Mikuláš Kusánský

Náhrobek v kostele San Pietro in vincoli v Římě Andrea Bregno, Sv. Petr s okovem mezi Mikulášem Kusánským a andělem. Kostel San Pietro in vincoli v Římě Mikuláš Kusánský, také Cusanus, Kusánus nebo z Kusy, německy Nikolaus von Kues, vlastním jménem Johann Chrypffs (Krebs), 1. srpna 1401 Kues ([kús], dnes Bernkastel-Kues, Německo - 11. srpna 1464 Todi, Umbrie) byl církevní hodnostář (biskup, později dosáhl titulu kardinála) a diplomat, renesanční filosof, teolog a všestranný učenec, který silně ovlivnil novověké myšlení včetně J. A. Komenského. Podle některých byl největším evropským myslitelem 15. století.

Život

Narodil se v německém Kues (dnes Bernkastel-Kues) na řece Mosele jako syn zámožného měšťana, loďaře a obchodníka s vínem Johanna Krebse. Protože nechtěl být obchodníkem, odešel ve dvanácti letech z domova k hraběti Manderscheidovi a s jeho synem odejel do Holandského Deventeru, kde vstoupil do řádové školy „Bratří společného života“. +more Tento řád patřil k duchovnímu hnutí "devotio moderna", jehož zakladatel Geert Groote pobýval také v Praze, kde studoval také jeho nástupce Radewijn. Od roku 1416 studoval Mikuláš na univerzitě v Heidelbergu a v letech 1417-1422 v Padově práva, zajímal se však více o teologii, filosofii a přírodní vědy. Zde se setkal s novoplatónismem Pseudo-Dionysia Areopagity, s nastupujícím humanismem a seznámil se s významným matematikem Paolo Toscanellim a s budoucím kardinálem Giulianem Cesarinim.

Po návratu do Německa prohrál svůj první soudní proces a věnoval se už jen filosofii a církevní službě. V Kolíně nad Rýnem se seznámil s dílem Mistra Eckharta, které na něj mělo trvalý vliv. +more Se svým přítelem Cesarinim odejel roku 1431 do Švýcarska na basilejský církevní koncil, který měl řešit reformu církve. Mikuláš i Cesarini zastávali tzv. konciliarismus, tj. názor, že nejvyšší autoritou v církvi má být všeobecný sněm, později se však přidali na stranu papeže.

S papežskou delegací odjel do Konstantinopole, ohrožené Turky, kde se jednalo o smíření západní a východní církve. Na sněmech ve Ferraře a ve Florencii (1439) se Mikuláš seznámil s dalšími významnými mysliteli a teology, zejména s G. +more Plethonem a kardinálem Bessarionem, a přičinil se o narovnání mezi papežem a císařem i o kompaktáta s husity. Roku 1448 se stal kardinálem a snažil se o reformy církve v Německu; pro jeho zásadovost se ho odpůrci pokusili roku 1452 otrávit a roku 1454 jen stěží unikl z vězení Zikmunda Tyrolského. V posledních letech svého života jako biskup v Brixenu se věnoval hlavně filosofii a vědám, ale účastnil se i jednání o ukončení stoleté války mezi Francií a Anglií. Roku 1464, na jedné ze svých cest zemřel v severoitalském Todi (Umbrie). Je pohřben v bazilice San Pietro in Vincoli v Římě.

Myšlení

Východiskem a základem Kusánova myšlení je novoplatónská metafysika Jednoho, u Mikuláše ovšem křesťanská: Bůh je jeden ve třech osobách. V souladu se svou celoživotní snahou smiřovat spory byl Mikuláš jedním z prvních myslitelů o možnostech míru mezi různými náboženstvími: „Tak dostává jeden Bůh u různých národů vždy jiné jméno, přesto že je všude a ve všem jeden. +more” Na druhé straně jej však nelze vystihnout žádnými pojmy, neplatí ani, že je, ani že není, nýbrž stojí nad obojím.

Mezi Bohem a člověkem zprostředkuje vesmír jako uspořádaný celek, kde velkou roli hraje geometrie a matematika, neboť podle přesných matematických poměrů a zákonů jej Bůh stvořil. Tak jako oko odráží („kontrahuje”) všechny věci, kontrahuje vesmír Boha a každá věc svým jedinečným způsobem svět. +more Tuto zprostředkující roli přebírá v pozdějších Mikulášových spisech lidská mysl. Vesmír podle Kusána není absolutně nekonečný, ale nemůže mít žádné meze či okraje, a tedy ani střed, resp. jeho střed je všude; ani naší Zemi tedy nemůže patřit žádné privilegované postavení a i na jiných nebeských tělesech by mohli žít lidé. Podobně ztrácejí smysl pojmy jako „nahoře" nebo „dole". Zda se nám něco zdá být v klidu nebo v pohybu, závisí na našem vlastním postavení, takže ani o Zemi nelze říci, že by byla nehybná. V našem světě vládnou protiklady, které ale v nekonečnu splývají (Kusánova coincidentia oppositorum, na niž později navázal Hegel). V reálném světě ovšem nic není dokonalé a přesné, takže i lidské poznání je nutně omezené, Mikulášova „poučená nevědomost” či „vědění o nevědění” (docta ignorantia), která je vlastním cílem poznání i filosofie, připomíná Sokratovo „vím, že nic nevím”. Také (a na prvním místě) o Bohu můžeme tedy říci spíš, co nebo jaký není, než co nebo jaký je (tzv. apofatická nebo negativní teologie).

Vědění a měření

Mikulášova knihovna a sbírka astronomických přístrojů, které se zachovaly v jím založeném špitálu v Bernkastelu, dokládají neobyčejnou šíři jeho zájmů, včetně zájmu o vědu. Roku 1436 předložil Basilejskému koncilu návrh na reformu kalendáře, která se ovšem prosadila až o 150 let později. +more Vedle matematiky, geometrie a astronomie se zabýval také geografií a v jednom ze svých dialogů i úplnou novinkou - vážením. To se sice už od pravěku užívalo v obchodě, teprve u Kusána se však dostává do spojitosti s vědou.

Na rozdíl od geometrie, která pracovala s ideálně přesnými poměry délek, ploch nebo úhlů, k vážení se používají konvenční jednotky, závaží, a výsledky jsou vždycky jen přibližné - mohou však být stále přesnější. To byly dva hlavní důvody, proč se starší věda vážením nezabývala. +more V dialogu Soukromník o pokusech s vahami rozvíjí Mikuláš úvahu o tom, že všechny rozdíly mezi látkami se musí nějak projevit i na jejich specifické váze (resp. hustotě). Pečlivým a opakovaným vážením by se tedy měly dát rozlišit nejen různé látky, ale třeba i dobrá a špatná voda, moč zdravého a nemocného člověka a podobně. Systematické vážení, které poskytuje kvantitativní (číselné) údaje, by se tak podle něho mohlo a mělo stát základem nového a daleko spolehlivějšího poznání než dosavadní úvahy o kvalitách. Mikuláš, resp. jeho Soukromník, pak stručně navrhuje program vědy jako kolektivního shromažďování, porovnávání a vyhodnocování spolehlivých měření, který by dokonce měly podporovat vlády. Tato myšlenka se pak znovu objevuje až u R. Descarta o dvě století později a definitivně se prosadí až ve 20. století.

Význam a vliv

„Otcem renesančního platonismu byl největší evropský myslitel 15. století - Mikuláš Kusánský.“

Dílo Mikuláše Kusánského překvapuje neobyčejným bohatstvím originálních nápadů, často jen naznačených, které však po staletí inspirovaly filosofy i vědce. Jeho matematika otevřela zkoumání nekonečna, zejména nekonečně malých veličin, a přivedla Leibnize na myšlenku infinitesimálního počtu. +more Jeho kosmologie pohyblivého, matematicky řízeného vesmíru inspirovala M. Koperníka, J. Keplera i G. Bruna a myšlenku vesmíru, který není nekonečný, a přesto je bez hranic, dokázal přesně zformulovat teprve A. Einstein.

Z filosofů to byl například Leonardo da Vinci, ale zejména Leibniz, Hegel a Schelling, kdo se nadšeně hlásili ke kusánovské inspiraci. Zcela mimořádným způsobem ovlivnily myšlenky Mikuláše Kusánského mladého Komenského. +more Jak sám později uvádí, četl je už v mládí v kompendiu norimberského lékaře U. Pindera z roku 1510, které na něho udělalo veliký a trvalý dojem. Jak ukázal Jan Patočka, našel zde Komenský alternativu ke scholastickému obrazu světa a celou řadu důležitých představ, které pak ve svých spisech (zejména v Labyrintu světa, Hlubině bezpečnosti a ve Všeobecné rozpravě) rozvinul.

V moderní době se Kusánským zvláště zabývali Ludwig von Bertalanffy, Karl Jaspers a Jan Patočka.

Dílo

V češtině

Z pera Z. Neubauer vyšel 2009 v knize O čem je věda? překlad:

*Trialogus de Possest (1460)

Z pera P. Flosse a Karla Flosse 2003 vyšel překlad:

*O vrcholu zření (1464)

Ve výboru P. Floss - J. Patočka 2001 vyšlo: * O učené nevědomosti (1440) * O skrytém Bohu (1446) * O ne-jiném (1462) * Soukromník o mysli (1450) * Soukromník o zkušenostech s vahami (1450)

V jiných jazycích

[url=http://philological. bham. +moreac. uk/bibliography/ch. html]Seznam spisů na Internetu[/url] * [url=http://adrastea. ugr. es/search*spi/Xcusa&searchscope=2&SORT=D/Xcusa&searchscope=2&SORT=D/1,1,1,B/l962&FF=Xcusa&searchscope=2&SORT=D&1,0,0,-1]Digitalizované vydání spisů z roku 1565 (Basilej)[/url] * [url=http://books. google. com/books. id=huttXihrSpcC]Spisy v překladu Scharpffově[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060512125821/http://www. bivionline. it/it/DeDoctaTOC_authors. html]De docta ignorantia[/url] * (anglicky) http://www. cusanus-portal. de/.

Odkazy

Reference

Literatura

P. Floss - J. +more Patočka: Mikuláš Kusánský. Praha 2001 * J. Patočka: Mezihra na prahu moderní vědy (1953). In: Sebrané spisy sv. 10, Praha 1998, str. 134 - 148. * J. Patočka: Komenského husitské antecedenty (1959). In: Sebrané spisy 10, Praha 1998, str. 108 - 123. * J. Sokol: Mikuláš Kusánský a objev měření. In: Karfíková - Šír (vyd. ): Číslo a jeho symbolika. Brno 2003, str. 114-119. * (Stručný životopis) * FLOSS, Pavel. Aktéři humanismu a rané renesance. V Praze: Vyšehrad, 2021, str. 120 - 439.

Externí odkazy

[url=http://cla. umn. +moreedu/sites/jhopkins/]Filosofické a teologické spisy[/url] * [url=http://www-gapį. dcs. st-and. ac. uk/~history/Mathematicians/Cusa. html]Životopis s ohledem na matematické dílo[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091117080054/http://www. cla. umn. edu/sites/jhopkins/CusaScribner%27s. pdf]Životopis[/url] * [url=http://www. newadvent. org/cathen/11060b. htm]Heslo z Catholic Encyclopedia[/url].

* [url=http://www. cusanus. +moreorg]Deutsche Cusanus Gesellschaft[/url] * [url=http://www. uni-trier. de/~cusanus]Institut für Cusanusforschung an der Universität Trier[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070928100543/http://www. net-art. de/Kropp/cusalang. htm#1455]Podrobný životopis[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120819232148/http://en. bernkastel. de/holiday-region/bernkastel-kues/nicholas-of-cusa. html]Bernkastel-Kues, Mikuláš Kusánský[/url] * [url=http://commons. wikimedia. org/wiki/Image:Verzeichnis_Cues. pdf. uselang=de]Seznam rukopisů Kusánovy knihovny[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071209134850/http://resolver. sub. uni-goettingen. de/PURL/. GDZPPN002016648]Popis Kusánovy sbírky astronomických přístrojů[/url].

Kategorie:Křesťanští filozofové Kategorie:Katoličtí filozofové Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Němečtí kardinálové Kategorie:Náboženští filozofové Kategorie:Křesťanští teologové Kategorie:Katoličtí teologové Kategorie:Bolzansko-brixenští biskupové Kategorie:Němečtí matematici Kategorie:Matematici 15. +more století Kategorie:Renesanční humanisté Kategorie:Narození 1401 Kategorie:Úmrtí 1464 Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Heidelberské univerzity Kategorie:Účastníci Basilejsko-ferrarsko-florentského koncilu Kategorie:Pohřbení v Římě Kategorie:Úmrtí 11. srpna Kategorie:Filozofové 15. století.