Vršovci

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Josefa Mathausera Památník vyvraždění rodu Vršovců ve Vraclavi Vršovci (někdy také Wrissowici, či v německém přepise Werschowetz) byl český raně středověký velmožský rod, který v 11. a na počátku 12. století významně ovlivňoval dějiny přemyslovského státu. Vršovci bývají vedle Municů a Těpticů uváděni jako příklad tzv. rané šlechty. Přemyslovci se Vršovce pokusili třikrát vyvraždit (poprvé v roce 1003, znovu asi 1014, naposled a opět ne důsledně v roce 1108 na vraclavském hradišti nedaleko Vysokého Mýta).

Vývoj rodu

Původ a vzestup rodu

O původu rodu existují diskuze. Tradičně historici zastávají názor, že se jedná o starou pozemkovou šlechtu, vyskytují se i názory, že Vršovci byli úřednickou šlechtou. +more Kosmas Vršovce zmiňuje v souvislosti s vybitím Libice v roce 995. Vršovci měli za pomoc při útoku na Slavníkovce získat právě libické hradiště.

Už koncem 10. století Vršovci v rámci Čech s Přemyslovci soupeřili a mezi rody několikrát došlo k násilným činům. +more Přemyslovci se pokusili o vyvraždění Vršovců třikrát, poprvé už v roce 1003 (Boleslav III. ), pak v roce 1014 (Oldřich) a potřetí v roce 1108 (Svatopluk). Vršovcům byla naopak přičítána smrt knížete Jaromíra (1035), Břetislava II. (1100) a potom také strůjce jejich třetího vraždění Svatopluka (1109).

Rod Vršovců získal silné pozice ve druhé polovině 11. +more století, kdy se jeho přední člen Mutina stal pobočníkem a tajemníkem knížete Břetislava II. V roce 1108 pak dokonce zastupoval Svatopluka v době jeho výjezdu do Uher. V této době byl i kastelánem v litoměřické kastelánii. Další člen rodu, Božej byl kastelánem v Žatci.

Vyvraždění Vršovců

Snad na 3000 členů rodu Vršovců bylo povražděno roku 1108 na příkaz knížete Svatopluka poté, co byl po Svatoplukově návratu z Uher Mutina označen za zrádce. Český kronikář Kosmas ve své kronice popisuje scénu, jež se odehrála 28. +more října roku 1108 na pražském tržišti a jíž byl očitým svědkem:.

Vršovci ve 12. století

Po vyvraždění v roce 1108 zůstala z rozsáhlého rodu naživu jen jedna známá rodina. Tito zbylí Vršovci dokázali do konce 12. +more století v podstatě získat zpět dřívější pozice. Nemoj II. se stal nejdříve kastelánem v Litoměřicích a kolem roku 1160 i královským komorníkem. Jeho bratr Jarohněv byl kastelánem v Žatci v dlouhém období mezi roky 1146/1147 až 1177.

Vedle českých Vršovců existovala ve 12. století i moravská větev Dětřichovců (Hrutovců), kteří drželi pevné pozice v rámci znojemsko-bítovské provincie

V polské heraldice existují od 15. století teorie, že větev Vršovců přežila poslední vyvraždění, byli přijati v Polsku pod +more_Křivoústý'>Boleslavem III. Křivoústým a dostali území v Mazovsku. Historik Jan Długosz (1415 - 1480) navrhl v Annales seu cronici incliti regni Poloniae, že někteří nositelé polských erbů Oksza (bílá sekera na červeném poli) a Rawicz (princezna v červeném sedícím na medvědovi před žlutým polem) jsou jejich potomci. Jezuita Kasper Niesiecki (1682 - 1744) zmiňuje stejnou teorii, ale klaní se spíše k původu mezi pohanskými Poláky. Jako důvod k původu mezi Vršovci se uvádí jména rodů. Erb Oksza mají rody Werszowic, Werszowiec, Wierszowiec a Rawicz mají Warsz, Warsza. Členové těchto rodů jsou považovány za učástníky bitvy u Grunwaldu. Nejvýznamnější člen rodů je básník, spisovatel a teolog Mikołaj Rej (1505 - 1569).