Náletová dřevina
Author
Albert FloresK typickým náletovým dřevinám patří bříza bělokorá; zde mladý les v Hampshire v Anglii Náletová dřevina je termín lesnický a ekologický, který zahrnuje všechny dřeviny šířící se anemochoricky, tedy takové, jejichž semena jsou roznášena vzduchem.
Semeno je buď samo okřídleno (smrk - Picea abies, borovice - Pinus atd. ), nebo plodní obal vybíhá v křídlo (jasan - Fraxinus, bříza - Betula, jilm - Ulmus atd. +more), anebo jsou vytvořeny zvláštní krycí či nosné listeny, které působí jako křídla (habr - Carpinus, lípa - Tilia atd. ). Další možností jsou chomáče jemného chmýří, kterými jsou semena opatřena (vrba - Salix, topol - Populus atd. ). Dle druhu okřídlení se pak pohybuje možnost semena doletět na určitou vzdálenost - například u vrb až 170 kilometrů.
Výskyt
Náletové dřeviny se nenachází v klimaxovém systému, ale u sukcesně mladých společenstev. Nálet se uplatňuje zejména na místech, kde nebude mít konkurenci v boji o světlo (opakem je pak tzv. +more nárost u stromů s těžšími semeny, která o světlo tolik nebojují), tedy například u vykácených luk, u nově vzniklých mezí, na dvoře a zahradě, ale i u ekosystému po požáru.
Nálety v druhové sukcesi
Druhovou sukcesí rozumíme postupné střídání společenstev na nově vzniklém stanovišti (louka, dvůr, tundra po projití ledovce atd. ). +more V první fázi například u zaniklé vesnice či pole ponechaného ladem dochází k invazi bylinných společenstev, v druhé fázi navazují keřová společenstva (maliník - Rubus ideaus, ostružiník - Rubus a další - rozšiřované zoochoricky - trnka - Prunus spinosa, růže - Rosa, hloh - Crataegus) a právě náletové dřeviny, které využívají humusový základ již vytvořený předchozími společenstvy. Zprvu jde o světlomilné druhy (záleží na složení okolních společenstev, chemismu podloží, nadmořské výšce atd. ), zpravidla se nejprve objevuje bříza, na vlhkých stanovištích vrba, osika - Populus tremula, na sušších stanovištích borovice. V další fázi přichází v sukcesi druhy vytvářející stabilní společenstva (javory, duby, habry, buky atd. ).
Nálet ve městě
Prostory města jsou ideální pro pozorování tohoto děje. Často jsou s náletovými dřevinami ve městě potíže, zejména pokud se jedná o invazivní dřeviny (pajasan atd. +more). Zároveň ale může být správný druh na správném místě vítaným prvkem - už kvůli nulovým nákladům na jeho výsadbu. Taková dřevina je dokonale adaptovaná na podmínky stanoviště a přidává estetický prvek do města.
Náletové dřeviny a legislativa
Zatímco v zákoně o ochraně přírody a krajiny není pojem „náletová dřevina“ vymezen, počítá se s ním ale v jiném zákoně: zákon č. 254/2001 Sb § 59 odst. 1 písm. J:
j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny.
Pojem nálet ani náletová dřevina česká legislativa nezná. Je ale často zaměňován s dřevinou, k jejímuž pokácení není třeba povolení - to je stanoveno v obecně závazné vyhlášce ministerstva životního prostředí
Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
§ 8 Ochrana dřevin a povolování jejich kácení
(1) poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les (§ 7 odst. 1 zákona) je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.
(2) povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem (§ 3 písm. b) zákona) a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právními předpisy, se podle § 8 odst. +more 3 zákona nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m².
Příklady přizpůsobení semene pro nesení větrem
File:Acer platanoides, aerochorie. png|Příklad u javoru mléče File:Pseudotsuga douglasii, aerochorie. +morepng|Příklad douglasky zelené File:Betula pendula, aerochorie. png|Příklad u břízy bělokoré.
Odkazy
Reference
Související články
Literatura
Zdeněk Maďar a kol. , Řízené péče o životní prostředí v Evropských státech, Academia, Praha 1990 * Almanach lesního semenářství, Brázda, tiskařské závody, národní podnik, v Praze * Alois Mezera a kol. +more, Tvorba a ochrana krajiny, Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1979 * Dr. Pravdomil Svoboda, Život lesa, Brázda, Nakladatelství jednotného svazu českých zemědělců, Praha 1952 * Zákon o ochraně přírody a krajiny, 114/1992 sb. * Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny.
Externí odkazy
http://www. stromy. +morecz/odpovedi. htm * http://www. letnany. cz/cely-prispevek. php. clanek=kaceni-drevin-rostoucich-mimo-les&id=298 * https://web. archive. org/web/20130523100846/http://www. stromvemeste. cz/arboristika/nalety_ve_meste/nalety_ve_meste. html.