Padova

Padova (také Padua, v benátštině Pàdoa) je severoitalské město v oblasti Benátsko, na řece Bacchiglione, propojené kanály s řekou Brenta. Je hlavním městem provincie Padova. Žije zde 212 500 obyvatel, v celé aglomeraci pak 440 000.

Ve městě sídlí slavná Padovská univerzita, jedna z nejstarších na světě. Dochovalo se zde velké množství uměleckých a kulturních památek, které však stěží přilákají tolik turistů jako 30 km vzdálené Benátky. +more Padova je důležitým ekonomickým centrem oblasti a jedním z nejdůležitějších logistických a dopravních uzlů celé Itálie.

Padova je také poutní místo, „město svatého Antonína“, slavného portugalského františkána, který zde zemřel roku 1231 a následujícího roku byl svatořečen.

Dějiny

Padova - antické Patavium - patří mezi nejstarší severoitalská města, podle legendy byla založena Aeneovými Trójany. Patavia se ve starověku stala bohatým hospodářsky rozvinutým městem, centrem obchodu a zpracování vlny. +more Roku 59. př. n. l. se tu narodil slavný římský historik Titus Livius. Na přelomu 3. a 4. století byli její obyvatelé již křesťany. První období rozkvětu města skončilo roku 452, byla Patavia zničena Huny. Počátkem 7. století zničili město Langobardi a v 9. století Maďaři.

Z těchto ran se Padova dlouho vzpamatovávala, ale ve 12. století došlo k jejímu novému rozkvětu. +more Roku 1164 se jako první severoitalské město vymanila ze závislosti na císařské moci Štaufů, získala vlastní samosprávu a stala se svobodným městem. Politicky stála většinou na straně guelfů. V roce 1237 se však k moci dostala císařská strana v čele s Ezzelinem III. da Romano a pro Padovu nastalo nepříznivé období.

Ve 13. a 14. +more století došlo opět ke kulturnímu a duchovnímu rozkvětu. V roce 1222 byla založena padovská univerzita, druhá nejstarší v Itálii, v letech 1230-1231 zde působil minoritský kazatel Antonín z Padovy, nad jehož hrobem byla ve druhé polovině 13. století vystavěna bazilika Il Santo. Kolem roku 1300 se v Padově sešli slavný básník Dante Alighieri, který zde možná studoval na univerzitě, a neméně slavný malíř Giotto di Bondone, kterého pověřil zdejší vážený občan Enrico Scrovegni výzdobou rodinné kaple.

V renesanci byla Padova jedním z hlavních center humanismu a vědy - působil zde např. Galileo Galilei a na zdejší univerzitě studoval práva mj. +more první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, český světec Jan Nepomucký, později např. Mikuláš Kusánský. Rozmachu kulturního věhlasu pomohlo nastolení vlády rodiny da Carrara, ke kterému došlo s benátskou pomocí roku 1337. Noví vládcové se ukázali jako štědří mecenáši umění a v Padově vznikl jeden z nejstarších orlojů vůbec. V letech 1405-1797 ovládaly Padovu přímo Benátky, poté připadla Rakousku a roku 1867 se stala součástí sjednocené Itálie. Za 2. světové války (1944) byla Padova těžce poškozena bombardováním.

Kultura a pamětihodnosti

V roce 2021 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO skupina padovských staveb, ve kterých se nachází řada fresek. Souhrnný název památky UNESCO je „+more_století_v_Padově'>Cyklus fresek ze 14. století v Padově“ a zahrnuje stavby: Kaple Scrovegni, Chiesa degli Eremitani, Palazzo della Ragione, Loggia dei Carraresi, Battistero di Padova, Basilica di Sant'Antonio, Oratorio di San Giorgio a Oratorio di San Michele.

Bazilika svatého Antonína (Basilica del Santo)

+more0'>Bazilika sv. Antonína od severu Jako mnoho italských měst je i Padova bohatá na stavební a umělecké památky. Patrně nejznámější je poutní bazilika svatého Antonína (místními zvaná Il Santo), jeden z největších chrámů v Itálii, jehož stavba začala 1238, sedm let po světcově smrti. Cihlová stavba se sedmi kupolemi a dvěma štíhlými věžemi prozrazuje benátský a byzantský vliv a nese architektonické prvky románské i gotické. Přilehlý františkánský klášter má čtyři rajské dvory, tři z nich sloužily poutníkům a jsou i dnes volně přístupné . Na náměstí před bazilikou stojí bronzová jezdecká socha od Donatella, kterou Padova roku 1447 věnovalo Erasmu di Narni, kondotiérovi a veliteli místní domobrany, přezdívanému Gattamelata („mazaná kočka“).

Palazzo della Ragione a Piazza dei Signori

+more0'>Palazzo della Ragione, zasedací síň V centru města, původně obehnaném částečně dochovanými hradbami, mezi dvěma náměstími Piazza dei Frutti (Ovocný trh) a Piazza dell'Erbe (Zeleninový trh), stojí středověký soudní palác, Palazzo della Ragione nebo Il Salone, z obou stran obestavěný renesančními galeriemi. Zasedací síň v horním patře je 81,5 m dlouhá, 27 m široká a 24 m vysoká, stěny jsou pokryty freskami z 15. století.

Východně na Palazzo della Ragione navazuje Palazzo Comunale (směs architektury románské, gotické, barokní se středověkou 47 metrů vysokou věží Torre degli Anziani), původně sídlo městské rady, dnes radnice. Dále východně, přes ulici, se nachází budovy padovské univerzity (známý je přednáškový sál pro studenty medicíny Teatro anatomico).

Západně od Palazzo della Ragione leží Piazza dei Signori, které tvoří především měšťanské domy ze 16. století. +more Na západní straně náměstí stojí Palazzo del Capitanio s věží s orlojem z počátku 15. století, zhruba současného s pražským.

Dóm

Na dalším náměstí v blízkosti je barokní dóm s nedokončenou fasádou a před ním malé baptisterium, jehož vnitřní stěny včetně kupole jsou celé pokryty freskami z poloviny 14. století. +more Mezi četnými dalšími paláci vyniká historické sídlo university v paláci Bo.

Kaple Scrovegni (Cappella degli Scrovegni)

+more8'>Giottova malba v Cappella degli Scrovegni Cappella degli Scrovegni (zvaná též dell'Arena) je velmi cennou památkou. Byla postavena roku 1303 jako součást později (1808) zaniklého paláce. Její výzdobou byl pověřen Giotto, který zde v letech 1304-1306 namaloval soubor 38 výjevů ze života Krista a Panny Marie, doprovázený obrazem Posledního soudu a alegoriemi Ctností a Neřestí. Sochu Marie mezi anděly na hlavním oltáři vytvořil Giovanni Pisano.

Prato della Valle

Eliptický kanál na náměstí Prato della Valle Mezi další zajímavosti patří náměstí Prato della Valle s eliptickým vodním kanálem a sochami 84 slavných Padovanů a studentů zdejší univerzity. +more Vzniklo koncem 18. století a náleží k největším na světě (s 88 620 m² je o něco větší než Karlovo náměstí v Praze).

Santa Giustina

V jihovýchodním rohu náměstí stojí opatství sv. Justýny s kostelem z let 1514-1587. +more V kostele je hrob evangelisty Lukáše (část ostatků je uložena v Praze na Hoře Athos) a apoštola Matěje. Mučednickou smrt světice svaté Justýny připomíná Veronesův obraz na hlavním oltáři.

Botanická zahrada

V Padově se nachází snad nejstarší botanická zahrada na světě, která sloužila lékařské fakultě místní univerzity a v témže místě funguje od roku 1545. Od roku 1997 je součástí Světového dědictví.

Observatoř La Specola

V rámci univerzity se v Padově nachází historická astronomická observatoř La Specola.

Další zajímavosti

V Padově se také odehrává Shakespearova komedie Zkrocení zlé ženy.

Padovu navštívil při svém návratu do vlasti také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, setkal se tam s italským králem Viktorem Emanuelem III. +more a 16. prosince 1918 tam provedl přehlídku Československé legie v Itálii.

Galerie

Soubor: Padova 6977. JPG|Piazza dei Signori a Palazzo del Capitanio Astronomical clock by Novello Dondi Padova XV century. +morejpg|Orloj, ciferník Soubor: Duomo (Padua) - Facade. jpg|Dóm S. Maria Assunta a baptisterium Soubor: Sant'Antonio (Padua) - Facade. jpg|Bazilika sv. Antonína, průčelí Soubor: La Cappella degli Scrovegni. JPG|Kaple Scrovegni Soubor: (Padua) Chiesa degli Eremitani - Facade. jpg|Augustiniánský kostel (Chiesa degli Eremitani) Soubor: Church of the Eremitani (Padua) - Interior. jpg|Augustiniánský kostel, interiér.

Průmysl

Po staletí byla Padova spíše kulturním a vzdělanostním centrem. V 21. +more století je zde zastoupena především strojírenská a potravinářská výroba, významná je zdejší produkce umělých vláken.

Doprava

Translohr - Padovská „tramvaj“ Padova je křižovatkou dálnic A4 a A13 a především jedním z největších železničních uzlů Itálie. +more Vedou odtud 4 dvoukolejné elektrifikované železniční tratě: ve směru na (1) Benátky (Mestre), (2) Bolognu, (3) Vicenzu, Veronu a Milán a (4) Castelfranco Veneto.

V minulosti (1937-70) zde byla v provozu trolejbusová doprava. Nyní městskou hromadnou dopravu zajišťuje kromě autobusů také hybridní systém Translohr s vozy na pneumatikách a s jedinou napájecí a vodicí kolejí, prozatím na jedné lince spojující nádraží, centrum a jih města.

Městské čtvrti

Arcella * Centrum * Guizza * Madonna Pellegrina * Mandria * Montà * Ponte di Brenta * Pontevigodarzere

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Colors= id:lightgrey value:gray(0.9) id:darkgrey value:gray(0.7) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)

ImageSize = width:600 height:373 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 DateFormat = x.y Period = from:0 till:250000 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:50000 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:10000 start:0 BackgroundColors = canvas:sfondo

BarData= bar:1871 text:1871 bar:1881 text:1881 bar:1901 text:1901 bar:1911 text:1911 bar:1921 text:1921 bar:1931 text:1931 bar:1936 text:1936 bar:1951 text:1951 bar:1961 text:1961 bar:1971 text:1971 bar:1981 text:1981 bar:1991 text:1991 bar:2001 text:2001 bar:2011 text:2011

PlotData= color:barra width:20 align:left

bar:1871 from:0 till: 64862 bar:1881 from:0 till: 70753 bar:1901 from:0 till: 81242 bar:1911 from:0 till: 96118 bar:1921 from:0 till: 108912 bar:1931 from:0 till: 126843 bar:1936 from:0 till: 138709 bar:1951 from:0 till: 167672 bar:1961 from:0 till: 197680 bar:1971 from:0 till: 231599 bar:1981 from:0 till: 234678 bar:1991 from:0 till: 215137 bar:2001 from:0 till: 204870 bar:2011 from:0 till: 206192 PlotData=

bar:1871 at: 64862 fontsize:S text: 64. 862 shift:(-10,5) bar:1881 at: 70753 fontsize:S text: 70. +more753 shift:(-10,5) bar:1901 at: 81242 fontsize:S text: 81. 242 shift:(-10,5) bar:1911 at: 96118 fontsize:S text: 96. 118 shift:(-10,5) bar:1921 at: 108912 fontsize:S text: 108. 912 shift:(-10,5) bar:1931 at: 126843 fontsize:S text: 126. 843 shift:(-10,5) bar:1936 at: 138709 fontsize:S text: 138. 709 shift:(-10,5) bar:1951 at: 167672 fontsize:S text: 167. 672 shift:(-10,5) bar:1961 at: 197680 fontsize:S text: 197. 680 shift:(-10,5) bar:1971 at: 231599 fontsize:S text: 231. 599 shift:(-10,5) bar:1981 at: 234678 fontsize:S text: 234. 678 shift:(-10,5) bar:1991 at: 215137 fontsize:S text: 215. 137 shift:(-10,5) bar:2001 at: 204870 fontsize:S text: 204. 870 shift:(-10,5) bar:2011 at: 206192 fontsize:S text: 206. 192 shift:(-10,5).

TextData= fontsize:S pos:(20,20) text:"Zdroj: ISTAT"

Osobnosti města

Titus Livius (59 př. n. +more l. - 17), římský historik * Antonín z Padovy (1195-1231), portugalský františkánský mnich, teolog a kazatel, učitel církve, světec * Vavřinec z Brindisi (1559-1619), římskokatolický kněz a člen řádu menších bratří kapucínů * Marsilius z Padovy (asi 1275 - asi 1343), filosof, politik, teolog, publicista a lékař pozdního středověku * Mikuláš Koperník (1473-1543), polsko-německý astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie * Gerolamo Cardano (1501-1576), matematik, filosof, astronom a astrolog * Andrea Palladio (1508-1580), pozdně renesanční architekt a teoretik architektury * Galileo Galilei (1564-1642), toskánský astronom, filosof a fyzik * František Saleský (1567-1622), katolický teolog, spisovatel, mystik, biskup ženevský a Učitel církve, světec * Andreas Vesalius (1514-1564), vlámský anatom, lékař a autor výpravné knihy o lidské anatomii * Giorgio Abetti (1882-1982), astronom * Arrigo Boito (1842-1918), spisovatel, básník, novinář a hudební skladatel * Tullio Levi-Civita (1873-1941), matematik * Giorgio Pantano (* 1979), pilot formule 1 * Riccardo Patrese (* 1954), bývalý pilot Formule 1 * Francesco Toldo (* 1971), fotbalový brankář.

Partnerská města

Freiburg, Německo, 1967 * Beira, Mosambik, 1995 * Boston, Massachusetts, USA, 1983 * Cagliari, Itálie, 2002 * Coimbra, Portugalsko, 1998 * Chan-tan, Čína, 1988 * Iași, Rumunsko, 1995 * Nancy, Francie, 1964 * Zadar, Chorvatsko, 2003

Odkazy

Reference

Literatura

K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig 1910, str. 330-339. * Ottův slovník naučný, heslo Padova. Sv. 19, str. 16.

Externí odkazy

[url=http://www.turismopadova.it]Turistické informace[/url]

Kategorie:Obce v provincii Padova Kategorie:Města v Benátsku Kategorie:Univerzitní města