Hrdějovice
Author
Albert FloresHrdějovice (v místním nářečí a do roku 1923 oficiálně Hrdějice) jsou obec v Jihočeském kraji, ležící 5 km severně od Českých Budějovic. Žije zde obyvatel.
Historie
Na území obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). +more Název pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (Hrdywiczi), tak Opatovice (Opatowiczi) jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem Lišovem král Karel IV. zastavil Janovi z Leuchtenberka. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k hlubockému panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové.
Přes Hrdějovice vedla původní silnice z Českých Budějovic na Tábor, na které se někdy nacházely v kolejích kousky jantaru. V polovině 18. +more století byla silnice přeložena do míst dnešního Borku.
Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané Hrdějice, německy Hartowitz) roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a Nemanice. +more Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 1907-1943 a 1945-1960. Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce 1954. V roce 1954 byla část hrdějovického katastrálního území převedena na nově vzniklou obec Borek.
V roce 1950 bylo založeno JZD, 1968 zaveden vodovod a od roku 1983 zajíždí do Hrdějovic českobudějovická MHD. Od roku 2000 má obec vlastní znak.
Obecní správa
Místní části
Obec Hrdějovice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Hrdějovice. * Hrdějovice (431 domů, 1 434 obyvatel) * Opatovice (31 domů, 44 obyvatel) K Hrdějovicím přísluší též samota Nová Obora.
(údaje dle sčítání lidu roku 2001)
Představitelé obce
Rok | Jméno | Bydliště | Povolání | Funkce | Pol. +more strana |
---|---|---|---|---|---|
1795 | Jakub Krypl | č. p. 6 | rychtář | ||
1800-1803 | Matěj Škérl | č. p. 4 | rychtář | ||
1803 | Antonín Král | rychtář | |||
1804 | Matěj Škérl | č. p. 4 | rychtář | ||
1805-1810 | Martin Klabouch | č. p. 3 | rychtář | ||
1866 | Josef Fencl zvaný Kukačka | č. p. 13 | starosta | ||
1895-1898 | Jan Křiváček | starosta | |||
1898-1907 | Jan Turek | starosta | |||
1907-1910 | František Šimek | starosta | |||
1910-1919 | Jan Turek | starosta | |||
1919-1923 | František Rehanzl | rolník | starosta | soc. dem. | |
1923-1928 | František Lonský | č. p. 57 | železniční zřízenec | starosta | |
1928-1945 | Václav Křiváček zvaný Šonka | č. p. 14 | rolník | starosta | ČSL |
1945-1946 | František Bláha | předseda MNV | nár. soc. | ||
1946-1949 | Jan Aufrecht | předseda MNV | KSČ | ||
1949 | Karel Palma | předseda MNV | KSČ | ||
1949 | Matěj Švec | předseda MNV | soc. dem. , KSČ | ||
1949-1951 | Josef Krebs | dělník | předseda MNV | KSČ | |
1951 | Stanislav Brůžek | pověřený před. | Čsl. str. socialistická | ||
1951-1954 | Josef Bláha | předseda MNV | KSČ | ||
1954-1957 | Alois Remta | předseda MNV | KSČ | ||
1957-1960 | Ladislav Valenta | předseda MNV | KSČ | ||
1960-1964 | Josef Turek | předseda MNV | KSČ | ||
1964-1976 | Jaroslav Hlavatý | č. p. 42 | předseda MNV | KSČ | |
1976-1986 | Jan Škrdle | předseda MNV | KSČ | ||
1986-1990 | Josef Sázel | předseda MNV | |||
1990-2002 | Jiří Brož | Těšín | zootechnik | starosta | OF, Sdruž. nez. kan. |
2002-2006 | Jan Černoch | Luční | zahradník | starosta | KDU-ČSL |
2006-2014 | Jana Lepičová | Těšín | starostka | Slavoj Hrd. ,ODS | |
2014-2018 | Jiří Krupička | Luční | podnikatel | starosta | SNK Pro Hrdějovice |
od 2018 | Radka Šulistová | vysokoškolská učitelka | starostka | HRDĚ 37361 |
Pamětihodnosti
Studánka na Těšíně +morejpg|náhled|Stavení_čp. _17_ve_stylu_Selské_baroko'>selského baroka.
* Kaple na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876. +more Tehdy se koupil za 60 zlatých křížek, který dnes stojí před kaplí. V kapli je oltářík s točenými sloupky, který kryje ubrus s výšivkou prosby ke svatému Janu Nepomuckému. Původně se v kapli sloužily dvakrát do roka mše svaté: jednak na svátek sv. Linharta, patrona dobytka a jednak na sv. Floriána, patrona hasičů. V současnosti se v kapli slouží mše svatá na svátek svatého Jana Nepomuckého, který je vnímán jako patron kaple a ob rok na svátek svatého Bartoloměje, jehož slavnost připadá na období těsně po žních. * Poutní kaple Panny Marie Lurdské v místní části Těšín s léčivou studánkou, známá také jako kaple na Těšíně. Původní kaple postavena před rokem 1770, zbořena byla za josefínských reforem. Počátkem 19. století byla postavena nová kaplička a v letech 1888-1889 nynější novogotická kaple Panny Marie Těšínské. O stavbu této kaple se zasloužily především kongregace bratří a sester Nejsvětější Svátosti, sídlící v Českých Budějovicích v Žižkově a Lipenské ulici. Stromořadí před kapli bylo vysázeno v roce 1946. V letech 2014-2015 byla na náklady obce nově upravena studánka s pramenem léčivé vody vedle poutní kaple. Původně se v kapli slavila pouť na svátek Jména Panny Marie, nyní se v ní slaví ob rok pouť na svatého Bartoloměje (střídá se s návesní kaplí). * Výklenková kaplička svatého Rocha na křižovatce Hlubocké a Těšínské ulice. Postavena v 18. století, opravena v roce 1995. * Pomník Antonína Švehly na návsi. Pomník akademického sochaře Václava Duška z Tábora byl slavnostně odhalen v roce 1938. Na jeho vzniku mělo zásluhu Sdružení republikánského dorostu a zaštítil ho předseda republikánské strany, poslanec Beran. Plastika s Antonínem Švehlou byla odstraněna ze žulového podstavce v roce 1947. Znovuobnoven byl pomník v roce 1997. Repliku plastiky vytvořil syn autora, Václav Dušek mladší. Znovuodhalení se konalo v rámci oslav 100. výročí hrdějovického Sboru dobrovolných hasičů. * Orty, bývalý kaolinový důl severně od vsi * Opatovice, historická náves * Pomník obětem první světové války * Lidová architektura * Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž Českého Vrbného, připomíná smrt vojenských pilotů nadporučíka Františka Křečana a poručíka Jaroslava Vondráška. Pomník byl odhalen v roce 1926, jeho autorem je Jan Vítězslav Dušek.
Rodáci
Matyáš Blažek (1844-1896), filolog, překladatel a spisovatel.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese České Budějovice Kategorie:Obce v okrese České Budějovice Kategorie:Sídla v Českobudějovické pánvi Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi Kategorie:DSO Budějovicko-Sever