Hugo I. Italský

Hugo I. Italský byl v letech 924 až 946 králem Itálie z rodu Spoletských Karlovců. Jeho otcem byl král Boso Italský, který byl synem markraběte Adalperta. Po smrti Bosově roku 887 byl mladý Hugo dán do opatrování markraběte Adalberta z Toskánska, strýce svého otce. V roce 905 se Hugh stal vévodou z Spoletu a roku 926 byl korunován na krále Itálie. Hugo se snažil upevnit svou moc a vztahy s ostatními panovníky, zejména s králem Arles Rudolfem II. Hugo se také snažil usmířit se papežem Janem XII. a obnovit dobré vztahy mezi křesťanským a světským vůdcem. V roce 932 byl dokonce korunován římským císařem, čímž se stal prvním panovníkem, který tuto titul získal po sedmi letech. Avšak stejně jako jeho předchůdci byl Hugo často pronásledován německými králi, kteří se pokoušeli získat kontrolu nad Itálií. Hugo I. byl také známý svými velkorysými darem pro kostel v Aglianu, kde financoval výstavbu benediktinského kláštera. Hugo zemřel v roce 946 a byl pochován v klášteře sv. Ducha v Lucce. Po jeho smrti byla napjatá politická situace v Itálii, kterou Hugo za své vlády nebyl schopen zcela stabilizovat. jeho synovec Lothar byl nakonec zvolen novým králem.