Cesko.wiki Hrdlív
Author
Albert FloresHrdlív je obec ve Středočeském kraji, 4 km jižně od Slaného a 7 km severozápadně od Kladna, na silnici II/118, spojující tato dvě města. Nadmořská výška okolní krajiny s lesy a poli je 300 m. Žije zde obyvatel.
.jpg)
Historie
První zmínka o obci Hrdlív je v písemných historických pramenech činěna k roku 1316 a to nepřímo v přídomku Michala z Hrdlíva. Zřejmě šlo o držitele dvora. +more Vedle šlechtického majetku existoval ve vsi majetek církevní, protože v roce 1345 z pozůstalosti Přebora, probošta pražské kapituly, byla část vsi Hrdlív dána k oltáři sv. Diviše v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Církevní majetek v Hrdlívě nakonec patřil ke statku Budenice, který od Bohuslava z Rožďalovic v roce 1334 koupil Jan IV. z Dražic, pražský biskup. Ten Budenice určil jako nadání ke špitálu při klášteře augustiniánů v Roudnici nad Labem. Až do husitských válek zde vykonával vrchnostenská práva roudnický probošt.
Po husitských válkách přišel snad právě tento majetek do držení nejvyššímu purkrabství. V roce 1420 císař Zikmund zapsal část vsi Hrdlív Janovi a Václavovi z Račiněvsi. +more Po husitských válkách je držení majetku v Hrdlívě nepřehledné. Z listiny z roku 1463 je zřejmé, že na základě Zikmundova majestátu patřila ves Hrdlív oltářníkům v chrámu sv. Víta v Praze. Část vsi byla v držení šlechtickém, protože v roce 1466 jistý Mikuláš z Hrdlíva zapsal manský statek v Hrdlívě Bořitovi z Martinic a jeho synům Markvartovi a Janovi.
Ti se však v roce 1479 museli vzdát části nabytého majetku ve prospěch původního vlastníka, tj. některé církevní instituce. +more Světský majetek v Hrdlívě však Martinicům zůstal a je trvale připomínán jako součást panství Smečno. Například v roce 1536, kdy se o dědictví dělili Volf z Martinic a jeho synovec Jan. Na díl Janův připadlo Smečno a mezi příslušnými vesnicemi je i Hrdlív. Janův syn Jiří Bořita získal do držení celou ves Hrdlív. Jaroslavem hrabětem Bořitou z Martinic byl v roce 1633 zřízeno z panství Smečno rodinné svěřenství. Martinicové jako vlastnící panství Smečno, drželi i Hrdlív - a to až do vymření rodu v mužské posloupnosti Františkem Karlem hrabětem Bořitou z Martinic v roce 1789.
Jeho jediná dcera Marie Anna dědila Smečno a Slaný. V roce 1791 se vdala za Karla Josefa hraběte z Clamu. +more Ten v roce 1792 obdržel císařovo svolení aby se mohl psát hrabě z Clam-Martinic. Clam-Martinicové byli vrchností v Hrdlívě až do konce patrimoniální správy v roce 1850, kdy správa vrchnostenská byla nahrazena správou státní zřízením okresních úřadů.
Dr. Rudolf Koller ve své práci o regionálních dějinách u obce Hrdlív v kapitole zajímavosti zaznamenal, že se na Slánsku tradovalo, že na místních vinicích se vyskytovala vzácná planá žlutá růže. +more Vypráví se, že si ji před svou smrtí přál vidět malíř Josef Mánes. Po marném pátrání v Přelíci byla v roce 1954 nalezena v zahrádce Lomíčkových v Hrdlívě. Má květy jako každý jiný šípkový keř, ale jejich barva je svítivě žlutá (zlatavá).
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný * 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný * 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný * 1949 Pražský kraj, okres Slaný * 1960 Středočeský kraj, okres Kladno
Znak a vlajka
Popis znaku: V červeném štítě zlatá růže na stonku se dvěma listy nad stříbrnými vykořeněnými lekny. Červený štít a stříbrná lekna jsou erbem Martiniců jako dominantních vlastníků obce. +more Zlatá růže má oporu ve skutečnosti, že v Hrdlívě rostla zcela mimořádná barevná mutace žluté plané růže.
Popis vlajky: List tvoří svislý žerďový červený pruh, široký polovinu délky listu, a dva vodorovné pruhy, bílý a žlutý. V červeném pruhu žlutá růže na stonku s dvěma listy nad bílými vykořeněnými lekny. +more Svislý pruh opakuje podobu znaku, vodorovné pruhy jsou odvozeny od barevnosti figur.
Současnost
Hrdlív od jihu Všechny komunikace v obci mají bezprašný povrch, obec má vodovod, dešťovou kanalizaci, plyn. +more Obec má vlastní mateřskou školu. V obci jsou dvě pohostinská zařízení, zahrádkářská kolonie ČZS. Přímo v centru obce je rozsáhlý sportovní areál Sokola Hrdlív s krásným travnatým fotbalovým hřištěm. Dále je zde tréninkové škvárové hřiště, tenisový kurt s asfaltovým povrchem, dětské hřiště s prolézačkami a vodní nádrž, která je využívána jako přírodní koupaliště.
Doprava
Silniční doprava - Obcí prochází silnice II/118 v úseku Kladno - Slaný.
* Železniční doprava - Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
* Autobusová doprava - V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky Slaný-Smečno (3 spoje tam i zpět) a Kladno, Okrsek 4 - Slaný, Arbesova (mnoho spojů) .
Pamětihodnosti
Kaple
Fotogalerie
Hrdlív, obecní úřad. jpg |Obecní úřad Hrdlív - statek čp. +more 2 na návsi (4). jpg|Statek čp. 2 na návsi Hrdlív - statek čp. 2, stodola a zadní brána (3). jpg|Zadní brána statku čp. 2 Hrdlív - statek čp. 2, stodola a zadní brána (2). jpg|Stodola v areálu čp. 2 Hrdlív - transformátor na návsi. jpg|Transformátor na návsi Hrdlív - cesta k návsi, vlevo čp. 2, vpravo čp. 96 a 30. jpg|Příjezd k návsi od hlavní silnice Třebichovice, pohled na Hrdlív. jpg|Pohled na ves z návrší od Třebichovic.