Friedrich Schelling

Socha F. W. J. Schellinga v Mnichově ('Der grosse Philosoph') Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (27. ledna 1775 Leonberg, Švábsko - 20. srpna 1854 Ragaz) byl německý filozof, představitel idealismu.

Život a dílo

Ve scholae monasticae v Bebenhausenu, do kterého nastoupil již v patnácti letech, uzavřel přátelství se svými krajany Hölderlinem a Hegelem.

Schelling byl zprvu silně ovlivněn Fichtem (zejména jeho dílem Základy vědosloví) a Spinozou. V díle „Ideje k filozofii přírody“ (1797) a ve spise „O světové duši“ (1798) se Schelling snažil uvést svoje rychle nabyté poznatky z chemie, z nauky o elektřině, z biologie a z medicíny v přírodně-filozofický systém. +more Tyto spisy vzbudily Goethovu pozornost a vynesly třiadvacetiletému autorovi mimořádnou profesuru na univerzitě v Jeně.

V Jeně vznikl „První náčrt systému přírodní filozofie“ (1798/9) a „Systém transcendentálního idealismu“ (1800), později i nedokončené „Výklad mého filozofického systému v celku“ (1801) a „Přednášky o metodě akademického studia“ (1802).

Od roku 1803 Schelling přednášel ve Würzburgu, poté v Erlangenu, zde vytvořil dílo mysticko-náboženské orientace „Filozofická bádání o podstatě lidské svobody“ (1809) a fragment „Věky světa“ (1813). Nakonec vyučoval v Mnichově (od roku 1827). +more Jeho posledním vydaným dílem se zdá být „Filozofie mytologie a zjevení“.

Filozofie identity

Schellingův systém, jak jej přednášel v Jeně, nese jméno filozofie identity. Lze ho chápat jako spojovací článek mezi Fichtem a Hegelem.

* Nikoli příroda je výtvorem ducha, ale duch je výtvorem přírody. * Úkolem filozofie je vyložit vědění, tj. +more shodu SUBJEKTU s OBJEKTEM. Duch (Já) je v přírodě možný jenom proto, že příroda je původně duch, duch našeho ducha; jen proto, že příroda a duch, reálný a ideální moment jsou ve své hloubce totéž (identické). Duchu a vůbec všemu životu lze porozumět z přírody pouze tehdy, nepokládáme-li přírodu za cosi mrtvého (…) nýbrž vidíme-li ji (přírodu) jako jednotný celek, jehož nejhlubší podstatou je živoucí prasíla.

V Rusku byl Schelling přirovnáván ke Kryštofu Kolumbovi:

Schellingova filosofie mytologie také ovlivnila Vladimira Solovjova. Solovjovův následovník Nikolaj Berďajev ve své interpretaci dějin, jejichž podstatou je právě mýtus, také navazuje na Schellinga a společně s ním vidí v mytologii „prvotní historii lidstva"

České překlady

Výbor z díla. Překlad Milan Sobotka a Jindřich Zelený. +more Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1977. 315 s. cnb000156298. * Výbor z díla: rané spisy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1990. 312 s. Filozofické dědictví. . * Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů. Překlad Miroslav Petříček. Praha: Filozofický ústav ČSAV, 1992. 130 s. 1. . * Věky světa. Kniha první, Minulost. Verze I. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 100 s. . * Drobné spisy a fragmenty. Překlad Petr Babka. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. 109 s. . * Filosofické zkoumání svobody. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2010. 239 s. . * Systém transcendentálního idealismu. Překlad Jindřich Karásek a Jan Patočka. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2014. 271 s. .

Fotogalerie

Erlangen Bünausches Palais 002. JPG|Pamětní deska na jeho domu v Erlangenu (Friedrichstraße 28) FriedrichWilhelmSchelling. +morejpg|Friedrich Wilhelm Schelling (cca 1800) Friedrich Wilhelm Joseph Schelling, 1848 daguerreotype - cropped. jpg|Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (cca 1848) Einleitung zu seinem Entwurf eines Systems der Naturphilosophie. pdf|Dílo 'Einleitung zu seinem Entwurf eines Systems der Naturphilosophie' (1799).

Odkazy

Reference

Literatura

DEHNEL, Piotr. Przyroda i historia : studium wczesnej filozofii F. +more W. J. Schellinga. Wrocław : Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 1992. - 115 s. : bibliografie, errata. - (Filozofia ; 7. ) (Acta Universitatis Wratislaviensis ; No. 1410) * MAJOR, Ladislav a SOBOTKA, Milan. Dějiny filozofie III. , Kapitoly z dějin poklasické buržoazní filozofie 19. a počátku 20. století. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 203 s. cnb000067644. [Kapitola „Schellingova pozdní pozitivní filosofie" je na str. 10-21. ] * Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 22. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1002 s. cnb000277218. S. 963-964. [url=https://archive. org/stream/ottvslovnknauni36ottogoog#page/n1063/mode/1up]Dostupné online[/url] * SOBOTKA, Milan, ed. K otázkám Schellingovy filozofie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1975. 139 s. cnb001649733. * SOBOTKA, Milan. Schelling a Hegel: studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, ©1987. 140 s. cnb000033954. * SOBOTKA, Milan, ZNOJ, Milan a MOURAL, Josef. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. 1. vyd. Praha: Filozofický ústav AV ČR, 1993. 269 s. . [Kapitola „Raný Schelling" je na str. 193-217. ] * WEISCHEDEL, Wilhelm. Zadní schodiště filosofie. Překlad Jiří Horák. Ve Votobii vyd. 2. Olomouc: Votobia, 1995. 279 s. . [Stať „Schelling neboli zamilovanost do absolutního" je na str. 170-177. ].

Externí odkazy

Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Filozofové 19. +more století Kategorie:Romantismus Kategorie:Narození 1775 Kategorie:Narození 27. ledna Kategorie:Úmrtí 1854 Kategorie:Úmrtí 20. srpna Kategorie:Muži Kategorie:Vyučující na Humboldtově univerzitě Kategorie:Vyučující na Univerzitě Jena Kategorie:Vyučující na Mnichovské univerzitě Kategorie:Absolventi Univerzity Tübingen.