Hroby (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hroby jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Radenína v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Zámek vznikl barokní přestavbou starší renesanční tvrze a jeho areál je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Stará tvrz

Prvním panským sídlem v Hrobech bývala tvrz, na které podle Augusta Sedláčka v roce 1376 sídlil Smil z Hrobů. Později zde do roku 1392 žil Albert Masopust z Hrob, za jehož sirotky statek spravoval Ondřej Roháč z Dubé. +more Hroby poté neznámým způsobem získal Držek ze Sedlce, předek rodu Hrobských ze Sedlce, který začal používat přídomek „z Hrob“. V roce 1408 vykonával podací právo k hrobskému kostelu spolu s Mikulášem z Dobronic. Držek zemřel nejpozději v roce 1411 a zanechal po sobě sirotky Jana a Adlička, jejichž poručníkem se stal Ctibor z Polánky a od roku 1415 Hrdibor ze Štipoklas.

Dalším vlastníkem vsi byl nejspíše Petr z Hrobu, který roku 1420 sloužil králi Zikmundovi. Šlechta v okolí však většinou stála na straně husitů, a proto svou službu vykonával v jiných oblastech. +more Jeho nástupcem byl Jan Hrobský ze Sedlce připomínaný v letech 1428-1463. Statek po něm převzal katolík Jiří Hrobský ze Sedlce, který ke Hrobům přikoupil Radenín a přestěhoval se tamní tvrz. Hroby včetně tvrze poté zpustly a z celé vesnice zůstal stát jen kostel a fara.

Ve dvacátých letech šestnáctého století patřila půda okolo Hrobů k radenínskému panství Petra Smrčky ze Mnichu. Po Petrově smrti se jeho tři synové dne 6. +more dubna 1529 rozdělili o otcův majetek. Každý z nich dostal třetinu podacího práva k hrobskému kostelu, ale samotná vesnice připadla Jiřímu Smrčkovi. Za něj byla ves Hroby obnovena, a z jeho synů ji zdědil nejstarší Jan. V roce 1577 však Hroby prodal Oldřichovi staršímu Smrčkovi na Radeníně. U Radenínského panství poté vesnice zůstala až do začátku sedmnáctého století, kdy Hroby připadly Adamu Smrčkovi ze Mnichu.

Zámek

Adam Smrčka ze Mnichu si v sousedství zpustlé hrobské tvrze nechal postavit renesanční zámek. Krátce před svou smrtí se zúčastnil stavovského povstání, za což byl posmrtně dne 16. +more listopadu 1622 odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. Hroby byly zabaveny a dvě třetiny jejich hodnoty měly být dědicům vyplaceny. Roku 1623 pak Hroby, Pořín, Zahrádku, poplužní dvůr v Nuzbelích a pustý dvůr Sedlec koupil Augustin Fellner z Feldeku za 14 205 kop a 31 míšeňských grošů. Po jeho smrti statek spravovala vdova Anežka z Myšlína. Teprve v roce 1643 jej postoupila synovi Volfu Václavovi z Feldeku. Volf se oženil s Voršilou Bechyňovou z Lažan a narodilo se jim pět synů a čtyři dcery. Volf Václav zemřel roku 1650 a za nezletilé děti majetek spravovala vdova. O poručnictví přišla po druhém sňatku s Janem Koňasem z Vydří. Její nejstarší syn Augustin Matyáš se poručnictví nad mladšími sourozenci vzdal, a správcem se tak stal druhorozený syn Kryštof Václav.

Kryštof Václav z Feldeku žil na hrobském zámku se svou manželkou Alžbětou Sybilou z Heidenreichenu. V roce 1658 se jim narodila dcera Augustina Lidmila a o rok později syn Volf. +more Statek však byl už od dob jeho děda i otce zadlužený, a proto sám navrhl úřední ocenění a prodej majetku. Soudní komisař jej poté prodal Kryštofově manželce Alžbětě Sybile za 14 000 rýnských zlatých, ale ani ona ho dlouho neudržela a 21. dubna 1666 od ní zámek za 15 000 zlatých koupila hraběnka Kateřina Eliška Sparová, rozená z Malovic. Jejím druhým manželem se stal Vojtěch Jiří Voračický z Paběnic. Narodil se jim syn Antonín, který jako nezletilý po matčině smrti Hroby zdědil.

Sirotčí statek pak roku 1675 koupil hejtman císařského dělostřelectva Petr Koch, ale dne 18. prosince 1688 jej i se Zahrádkou, Pořínem, Radostovicemi a částí Nuzbel prodal své dceři Marii Cecilii, provdané Malovcové. +more Jejím potomkem byl František Jiří Koch, který renesanční tvrz přestavěl na barokní zámek. Jeho syn František Jiří Koch ho v roce 1753 prodal hraběnce Marii Terezii Krakovské z Kolovrat, majitelce radenínského panství.

Marie Terezie se provdala za hraběte Ferdinanda Magna Desfourse a po nich Radenín i s Hroby zdědil Jan Václav Desfours, s jehož dcerou Marií Terezií se oženil hrabě Leopold Kolovrat Krakovský. Jeho potomkům pak celé panství patřilo až do roku 1878, kdy zemřel Jindřich Kolovrat. +more Kolovratové nechali v roce 1831 zámeckou budovu rozšířit směrem do dvora o tři krátká křídla. Zámek zdědila Jindřichova dcera Jindřiška a sňatkem jej dne 20. října 1846 získal hrabě Josef Baillet de Latour (1815-1891). Latourům pak Hroby patřily až do roku 1948. Ve druhé polovině dvacátého století zámek využívala armáda jako skladiště.

Stavební podoba

Hlavní zámecká budova je obdélná, jednopatrová a směrem do dvora ji rozšiřují tři krátká křídla. V hlavním průčelí je balkon a nad ním tympanon s erbem Krakovských z Kolovrat. +more V zámku se dochovalo členění vnitřních prostor a zbytky figurální fresek.

K památkově chráněnému areálu patří také hospodářský dvůr se správními budovami, v nichž se zachovaly klenuté prostory. V parku, odděleném od zámku silnicí II/409, stojí skleník a klasicistní altán. +more Zámek se dvorem a parkem vytváří hodnotný urbanistický komplex se sousedním kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

V parku roste dub letní chráněný od roku 2005 jako památný strom s obvodem kmene 510 centimetrů.