Cesko.wiki Hořeček mnohotvarý český
Author
Albert FloresKvěty zblÍzka
Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) je kriticky ohrožená modrofialově kvetoucí květina, jediný poddruh hořečku mnohotvarého vyrůstajícího na území České republiky. +more Je endemitem Českého masivu a subendemitem ČR.
Nominátní poddruh hořeček mnohotvarý pravý z našeho území pravděpodobně vymizel. Vyskytoval se na Šumavě, naposled byl jeho výskyt hodnověrně doložen v roce 1914. +more V současnosti vzácně vyrůstá pouze v Rakousku.
Hořeček mnohotvarý český (Skalický) Holub byl popsána v roce 1969 jako druh Gentianella bohemica Skalický, odlišený od taxonů Gentianella germanica (Willd. ) Börner a Gentianella austriaca (A. +more Kerner et J. Kerner) Holub. Typová položka pochází z lokality u městečka Hory Matky Boží (součást obce Velhartice) na Klatovsku, od roku 1990 na uvedeném místě již nebyl spatřen.
Rozšíření
Poddruh se prokazatelně vyskytuje pouze v Česku a dále v Německu na 9 lokalitách (Bavorsko), Rakousku na 30 (Horní Rakousy, Dolní Rakousy) a v Polsku na 4.
V Čechách a na Moravě bylo roku 2010 zjištěno 69 lokalit kde vyrůstá. Nejvíce, čtyřicet devět jich je na Šumavě a přilehlém podhůří Novohradských hor, jedenáct na Českomoravské a dvě na Drahanské vrchovině, tři jsou v nižších oblastech Orlických hor a jedna v okolí Broumova, dvě v Krkonoších a jedna izolovaná, avšak rozsáhlá je na Táborsku. +more V současnosti se nejčastěji nacházejí na stávajících nebo nedávno opuštěných pastvinách či na pravidelně obhospodařovaných loukách.
Podle "Florabase.cz" se hořeček mnohotvarý český v ČR vyskytuje: [http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Gentianella%20praecox%20subsp.%20bohemica/callback/]
Ekologie
Poddruh nevykazuje žádnou přímou vazbu na určitý typ vegetace. Roste zejména na pastvinách, podhorských a horských smilkových loukách (společenstva svazů Cynosurion, Violion caninae, Nardion); dále roste v některých typech sečených mezofilních a vysýchavých mokřadních luk (společenstva svazů Arrhenatherion, Molinion) a v některých porostech širolistých suchých trávníků a pastvin (společenstva svazů Bromion erecti, Koelerio-Phleion phleoidis). +more Vyrůstá také na mnoha narušovaných stanovištích jako jsou okraje lomů, pískoven, polních cest i v lesních lemech. Nejlépe se mu daří na půdě s nedostatkem živin, hlavně dusíku, kde ho tolik neohrožuje konkurence jiných rostlin. Jeho stanoviště se v Česku vyskytují v mezofytiku a oreofytiku, od pahorkatin po horské oblasti do cca 1000 m n. m. .
Může zdárně vyrůstat a množit se pouze v porostech s rozvolněným bylinným pokryvem, v částečně rozrušeném drnu. Přímo mu škodí mulčování starého lučního porostu nebo seč bez odstranění pokosené biomasy, tam nemají jeho semena šanci zapadnout do půdy a vyklíčit. +more Míra tolerance k zastínění a k zapojení okolního porostu stoupá s ontogenezi, v silně zastíněných místech však rostliny nedosáhnou reprodukční fáze.
Popis
Dvouletá bylina, hemikryptofyt, s lodyhou dorůstající do výše 10 až 50 cm. V prvém roce vyrůstá pouze sterilní přízemní růžice úzce obvejčitých až kopisťovitých listů, až 4,5 cm dlouhých. +more Druhým rokem z růžice roste přímá, často již od spodu vrcholičnatě větvená lodyha s běžně 6 až 12 články přibližně stejně dlouhými. Z uzlin vyrůstají kopinaté lodyžní listy a z jejich paždí štíhlé stopkaté květy.
Květenství je bohatý víceramenný vrcholík s 5četnými, výjimečně i 4četnými květy. Kališní lístky jsou delší než korunní trubka, zářezy mezi jeho cípy jsou proměnlivého tvaru, od ostrého "V" do širokého "U". +more Válcovitě nálevkovitá koruna má lístky světle modrofialové barvy. Rostliny vykvétají od poloviny srpna do poloviny října, někdy i dříve. Květy jsou opylovány blanokřídlým i dvoukřídlým hmyzem, případně je možná i autogamie při které se ale vyvine méně semen.
Je velice proměnlivý poddruh, jeho velikost, počet květů i doba kvetení je velmi závislá na stanovišti i klimatických podmínkách. Průměrný počet květů se u jedné rostliny pohybuje od 5 do 45, byl pozorován jedinec s 360 květy. +more Ze semeníku se vyvine tobolka obvykle s 55 až 95 semeny která dozrávají od konce srpna do poloviny listopadu. Ploidie je obdobná jako u ostatních středoevropských hořečků 2n = 36.
U taxonu, hlavně u mladších rostlin, je prokázána endotrofní mykorhiza. Podrobnější informace o jejím vlivu na klíčení a růst nejsou známy.
Rozmnožování
Hořeček mnohotvarý český se rozmnožuje pouze semeny, vegetativní rozmnožování není u tohoto poddruhu známo. Semena částečně vypadávají během podzimu, zbytek po rozpadnutí tobolek v zimě nebo na jaře. +more Semena musí projít stratifikaci v půdě, klíčí nejčastěji v dubnu, někdy i později. Část semen nevyklíčí hned prvým rokem, ale vytvoří v půdě semennou banku; jejich klíčivost je několik let. Množství úspěšně vyklíčených taktéž závisí na dostatku vlhkosti i vhodných stanovišť s ne zcela zapojeným drnem.
Během prvého vegetačního roku vyrostou přízemní růžice do průměru asi 4 cm a jsou složeny nejčastěji ze 4 až 8 listů. Před příchodem zimy růžice zatahují a zimu přežívají jako hemikryptofyt, v přízemních pupenech. +more Na jaře dalšího roku vyraší nové růžice často již se zřetelnými internodiemi které se postupně prodlužují v lodyhu a ta se dále větví. V době kvetení růžice usychá.
Hybridizace
Tento poddruh má sklony ke křížení, jsou známi kříženci s hořečkem drsným Sturmovým, hořečkem nahořklým a hořečkem ladním. Kříženci si do svého vzhledu obvykle zakomponují znaky po obou svých rodičích, jsou intermediální morfotypy. +more Tato spontánní hybridizace nepředstavuje pro ochranu poddruhu vážné nebezpečí.
Ohrožení
Hořeček mnohotvarý český zmizel v posledních létech z mnoha tradičních lokalit a tento trend se jen s obtížemi daří mírnit. Největší úbytek nastal s ukončením hospodaření na horských loukách nebo se špatným způsobem obhospodařování. +more Vytratil se z míst která byla kdysi pravidelně spásána nebo kosena a v současnosti jsou zarostlá hustou vegetací, náletovými rostlinami nebo jsou zalesněna či eutrofizována. Přes různá administrativní opatření je v ČR pouhých 38 lokalit alespoň nějakým způsoben územně chráněno, zbylých 31 je bez ochrany.
Byl vyhláškou MŽP ČR č. 395/92 Sb. +more zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožené a v "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR z roku 2000" patří rovněž do kategorie kriticky ohrožených taxonů (C1). Je též uveden v Červené knize ČR a SR (Čeřovský et al. 1999) a byl začleněn do přílohy II směrnice Rady Evropského společenství č. 92/43/EHS. Byl vypracován Záchranný program [https://www. zachranneprogramy. cz/horecek-mnohotvary-cesky/zachranny-program-zp/] jehož cílem je zastavit snižování velikosti populací a zvýšit početní stavy rostlin na vybraných lokalitách.