Horní Libchava (zámek)

Horní Libchava je renesanční zámek ve stejnojmenné obci v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Byl postaven v letech 1574-1593 Jindřichem z Vartenberka. V roce 1623 připadl pobělohorský konfiskát panství Horní Libchava Řádu Maltézských rytířů, který jej spravoval po více než tři staletí.

Od roku 2011 je zámek v soukromém vlastnictví. Majitel Oldřich Kilián jej postupně zpřístupnil veřejnosti. +more Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

Zámek na pravém břehu potoka Šporka a v sousedství již Klinštejny opuštěného hradu na Vinném vrchu (Weinberg, též Kirschberg) nechal v roce 1574 zbudovat Jindřich z Vartenberka (německy Heinrich von Wartenberg, Herrn auf Leipa und B. Kamnitz), snad na místě bývalé tvrze. +more Stavitele zámku připomínal v prvním patře do stěny zazděný kámen s letopočtem 1593 a kresbou připomínající erb.

Po bitvě na Bílé hoře koupil hornolibchavské panství hrabě Vratislav z Mitrovic. Panství tvořily obce Volfartice, Slunečná, Dolní Libchava, Horní Libchava a Skalice u České Lípy. +more Maltézský řád panství držel až do roku 1926. Sloužil hlavně jako úložiště řádového archivu a rezidence velkopřevorů maltézského řádu. V té době se na zámku nacházela velká obrazárna. V létě byl zámecký park spolu s Dubovým (Eichberg) a Viničním vrchem s rozhlednou oblíbeným výletním cílem mnoha lidí z Lípy. Při honitbách na panství Horní Libchava byly stříleny bílé koroptve. Lovecké trofeje se nacházely v prvním patře v prostorném vestibulu, kde bylo možno spatřit i racka velkého, uloveného u Stružnice. Na doméně panství se do pastí odchytávalo ročně kolem 40 až 50 tchořů. Hojně se lovily také vydry. Korunnímu princi Rudolfovi se při lovu na Ploučnici a jejích přítocích podařilo za pomoci dobře vycvičených psů vydrařů (Otterhound) ulovit velké množství. V okolí zámku byl k vidění i podivně vzrostlý modřín a jalovec s obvodem kmene 63 cm (pravděpodobně 70 až 80 let starý).

Během pozemkové reformy získal zbytkový statek Horní Libchavu o výměře 800 ha senátor Josef Vraný, který obhospodařoval i část velkostatku Nový Zámek hrabat Kouniců-Andrassyů. Josef Vraný stál u vzniku malorolnické strany a bojoval o prosazení pozemkové reformy se zdůvodněním, že se má půda velkostatkářů dostat zemědělcům, kteří na ní vskutku pracují. +more Sám později obcházel zákon, aby mohl být držitelem stejných latifundií jako kdysi šlechta. Vytvořil proto dvě obchodní společnosti - Výspu, zemědělskou a lesní společnost s ručením omezeným v Zahrádkách (r. 1924) a Severočeské stromovky se sídlem v Horní Libchavě (r. 1930). V obou společnostech byl jednatelem, členství dalších společníků bylo formální. Vraný využíval i hospodářských potíží svých sousedů a různými machinacemi vytvářel velké celky, též se angažoval i pro další kupce. V letech 1930-1931 provedl majitel Josef Vraný na zámeckém objektu necitlivé stavební úpravy.

V majetku Josefa Vraného se nacházel zámek (čp. 1), hostinec (čp. +more 2), dále hospodářské budovy čp. 4 (po válce vepřín). „Severočeským stromovkám” patřily hospodářské budovy čp. 189, 190 a 191. Mlýn čp. 3 měla v majetku rodina Böhmova (Böhm Anna, Josef, Rudolf a Franz). Po smrti senátora Josefa Vraného zdědil hornolibchavský majetek jeho syn JUDr. Josef Vraný s manželkou Helenou. Syn Josef kandidoval v roce 1935 za agrární stranu v pátém volebním kraji Česká Lípa (JUDr. Josef Vraný, advokátní koncipient, bytem Horní Libchava). JUDr. Josef Vraný byl v roce 1938 předsedou Ústředního nákupního a prodejního družstva obchodních mlýnů pro Čechy a Moravu.

Počátkem roku 1939 převzala areál zbytkového statku po J. Vraném na základě nařízení Konrada Henleina z 18. +more listopadu 1938 o svěřenecké správě zemědělské a lesní půdy (Treuhandverwaltung) saská osidlovací společnost z Drážďan (Sächsische Bauernsiedlung GmbH Dresden / Saské selské kolonie s. r. o. Drážďany), která zde zřídila zemědělskou kolonii (Bauernsiedlung) pro Říšskou pracovní službu (Reichsarbeitsdienst, RAD).

Lesní správa saské osídlovací společnosti v Horní Libchavě (Sächsische Bauernsiedlung Forstverwaltung in Oberliebich) disponovala v roce 1942 celkovou rozlohou 562,62 ha, z toho 542,61 ha zalesněné půdy a 26,58 ha nezalesněné půdy. Hospodářským správcem (Wirtschaftsführer) byl jmenován revírník Erwin Axmann (Revierförster) ze Zahrádek. +more V roce 1943 byl do zámku, označovaném jako „Hospodářství SS Malta”, převezen z Berlína tajný archiv Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (Reichssicherheitshauptamt, RSHA). Zámek pravděpodobně sloužil jako skladiště či překladiště archívů a uměleckých památek.

Krátce po ukončení války dorazila do Horní Libchavy sovětská kontrašpionážní organizace Směrš (SMERSH), která prohledávala severočeské zámky, a zabavila zde nalezený archivní fond francouzské bezpečnostní služby a vojenské rozvědky. Na odvoz materiálů dohlížel osobně Lavrentij Pavlovič Berija. +more Tajný archiv se dostal do Moskvy v červenci 1945, kde se nachází stále a tvoří základ Zvláštního archivu RGVA (dříve TsGOA). Archiv obsahuje také dokumentaci pařížského ministerstva vnitra k osobám, které v roce 1933 utekly před nacistickým režimem do Francie.

Československé státní statky

Velkostatek Severočeské stromovky připadl po druhé světové válce jako německý konfiskát Ministerstvu zemědělství a na velkostatek v Horní Libchavě byl dosazen jako správce původní majitel JUDr. Josef Vraný. +more V roce 1947 a 1948 se konaly v zámeckém parku okresní myslivecké závody. V roce 1948 se jich účastnila i mládež od 16 let.

Zámek před prvotními opravami +morejpg|náhled'>Hospodářská část zámku, stav 2020 Po únoru 1948 připadl velkostatek definitivně státu a dnem 1. října 1948 byl zařazen pod centrální statek v Zákupech, ke kterému náleželo v té době sedm pobočných dvorů na českolipském okrese (Horní Libchava, Stvolínky, Noviny, Holany, Zahrádky, Osečná, školní statek rolnické školy Česká Lípa). V témže měsíci přibylo na statek 149 nových selat, která byla nouzově ustájena v kamenných chlívech. Krmné obilí se šrotovalo na mlýně.

V roce 1949 obhospodařovaly Československé státní statky, hospodářství v Horní Libchavě kolem 420 ha půdy. Správcem hospodářství byl jmenován s. +more Hlaváč a šafářem Jan Dvořák. Z důvodu nedostatku pracovních sil a splnění pětiletého plánu na rok 1949 vypomáhaly na statku místní organizace KSČ a ČSM. Brigády organizoval též městský sekretariát KSČ v České Lípě. Později nastoupila brigády na státních statcích (obzvláště při sklizni obilí) též armáda.

V neděli 26. června 1949 založili zaměstnanci státního statku v Horní Libchavě závodní organizaci KSČ. +more Předsedou ZO KSČ byl zvolen krmič prasat Josef Jurda, místopředsedou Josef Kubeš, jednatelem traktorista Antonín Kubeš, pokladníkem Božena Vernerová, kullurně propagačním referentem zahradník Rudolf Kubala. V témže roce byla založena též závodní organizace ROH a ČSM. Dne 18. září 1949 převzal nad státním statkem patronát závod Klementa-Gottwalda v České Lípě (později Vagónka Tatra Česká Lípa, n. p. ), který zajišťoval opravu zemědělských strojů. Rybník v Horní Libchavě si v roce 1950 pronajali českolipští rybáři. V létě 1950 byla na státním statku zřízena závodní kuchyně a dětský útulek (ošetřovatelka p. Růžičková).

Po neúspěšném plánu s přesunem penzijního obyvatelstva z Prahy do zámku byl v roce 1954 v Horní Libchavě zřízen školní statek zemědělské učňovské školy (ZÚŠ) v České Lípě a v roce 1959 zahájila v budově zámku výuku dvouletá učňovská zemědělská škola s internátem. Při škole byla zřízena také zemědělská mistrovská škola.

Rokem 1964 přešel zámecký areál do vlastnictví Československé lidové armády, kde zůstal až do roku 2003. Zemědělskou půdu obhospodařovalo od roku 1963 hospodářství Horní Libchava Státního statku Stružnice a od roku 1978 hospodářství Horní Libchava Státního statku Cvikov. +more Oplocený zámecký areál ve vlastnictví Československé lidové armády spravovavala posádka v Bělé pod Bezdězem, která zde měla na starosti za pomoci několika záložáků sklad civilní obrany.

V březnu 1985 proběhlo u Leteckého stavebního úřadu v Praze povolovací řízení pro stavbu letiště se zpevněnou plochou v Horní Libchavě, při Státním statku Cvikov. Dokončení stavby za 3,5 mil. +more Kčs limitovalo sedmnáct měsíců. S ohledem na místní nadmořskou výšku byla navržena rozjezdová dráha o délce 520 metrů. Letiště bylo doplněno i zpevněnou manipulační plochou. Stavba letiště měla splňovat předpoklady zpracované v koncepci rozvojové letecké chemické činnosti pro Severočeský kraj.

Zámecký areál po roce 1989

Po zrušení Československé lidové armády byl zámecký areál nabídnut k prodeji, kdy jej také získala obec Horní Libchava, v jejímž katastru se zámek nachází. V roce 2010 zakoupil zchátralý zámek cestovatel Oldřich Kilián. +more Veřejnosti se rozhodl objekt zpřístupnit 27. srpna 2011. Majitel zámeckého areálu Oldřich Kilián zde po prvotních opravách zřídil etnografickou výstavu. Na zámku má stálou scénu Princeznino pohádkové divadlo, které zde v sezoně od března do prosince pořádá mnoho akcí pro rodiny s dětmi, při kterých je možno zhlédnou množství autorských pohádek, zasoutěžit si během dětských her, tvořit v dětské dílně, půjčit si pohádkový kostým a mnoho dalšího.

Pověsti

Podle jedné méně rozšířené pověsti žil před mnoha lety na zámku zlý a bezbožný správce. Ten vlastnil dva vraníky, které nabyl nekalým způsobem. +more Jednoho dne se s velkým řevem objevil čert, zmocnil se správce a jeho dvou černých koní a zmizel s nimi ve hluboké díře, která je dodnes k vidění v zámeckém parku a lze k ní dojít písčitou cestou v parku.

Známější a rozšířenější je legenda, podle které prý čert unesl zlého, nemilosrdného a bezbožného správce ze zámecké komnaty střechou. Díra ve střeše byla sice poté uzavřena, ale tašky se na místě, kudy proklouzl ďábel se svou kořistí, neudržely a otvor se znovu a znovu otvíral. +more Nakonec díru přibili plechem. V zimě, když je celá střecha pokryta sněhem, je ono místo, kudy čert se zlým správcem vylétl, stále bez sněhu.

Další pověst vypraví o rytíři z tvrze Klingenstein, pod kterou se rozléhaly vinice a v údolí u potoka podle tvrze stejnojmenný mlýn. A i když jméno Klingenstein téměř vymizelo z paměti a révu nahradily třesně, mlýnské kolo jede stále ve dne v noci jako za starých časů.

Přístup

Zámecký areál se nachází v těsném sousedství silnice z České Lípy na Kamenický Šenov, na počátku obce Horní Libchava. Necelých 5 minut od něj je autobusová zastávka MHD z České Lípy, kolem níž vede cyklotrasa 3054. +more K zámku vede místní komunikace.

Stavební podoba

Samotný zámek je dvoupatrová budova se stupňovitými štíty a 2 čtyřpatrovými věžmi. Na jedné z bočních stěn je zachován znak Řádu Maltézských rytířů. +more Zámek je podsklepen. Budova zámku je zapsána v celostátním seznamu kulturních památek od roku 1958. Zámecký park nechal zřídit v 16. století zakladatel zámku Jindřich z Vartenberka.

Stavebně byl zámek upravován byl v letech 1930-1931 i s hospodářským dvorem. Po roce 1980 v parku rostlo 15 jehličnatých a 41 listnatých stromů. +more Uváděny byly různé druhy smrků, zeravů, buků, rostla zde i americká lípa a převislý jasan. Část původního parku je zarostlá náletovými dřevinami.

Odkazy

Reference

Literatura

ASCHENBRENNER, Martin: Zámky okresu Česká Lípa, Česká Lípa, 2022; (kapitola Horní Libchava, s. 180-194) ISBN 978-80-908430-0-4 * BUBEN, Milan: České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách; Praha, 2022; 265 s. +more ISBN 978-80-7277-590-3.

Externí odkazy

[url=http://www. hrady. +morecz/index. php. OID=1513]Na webu Hrady. cz[/url] * [url=http://hrady-zamky. infocesko. cz/content/machuv-kraj-historicke-zajimavosti-zamek-horni-libchava. aspx]Web Hrady zámky[/url] * [url=https://www. stream. cz/tajemne-podzemi/podzemni-nacisticka-tovarna-a-nemecke-letajici-diskoplany-co-se-doopravdy-delo-v-techto-sklepich-64055391]Tajemství Libchavy[/url] na Stream. cz, 6. 5. 2020.

Horní Libchava Kategorie:Kulturní památky v okrese Česká Lípa Kategorie:Horní Libchava