Cesko.wiki Hotel Central (Praha)
Author
Albert FloresHotel Central je secesní budova v Praze, Novém Městě, v Hybernské ulici s čp. 1001/10. Stavba byla postavena roku 1901 podle návrhu rakouského architekta Friedricha Ohmanna. V prostorách hotelu působil populární kabaret Červená sedma či Městská divadla pražská.
Historie
V roce 1898 koupil stavitel a architekt Quido Bělský staveniště se starými budovami, pozdější stavební parcelu pro hotel Central. Návrh stavby vytvořil téhož roku rakouský architekt Friedrich Ohmann. +more Ohmann měl v té době již za sebou návrh první ryze secesní budovy v Praze, ve 30. letech 20. století zbouranou budovu České průmyslové banky s kavárnou Corso z let 1897-1898. Hotel Central se tak stal v pořadí druhou pražskou secesní stavbou. Hotel Central-detailní pohled na horní část budovy směrem z Hybernské ulice; pozlacená jména Q. Bělský a F. Ohmann Po Ohmannově odchodu do Vídně roku 1897, kde přijal pozici architekta císařského paláce Hofburgu, dokončili jeho návrh hotelu Central jeho dva žáci z Uměleckoprůmyslové školy Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer. Stavební povolení získal projekt v červnu 1899. V listopadu 1901 se zahájil provoz hotelu, vybavení a vnitřní výzdoba se ale dokončovaly ještě dlouho poté. Hotel Central se stal záhy významným střediskem společenského dění. Dokazuje to například hostina uspořádaná v prostorách hotelu na počest francouzského sochaře Augusta Rodina během jeho návštěvy v Praze v roce 1902.
V prostorách hotelu se nacházel secesní sál, ve kterém mezi lety 1918-1921 působil populární kabaret Červená sedma, vedený Jiřím Červeným a Eduardem Bassem. Roku 1924 byl divadelní sál přestavěn na kino.
V roce 1927 hotel Central koupila Nemocenská pokladna veřejných zaměstnanců a využívala jej jako kancelářskou budovu. S tím souvisely také přestavby v zadní části domu, kde byly přistavěny prostory pro kanceláře. +more Přistavěná kancelářská budova se zde nacházela až do roku 2003, kdy byla kvůli havarijnímu stavu stržena.
Největší přestavby zaznamenal hotel Central v roce 1929 podle návrhu architekta Petra Kropáčka. Přestavba byla vedena k potřebám biografu a Městského komorního divadla. +more Výraznou proměnou tehdy prošel divadelní sál, který vlivem přestavby ztratil svůj secesní ráz. Po přestavbě získal sál kapacitu přes 600 míst.
Od roku 1929 až do svého zániku v roce 1976 účinkovalo v divadelním sále hotelu Central Městské komorní divadlo (jinak také jen Komorní divadlo), jež se stalo druhou scénou nově vzniklých Městských divadel pražských. Svou činnost ukončilo Komorní divadlo v roce 1976 pod záminkou špatné technické situace a nutné rekonstrukce budovy. +more Pravděpodobněji došlo k zániku Komorního divadla ale z politických důvodů, neboť s divadlem byli spojováni lidé nepohodlní pro tehdejší politický režim.
V roce 1989 objekt vlastnilo Ministerstvo vnitra, krátce poté přešel hotel do vlastnictví nadace Pro Thalia, která se jej snažila zrekonstruovat a opět zaktivizovat divadelní sál. Kvůli vysoké finanční náročnosti rekonstrukce musela ale nadace dům prodat.
Následujícím vlastníkem budovy hotelu Central se stala zahraniční firma, která na konci 90. let 20. +more století zahájila další přestavbu a v roce 2004 obnovila provoz hotelu. vlevo.
Popis
Hotel Central je významným představitelem pražské secese. Jeho fasáda má nazelenalou barvu doplněnou plastickým štukovým, typicky secesním dekorem, jenž nese vegetativní motivy keřů a květin, mimo jiné naznačuje symboliku stromu života. +more Dekor je doplněn o zlaté akcenty, což poukazuje na Ohmannovu inspiraci z Vídně. V horní části fasády je možné zpozorovat zlatým písmem napsané jméno stavitele Quida Bělského a architekta Friedricha Ohmanna. .
Na výzdobě divadelního sálu se podíleli malíři Karel Špillar, jehož nástěnná malba na čelní stěně sálu nad pódiem znázorňovala tanec rusalek, a Jan Preisler, jenž byl autorem malby Faun svádí dryádu na stěně nad vstupním schodištěm. Po radikální rekonstrukci v letech 1929-1930 se ale nástěnné malby nedochovaly. +more Od roku 2004, kdy zahraniční firma obnovila provoz hotelu, slouží bývalý divadelní sál k jídelním a konferenčním účelům.
Okolí
Budova hotelu Central s čp. 1001/10 se nachází v Hybernské ulici v Praze na Novém Městě nedaleko náměstí Republiky. +more Sousední budova čp. 1000/8 byla vybudována podle plánů Josefa Blechy jako nájemní a kancelářský dům, budova čp. 1002/12 je pak neoklasicistní adaptací a nástavbou původního barokního paláce spojovaného s rody Vršovců, Valdštejnů, Straků a Vrtbů.
V okolí hotelu se pak nacházejí další významné budovy a instituce:
* Dům U Hybernů s divadlem Hybernia * Obecní dům * Swéerts-Šporkův palác * Palác Losyů z Losinthalu (Lidový dům) * Masarykovo nádraží * rezidenční dům palác Belwitz * Café Arco, kavárna a místo setkávání pražských německých spisovatelů
Odkazy
Reference
Literatura
BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv. Umělecké památky Prahy. +more Praha: Academia, 1998. 839 s. . S. 527-529. * VLČEK, Tomáš. Praha 1900. Praha: Panorama, 1986. 248 s. S. 104. * LUKEŠ, Zdeněk. Stavby a architekti pohledem Zdeňka Lukeše. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 244 s. . S. 159, 169. * JANOVSKÝ, Alexandr a kolektiv. Praha: Průvodce historickou částí města. Praha: Dopravní podnik hl. m. Prahy, 1996. 144 s. S. 112, 113 * WITTLICH, Petr; MALÝ, Jan. Secesní Prahou. Praha: Karolinum, 2005. 131 s. . S. 16, 48, 49.
Externí odkazy
Český rozhlas Plus: Do Prahy přivezl secesi. Kdo byl architekt Friedrich Ohmann. +more; https://plus. rozhlas. cz/do-prahy-privezl-secesi-kdo-byl-architekt-friedrich-ohmann-7711497 * Odbor památkové péče: Hotel Central; http://pamatky. praha. eu/jnp/cz/pamatkovy_fond_1/pamatkove_uspechy/pamatkove_uspechy/pamatkove_uspechy-hotel_central_hybernska_10_nove_mesto_praha_1_index. html * The Guardian: 10 of the best European cities for art nouveau; https://www. theguardian. com/travel/2016/mar/29/10-best-art-nouveau-cities-europe-prague-budapest-glasgow * Česká divadelní encyklopedie: Červená sedma; http://encyklopedie. idu. cz/index. php/%C4%8Cerven%C3%A1_sedma.
Kategorie:Hotely v Praze Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Postaveno 1901 Kategorie:Secesní stavby v Praze Kategorie:Dílo Bedřicha Bendelmayera