Vladimir Sergejevič Solovjov

Vladimir Sergejevič Solovjov (také Solověv nebo Solov'jev, Moskva - Uzkoje u Moskvy) byl vlivný ruský filozof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka.

Život

Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov (1820-1879), matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. +more Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filozofie (zejména Spinoza, Schopenhauer, Schelling) se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně (1875) krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval.

I. +more Kramskoj: V. Solovjov (1885) Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II. , musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filozofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy (Вестник Европы), ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi.

Ke konci 90. let se Solovjovovo zdraví začalo podstatně zhoršovat. +more Když Solovjov pocítil, že se blíží jeho smrt, odjel na usedlost svého přítele Jevgenije Nikolajeviče Trubeckého u Moskvy, do Úzkého, kde za dva týdny zemřel.

Myšlení

V. +more Solovjov 1871 Sjednocujícím prvkem filozofického systému Vladimíra Solovjova je pojem všejednoty. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu sobornosť, což je i ruský překlad pojmu katolicita. Jeho synkretická filozofie vychází z platónismu, z Plótina a gnostiků a z řeckých církevních otců. Symbolická postava Moudrosti (Sofia) byla pro něho i mystickou zkušeností. Ke konci života, nemocen a v bídě, viděl budoucnost světa a lidstva v temnějších, apokalyptických barvách.

Postoj ke katolictví

Někteří autoři považují Solovjova za katolíka. Karel Jindřich již v roce 1910 napsal článek do časopisu Hlídka s názvem Vladimír Sergejevič Solovjev - katolík. +more K sepsání monografie o Vladimiru Solovjovovi podnítil Jindřicha jezuita František Žák, který o Solovjovově katolictví nijak nepochyboval.

Erotologie

Solovjov se velmi intenzivně zabýval vztahem mezi mužem a ženou v kosmologické perspektivě a hledal hluboký smysl lásky. Napsal knihu Smysl lásky, která se stala první ruskou filozofickou studií na téma erotické lásky. +more Ve vztahu mezi mužem a ženou viděl Solovjov vztah dvou nedokonalých potencí a domníval se, že je opravdová láska procesem integrace lidské bytosti a obnovení Božího obrazu v ní.

Vliv

Originální Solovjovovo myšlení i literární schopnosti přitahovaly už za jeho života, o blízkém přátelství s Dostojevským byla již řeč. Solovjov však podstatně ovlivnil celou ruskou spirituální renesanci na přelomu 19. +more a 20. století.

Solovjov se téměž ihned po smrti zažadil mezi velikány ruského intelektuálního a kulturního života, kteří ovlivnili ruskou společnost 19. století, jako byl například Puškin, Tolstoj nebo Dostojevskij. +more V určitém stupni byli pokračovateli Solovjovovy filozofie Sergej a Jevgenij Trubečtí, Nikolaj Losskij, dále Nikolaj Berďajev, Sergej Nikolajevič Bulgakov, Semjon Frank a další „vechovští“ ideologové. Z jeho žáků vynikl ještě Pavel Florenskij. Inspiroval také generaci ruských symbolistů (Andrej Bělyj i Solovjovův synovec Alexandr Alexandrovič Blok), ovlivnil synkretické myšlení R. Steinera a pozdější ekumenické hnutí. Švýcarský teolog Hans Urs von Balthasar mu věnoval rozsáhlou studii a papež Jan Pavel II. ho nazval jedním z velkých průkopníků dialogu.

Solovjovova tvorba jako objekt zkoumání

O Solovjovovi bylo již mnoho napsáno a jeho tvorba je stále studovaným fenoménem. Západ seznámil s životem Solovjova Michel d'Herbigny, který krátce po Solovjovově smrti napsal jeho biografii s názvem Un Newman russe : Vladimir Soloviev (Paris, 1911). +more Kniha zdůrazňuje aspekt Solovjovova příklonu ke katolictví. Solovjovův přítel Jevgenij Nikolajevič Trubeckoj napsal zdařilou biografii Světonázor Vl. S. Solovjova, která byla velmi rozšířena mezi ruskou emigrací Do českého prostředí první republiky Československé pronikaly Solovjovovy myšlenky nejen díky přítomnosti ruského exilu a vlivu filozofů, jako byli např. Nikolaj Losskij či Boris Jakovenko, ale již dříve prostřednictvím obrody teologické reflexe nad rolí českého uniatství. Kniha Michele d'Herbignyho se stala inspirací pro Ivana Mastiliaka a jeho článek Význam Vladimíra Solovjova. První monografie o Solovjovovi od českého autora je dílo s názvem Vladimír Sergějevič Solovjev. Jeho život a působení (1920) od Karla Jindřicha, který se se Solovjovem osobně znal. Ladislav Klíma napsal knihu O Solovjevově etice. Při reflexi nad Solovjovem v českém prostředí nelze opomenout Tomáše Masaryka, který ve svém druhém díle Rusko a Evropa věnuje celou XVIII. kapitolu Solovjovovi.

Jedním z významných sovětských filozofů zabývajících se Vladimírem Solovjovem byl Alexej Losev, jenž vydal kratší pojednání Vl. Solovjov s biografickými rysy a podrobnou studii Vladimir Solovjov a jeho doba. +more Tato kniha je detailním zpracováním nejrůznějších aspektů tvorby Solovjova, ve kterém převládá velmi podrobně a systematické zpracování jednotlivých témat. Po změně režimu v bývalém Sovětském svazu nastoupila renesance Solovjovských bádání. Po sametové revoluci v České republice začalo nakladatelství Refugium vydávat souborné dílo Solovjova s recenzemi a předmluvami Pavla Ambrose a Michala Altrichtera. Dílo Vladimira Solovjova je hojně citováno též v knihách Tomáše Špidlíka.

Dílo

I. E. Repin: V. Solovjov (1891) Jeho díla lze rozčlenit do tři období:

# první je období teosofické a slavjanofilské (1864-1882), kdy Solovjov bojuje s materialismem a pozitivismem: #* Krize západní filozofie: proti positivistům (1874); #* Filosofické základy komplexního vědění (1877); #* Čtení o boholidství (1878); #* Kritika abstraktních principů (1880); #* Tři pomluvy na památku Dostojevského ( 1881-1883); #* Židovství a křesťanská otázka ( 1884); #* Duchovní základy života (1882-1884); # druhé je období církevně-teokratické nebo též „katolické“(1882-1891), ve kterém se vyrovnává s nacionalismem; # závěrečné třetí, syntetické období je charakterizováno návratem k filozofii, poezii a kritice (1892-1900), kdy oponuje třem svým rivalům, kterými jsou Karl Marx, Friedrich Nietzsche a Lev Nikolajevič Tolstoj.

Z díla: * Krize západní filozofie: proti positivistům (1874) * Rusko a všeobecná církev (Paříž, 1889) * Duchovní základy života (1884, 1885, 1897) * Ospravedlnění dobra (Moskva, 1896) * Smysl lásky, in TENACE, Michelina, Úvod do myšlení Vladimíra Solovjova, Olomouc: Velehrad, 2000 * Čtení o boholidství. Přeložil Pavel Hroch. +more Olomouc: Velehrad, 2000. * Tři rozhovory: O válce, pokroku a konci dějin * Legenda o Antikristu (1900) * O modlitbě: z duchovních základů života (1915). [url=http://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:1f2d4720-c9ed-11e3-aec3-005056827e52]Dostupné online[/url].

Podílel se také na tvorbě encyklopedického slovníku Brockhause a Jefrona

České překlady

Knihy Vladimira Solovjova patří k nejpřekládanějším dílům ruské filozofie v České republice.

* V. S. +more Solovjov, Čtení o boholidství. Refugium, Velehrad 2000 * V. S. Solovjov, Duchovní základy života. Refugium, Velehrad 1996 * V. S. Solovjov, Filosofické základy komplexního vědění. Refugium, Velehrad 2001 * V. S. Solovjov, Idea nadčlověka. Olomouc 1997 * V. S. Solovjov, Kritika abstraktních principů. Refugium, Velehrad 2003 * V. S. Solovjov, Krize západní filosofie. Refugium, Velehrad 2001 * V. S. Solovjov, Legenda o Antikristu. Refugium, Velehrad 1996 * V. S. Solovjov, Ospravedlnění dobra. Refugium, Velehrad 2002 * * * * V. S. Solovjov, Teoretická filosofie. Refugium, Olomouc 2006 * V. S. Solovjov, Tři rozhovory: o válce, pokroku a konci dějin; Legenda o Antikristu. Praha 1997, druhé vydání Červený Kostelec 2011. * V. S. Solovjov, Vybrané stati I. Čína a Evropa. Refugium, Olomouc 2006 * V. S. Solovjov, Vybrané stati II. Mytologický proces. Pohanství. Refugium, Olomouc 2007.

Slovenské překlady

V. S. Solovjov, Rusko a univerzálna cirkev. Bratislava 2000

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Apokalyptika * Ekumenismus * Gnosticismus * Novoplatonismus * Pravoslaví

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070928162911/http://www. navychod. cz/. req=article&id=431]Duchovní a tvůrčí cesta Vladimira Solovjova[/url] * * [url=https://archive. today/20060112121614/http://www. praiseofglory. com/taleantichrist. htm]Vladimir Solovyov (1853-1900)[/url] - Heslo Solovyov na Internet Encyclopedia of Philosophy * [url=https://archive. today/20060112121614/http://www. praiseofglory. com/taleantichrist. htm]Životopis, myšlení, bibliografie[/url] * [url=http://yalepress. yale. edu/yupbooks/book. asp. isbn=0300060963]M. Kostalevska, Dostoevsky and Soloviev (anotace knihy)[/url] * [url=https://archive. today/20060112121614/http://www. praiseofglory. com/taleantichrist. htm]W. Moss: Alexander II. and his time. (Kniha)[/url] * [url=http://www. christendom-awake. org/pages/soloviev/soloviev. html]Portál o Sovjovovi a naší době[/url] * [url=https://archive. today/20060112121614/http://www. praiseofglory. com/taleantichrist. htm]Transnational Solovyov Society[/url].

Kategorie:Ruští filozofové Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ruští teologové Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Filozofové 19. +more století Kategorie:Křesťanští mystikové Kategorie:Pravoslavní teologové Kategorie:Sofiologie Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Narození 28. ledna Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí v roce 1900 Kategorie:Úmrtí 13. srpna Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově Kategorie:Muži.