekt. php. lang=cz&object=141&menu_id=5]Hončova hůrka na turistickém portálu Lašská brána Beskyd[/url].

Kategorie:Skotnice Kategorie:Hory a kopce v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Hory a kopce v okrese Nový Jičín Kategorie:Geopark Podbeskydí Kategorie:Geologické lokality v Moravskoslezském kraji Kategorie:Mineralogické lokality v Moravskoslezském kraji