Horatio Nelson

Mládí

Greenwichi) Nelson se narodil 29. +more září 1758 v Burnham Thorpe v Norfolku na jihu Anglie jako pátý syn reverenda Edmunda Nelsona (1722-1802), duchovního anglikánské církve. Měl sedm sester, matka mu zemřela v devíti letech. Základní školu absolvoval v Norwichi, hned po ní se roku 1770, tj. ve dvanácti letech přihlásil k námořnictvu. Zpočátku sloužil na obchodních lodích, absolvoval cesty do Karibiku a Indie, v roce 1773 se zúčastnil polární expedice. Poté se zúčastnil války proti USA a díky svým schopnostem rychle postupoval v hodnostech (poručík 1777, komandér 1778) a již ve dvaceti letech dosáhl hodnosti kapitána (1779). Poté sloužil do roku 1787 v Karibiku.

Válka s Francii

Když roku 1793 vypukla válka s revoluční Francií, velel lodi HMS Agamemnon pří úspěšném útoku na Korsiku, kde přišel o pravé oko. S admirálem Jervisem bojoval nad spojenou francouzsko-španělskou flotou ve vítězné bitvě u mysu sv. +more Vincenta a roku 1797 byl povýšen na kontradmirála, zároveň obdržel Řád lázně. Krátce poté se účastnil Bitvy u Santa Cruz de Tenerife, kde byl jeho útok odražen a Nelson po dělostřelbě v důsledku těžkých zranění přišel o pravou paži.

Dne 1. srpna 1798 zničil francouzské loďstvo v bitvě u Abukiru, za což byl jmenován baronem z Nilu (Baron Nelson of the Nile) a stal se členem Sněmovny lordů. +more Poté odplul do Neapole, kde vypuklo povstání. Nelson roku 1799 porazil Francouze, kteří se zmocnili města a dosadil zpět na trůn neapolského krále, který mu udělil vévodský titul (Duca di Bronté). Tehdy začala i jeho milostná aféra s lady Hamiltonovou, ženou britského vyslance v Neapoli. Nelson byl proto odvolán na Menorku, kam však nedorazil. Namísto toho se utkal s Francouzi o Maltu v roce 1800. 22. října 1801 byla v Amiensu podepsána dohoda o příměří.

Balt

Po tomto vítězství se Nelson vrátil do Londýna, aby byl vzápětí vyslán na Balt, kde v roce 1801 porazil u Kodaně dánskou flotu. Byl povýšen na vikomta a dosáhl hodnosti viceadmirála. +more Protesty parlamentu vyvolala jeho milostná aféra s manželkou vyslance v Neapoli Emmou Hamiltonovou, s níž měl dceru Horatiu (1801-1881). Nelson vzdoroval se sebevědomím hrdiny. Zakoupil dům Merton Place na jihozápadním okraji Londýna, kde bydlel s Hamiltonovými až do smrti Williama Hamiltona v dubnu 1803. Poté byl jmenován vrchním velitelem ve Středomoří, kde po dva roky úspěšně blokoval francouzskou flotu v Toulonu, aby ji poté, co se vyprostila, úspěšně pronásledoval Atlantikem.

Trafalgar

V roce 1805 tváří v tvář hrozbě Napoleonovy invaze do Anglie byl povolán, aby se postavil do čela britského válečného loďstva. 21. +more října 1805 v bitvě u Trafalgaru francouzsko-španělské loďstvo zničil, sám byl však v bitvě smrtelně zraněn. Osudný výstřel vyšel odněkud z lanoví francouzské lodě. Zasáhl Nelsona asi ve 13:15 hodin, právě když byl na velitelské palubě s kapitánem Thomasem Hardym. Kulka zasáhla epoletu na Nelsonově levém rameni a prošla do páteře. Nelson upadl na obličej na palubu, která byla ještě potřísněna krví jeho tajemníka. Těžce zraněný viceadmirál byl přenesen do kajuty v podpalubí. Svým kapesníkem si zakryl obličej a hodnostní označení, aby ho posádka nepoznala. Před svou smrtí se ještě dozvěděl, že bitva skončila vítězstvím jeho floty. Těsně předtím, než v 16:30 hodin zemřel, pronesl slavná slova: "Polib mě, Hardy. ".

Svým vítězstvím zachránil Brity před invazí Napoleona a je dodnes ve Velké Británii uctíván jako národní hrdina.

Pohřeb a úcta

Trafalgarském náměstí Tělo Horatia Nelsona bylo po smrti uloženo do sudu s brandy, aby vydrželo transport do vlasti. +more Po slavném dvoudenním vystavení a pohřbu byl Nelson uložen do sarkofágu s monumentální sochou stojícího vojevůdce v katedrále sv. Pavla v Londýně. Na počest bitvy bylo v Londýně upraveno a pojmenováno Trafalgarské náměstí a na něm vztyčen sloup se sochou admirála Nelsona.

Nelsonův starší bratr reverend William Nelson (1757-1835) byl měsíc po bitvě povýšen na hraběte z Trafalgaru (listopad 1805). Obdržel také finanční odměnu schválenou parlamentem ve výši 90 000 liber, za kterou zakoupil panství Standlynch Park v hrabství Wiltshire přejmenované pak na Trafalgar Park. +more Jeho potomstvo pak téměř 150 let pobíralo roční penzi ve výši 5 000 liber. Výplata odměny byla zastavena až v roce 1948 vládním výnosem. Současným představitelem rodu je Simon Nelson, 10. hrabě Nelson z Trafalgaru (*1971).

Související články

Bitva u Trafalgaru * England expects that every man will do his duty * HMS Victory

Odkazy

Reference

Literatura

BANDASOVÁ, Monika: Horatio Nelson. Hrdina od Nilu; Praha, 2007; 516 s. +more ISBN 978-80-87027-15-8 * KOVAŘÍK, Jiří: Trafalgar. Anatomie námořní bitvy; Praha, 2008; 496 s. ISBN 978-80-87057-05-6 * TRUCHANOVSKIJ, Vladimir: Osud admirála Nelsona; Praha, 1992; 316 s. ISBN 80-204-0126-1.

Externí odkazy

Životopis admirála Nelsona na webu morethannelson [url=https://morethannelson. com/officer/viscount-horatio-nelson/]dostupné online[/url] * Horatio Nelson in: Encyclopedia Britannica [url=https://en. +morewikisource. org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Nelson,_Horatio_Nelson,_Viscount]dostupné online[/url] * * *.

Kategorie:Admirálové Royal Navy Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Narození v roce 1758 Kategorie:Úmrtí v roce 1805 Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti Americké revoluce Kategorie:Úmrtí v bitvě Kategorie:Pohřbení v katedrále v Londýně Kategorie:Britští šlechtici Kategorie:Členové Sněmovny lordů Kategorie:Rytíři společníci Řádu lázně Kategorie:Narození 29. +more září Kategorie:Narození v Norfolku (anglické hrabství) Kategorie:Úmrtí 21. října Kategorie:Úmrtí v Atlantském oceánu Kategorie:Muži.