Cesko.wiki Mutina
Author
Albert FloresMutina († 26. října 1108) byl český velmož a litoměřický kastelán z rodu Vršovců.
Život
Památník rodu Vršovců ve Vraclavi Mutina je poprvé zmiňován k roku 1096, kdy byl vyhnán z Čech knížetem +more'>Břetislavem II. Tehdy kníže Břetislav II. bojoval na straně Vladislava I. Hermana proti Zbyhněvovi v Polsku a kvůli podezření, že Mutina jednal s nepřítelem, ho Břetislav nechal vykázat ze země a odňal mu funkci kastelána v Litoměřicích. Vypovězen byl rovněž Božej, další čelný představitel rodu Vršovců. Posléze však byli oba přijati na polském dvoře.
Před Vánoci roku 1100 byl spáchán atentát na knížete Břetislava II. , a ačkoli není zosnovatel přímo znám, nařčení padlo na Mutinu a Božeje. +more Jakmile se vlády v knížectví chopil Bořivoj II. v roce 1100, Mutina společně s Božejem přispěchali zpět do Čech, kde jim na jejich žádost Bořivoj II. navrátil úřady litoměřického kastelána a žateckého purkrabího. Později se ale Svatoplukovi Olomouckému podařilo vzbudit v Bořivojovi II. nedůvěru k Mutinovi a Božejovi, již měli být dle Bořivojova plánu potrestáni. Mutinovi a Božejovi se ovšem povedlo utéct k Bořivojovu bratrovi Vladislavovi, kterého Mutina s Božejem vyzývali k zásahu proti Bořivojovi. Vladislav proto poslal pro Svatopluka Olomouckého, jenž sesadil Bořivoje z trůnu a 14. května 1107 Svatopluk usedl na český knížecí stolec. rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě V září 1108 uspořádal římský král Jindřich V. tažení do Uher, jehož se zúčastnil i kníže Svatopluk Olomoucký, správou země pověřil Mutinu a palatina Vacka. U česko-polského pomezí však polský kníže Boleslav III. Křivoústý, spojenec uherského krále, připravil své vojsko a posléze začal postupovat do Čech. Mutina s Vackem se kvůli polské přesile stáhli hluboko do vnitrozemí, Poláci nakonec poplenili Kladsko a vtrhli i na Hradecko, později ale polská armáda odešla. Mutina se během těchto potyček odvážil sejít se svým strýcem Nemojem a navazoval patrně i kontakty s Bořivojem II. , pobývajícím v Polsku. Velmož Vacek tak informoval knížete Svatopluka o Mutinově zradě. To vyvolalo rozzuření u knížete Svatopluka, který k 26. říjnu roku 1108 svolal shromáždění velmožů do hradu Vraclavi, kde Mutinovi vyčetl jeho zradu. Přikázal ho neprodleně popravit a následovala krvavá rež. Smrt se nevyhnula ani Mutinovým synům a dalším příbuzným, ostatní Vršovce nechal Svatopluk zatknout.