Hospodářská krize v třicátých letech a její dopad na knihovny

Velká hospodářská krize měla dopad na knihovnictví. Probíhala od roku 1929 (krach na newyorské burze 24. října 1929) hluboko do 30. let.

Výjimečnost hospodářské krize

Šlo o globální ekonomický propad dlouhého trvání. Začal v USA, projevil se propadem cen akcií a brzy vyvolal masovou nezaměstnanost. +more V Československu hospodářská krize vedla k poklesu HDP se snížil o 20 %, zahraniční obchod o 70 %, zaměstnanost o 40 %. Úředně nezaměstnaných bylo 740 000 lidí, ve skutečnosti až 1 000 000. Teprve krátce před válkou v roce 1937 ekonomika začala mírně stoupat.

Dopad hospodářské krize na knihovnictví

Už v té době se mluvilo nejen o finanční krizi, ale i o (z toho vyplývající) krizi školství, krizi inteligence a krizi kultury či mravů. Lidé zchudli a měli peníze jen na tu nejlevnější zábavu: výpůjčku knih. +more Ukazatelem kultury každého státu by měly být knihovny a vzdělávací instituce obecně, nicméně v době krize byly tyto instituce výrazně podfinancovány. Dokonce v letech 1932 až 1933 byla dočasně uzavřena Státní knihovnická škola. Docházelo i k tomu, že nebyly peníze na nákup nových knížek, tedy především dražších. Navzdory zákonem (Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy) stanovené výši dotací veřejných knihoven nedocházelo k plnění stanovených limitů, některé obce dokonce nefinancovaly veřejné knihovny vůbec. Kultura začala být považována za luxus.

Pokleslá literatura na vzestupu

Veřejné knihovny, aby přežily, začaly své sbírky doplňovat o velmi levnou, tzv. brakovou literaturu, ta přitáhla velké množství dočasných čtenářů z chudších vrstev, někteří z nich však chodili, jen aby se mohli v zimě ohřát. +more Nutno však zdůraznit, že soupeřili s konkurencí v podobě soukromých půjčoven knih, které nabízely výhradně nižší literaturu. Veřejné knihovny také soupeřily už delší dobu s katolickými knihovnami.

Knihovny byly nuceny dokupovat brakovou literaturu, především pak specifický žánr tzv. červenou knihovnu. +more Lidé těžce nesli dopady ekonomické krize a v pozdější době tu byla i předzvěst války, tak potřebovali únik od reality. Svůj podíl na tom měla i všudypřítomná reklama a především pak ženské časopisy. Vydavatelství Rodina, producent edice Červená knihovna vydávalo časopis List paní a dívek. Vedli tvrdý konkurenční boj s nakladatelstvím a vydavatelstvím Melantrich a jejich časopisem Hvězda. Tedy od názvu edice a od červených přebalů později vzniklo pojmenování pro celý žánr. Tato „díla“ vycházela poprvé právě v těchto časopisech a pak samostatně.

Ekonomická krize se výrazně projevila i ve vyšší literatuře především zvýšenou sociální citlivostí během třicátých let. Docházelo k jevu, kdy v určitých regionech se půjčovaly desetitisíce kusů zábavné literatury, ale jen stovky kusů naučné literatury. +more Knihy se půjčovaly více, prodávaly se však méně, když pomineme brak, prodávaly se téměř výhradně pražské romány, to z nedůvěry k mimopražským autorům. Na rozdíl od výpůjček knihy kupovali jen bohatí. Na vině byl centralismus v Praze, tedy většina bank a výroby sídlila v hlavním městě. Vzor byl spatřován hlavně v Německu a Itálii, kde bylo mnoho nakladatelství a vydavatelství rozloženo mezi větší města.

Významný zlom ve vývoji knihovnictví

Situace v knihovnách byla špatná i v ostatních zemích, dosavadní vývoj se nelíbil ani odborníkům. Proto byla v Bernu 10. +more 6. 1932 vydána rezoluce a to Mezinárodním knihovnickým výborem IFLA složeným ze zástupců 29 států. Naléhavě žádali všechny vlády, aby i přes panující krizi vynaložily dostatečné prostředky pro udržení knihoven v provozu. Oprávněně se obávali úpadku inteligence.

Ve stejném období došlo v ČSR k rozepři mezi experty, následkem toho se Z. +more V. Tobolka s několika kolegy oddělil a založil novou knihovnickou organizaci se jménem Československá knihovědná společnost. Jejich hlavní činností byla snaha o zvýšení teoretické úrovně, pořádali především odborné přednášky, exkurze apod. Situace se nelíbila J. Mahenovi, který 16. 6. 1935 sjednotil dvě nejvýznamnější knihovnické společnosti, tedy Spolek československých knihovníků a Spolek veřejných obecných knihovníků, do jedné společnosti pod názvem Ústřední spolek československých knihovníků.

Další vývoj v druhé polovině 30. let

V roce 1935 vešlo v platnost vládní nařízení o povinných výtiscích, avšak ty se dostávaly jen do velkých akademických knihoven. Díky +more_knihovní_zákon'>knihovnímu zákonu z roku 1919 vznikaly i knihovny pro jazykové menšiny (především německé). Po nástupu nacionálních socialistů k moci v Německu však německé knihovny v Československu měly spíše tendenci se odtrhnout a vymanit z československých norem. Československá elita viděla v kultuře mocný nástroj pro boj s nacistickou hrozbou, proto nejen v odborných periodikách začaly pravidelně vycházet příspěvky, které měly ukazovat nesmyslnost a krutost nacistického režimu. Knihovna měla mít kulturní poslání a povzbudit veřejnou morálku. Pronacistické knihy a periodiky byly postupně zakazovány. Bohužel stejná tendence vzrůstala i na opačné straně, kdy henleinovci z německých knihoven vyřazovali díla protinacistická.

Po Mnichovské dohodě Československo ztratilo velké části svého území včetně knihoven. Dohromady to bylo 19 % odborných vědeckých knihoven, 34,4 % veřejných knihoven se 33,2 % všech svazků. +more Za dramatických okolností byly některé knihy evakuovány, zbytek byl rozdán mezi prchající obyvatelstvo. Co se nestihlo zachránit, bylo zničeno. Po obsazení zbytku Čech a Moravy byla zavedena přísná cenzura a na důležitá místa byli dosazeni nacističtí pracovníci.

Literatura

URBAN, Jan. Základy teorie národního hospodářství. +more Vyd. 1. Praha: ASPI, 2003, 423 s. . * HAMILTON, James D. Monetary factors in the great depression. Journal of Monetary Economics. 1987, vol. 19, issue 2, s. 145-169. DOI: 10. 1016/0304-3932(87)90045-6. Dostupné z: http://linkinghub. elsevier. com/retrieve/pii/0304393287900456 * OLSON, James Stuart. Historical dictionary of the Great Depression, 1929-1940. Westport, Conn. : Greenwood Press, 2001, viii, 355 p. . * EDITOR, Robert F. Great events from history. Pasadena, Calif: Salem Press, 2007. . * Czechoslovak Fiscal Policies in the Great Depression. Economic History Review [url=://ezproxy. muni. cz/login. url=http://search. ebscohost. com/login. aspx. direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=bth&AN=10184041&lang=cs&site=eds-live&scope=site * MOCNÁ, Dagmar. Červená knihovna: studie kulturně a literárně historická : pohled do dějin pokleslého žánru. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1996, 240 p. . * CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin: [učební text pro posluchače Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]online]. 1979, vol. 32, issue 2, s. 228-240 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z:[/url]. Dotisk. Praha: Karolinum, 1998, 192 s. . * CALÁBEK, Leopold. Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky a knihovníky. 2. , dopl. a přeprac. vyd. V Praze: Masarykův lidovýchovný ústav, 1928, 227 s. * Česká osvěta: list věnovaný zájmům veřejného knihovnictví a organisaci lidového vzdělání. Praha: Státní nakladatelství, 1904-1948. ISSN 1803-0831. Periodicita není známa. * Index: leták kulturní informace. Brno: Index, 1929-1939.

Kategorie:Velká hospodářská krize Kategorie:Knihovnictví Kategorie:První republika