Ekumenismus

Ekumenismus nebo přesněji ekumenické hnutí (z řeckého oikúmené, „celek obydleného světa“) je snaha o sjednocení křesťanů. Je to hnutí za sbližování, spolupráci, případně i sjednocování zejména křesťanských církví. Začalo mezi protestantskými církvemi už v 19. století, roku 1918 se některé české protestantské církve spojily v Českobratrskou církev evangelickou, roku 1948 vznikla Světová rada církví a nový impulz dal ekumenismu Druhý vatikánský koncil (1962-1965).

Původ a vznik

Řecké slovo oikúmené (od oikein, sídlit) se objevuje u Hérodota a označuje celek obydleného světa, případně celé lidstvo. Od 4. +more století př. Kr. se rozsah tohoto pojmu zúžil; popisoval pouze řecky mluvící, helénizovaný svět, později celek Římské říše, orbis Romanus. Tak se používá i v Novém zákoně, i když první křesťanská církev užívala spíše podobný pojem katholikos (od kath´holon, vcelku, po celém světě), což je dodnes označení jak římskokatolické církve, tak patriarchů ortodoxních (pravoslavných) církví. „Ekumenický“ byl potom titul pro instituce působící v celé říši, odtud také označení ekumenický koncil.

Po rozdělení západní a východní církve v 11. století a po reformaci od 16. +more století se křesťanství rozdělilo na množství často národních církví, jež spolu jednak soutěžily, jednak se podílely na konfliktech jednotlivých evropských států. Z náboženských sporů vznikly náboženské války, zejména vlna občanských válek v západní a střední Evropě v 16. a 17. století. Teprve s oslabováním vlivu církví a křesťanství v 19. století si mnoho věřících začalo uvědomovat, že nepřátelství mezi jejich církvemi je selhání, v přímém rozporu se slovy Ježíše Krista o jednotě (např. Jan 17,11;22), a že u lidí snižuje věrohodnost křesťanského kázání.

Vznik ekumenického hnutí

Moderní ekumenické hnutí začíná jako sbližování a spolupráce roztříštěných protestantských církví a skupin v polovině 19. století, zejména v Anglii. +more Prvními kroky bylo založení vzdělávacích organizací mládeže YMCA (1844) a YWCA (1855) v Londýně. Následovala Světová konference o misiích (1910 v Edinburghu), Světová konference církví, svolaná biskupem Nathanem Söderblomem ve Stockholmu 1925 a po odkladech, způsobených válkami, byla roku 1948 v Amsterdamu založena Světová rada církví (SRC, anglicky WCC).

V Československu se už roku 1918 na společném sněmu v Praze spojily dvě protestantské církve a vytvořily Českobratrskou církev evangelickou.

Dlouho odmítavý postoj katolické církve změnil papež Jan XXIII. +more založením Sekretariátu pro jednotu křesťanů (1960), který pak začal vést různá jednání. Na Druhém vatikánském koncilu byly přijaty dokumenty o ekumenismu (1964) a o náboženské svobodě (1965). Katolická církev se sice nevzdala svého nároku být církví všeobecnou čili katolickou, zároveň však přestala označovat věřící jiných křesťanských církví jako heretiky, omluvila se za křivdy, které v souvislosti s rozdělením napáchali někteří její členové, a vyzvala k široké spolupráci. Papež Pavel VI. s konstantinopolským patriarchou Athenagorasem I. zrušili roku 1965 vzájemné vyloučení z církve z roku 1054 a katolická církev se stala pozorovatelem ve Světové radě církví. Roku 1999 se zástupci katolické církve a luterských církví dohodli na společném stanovisku v otázce ospravedlnění, která je kdysi rozdělila, a roku 2006 se k této dohodě připojily i metodistické církve.

Odpor proti ekumenismu

Snahy o sbližování a spolupráci mezi křesťany vyvolávají mezi věřícími také obavy ze změn - jako byl ústup od latinské liturgie v katolické církvi, nové překlady Bible pro konzervativní protestanty nebo západní kalendář v pravoslavných církvích - z kompromisů a zejména ze ztráty identity, neboť v mnoha oblastech je náboženská odlišnost podstatným rysem národní identity.

Hierarchicky organizované církve, jako jsou pravoslavné, římskokatolická nebo anglikánská, postupují velmi opatrně, aby neporušily své tradice, a to často i ve zdánlivých maličkostech, které však zasahují do lidského života, jako je statut duchovních nebo pro pravoslavné církve kalendář. Naopak řada malých nezávislých a charismatických církví i jiných konzervativních skupin si na svém oddělení zakládá a v ekumenismu vidí ztrátu víry.

Výhledy

Ekumenismus nemůže být jen věcí diplomatických nebo teologických jednání mezi vedoucími představiteli církví a nemůže si klást za cíl úplně sjednocení a splynutí všech křesťanských církví a společenství. Zkušenost ukázala, že může postupovat jen v malých krocích, jimiž se předně odstraňují vzájemné předsudky a historické bariéry, navazují konkrétní spolupráce a v nich také teprve ukazují skutečné rozdíly. +more V našich zemích ekumenismu prospíval vnější útlak, kdežto ve svobodných poměrech mají některé církve opět tendenci uzavírat se spíše do sebe.

Odkazy

Reference

Literatura

Rahner - Vorgrimmler, Teologický slovník. Praha 1996 * RGG Religion in Geschichte und Gegenwart I. +more-V. Tübingen 1961 * Wörterbuch zur Kirchengeschichte. DTV München 1982 * Neuner, Peter: Ekumenická teologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2001.

Související články

Komunita Taizé * Ekumena * Mortalium animos * Ekumenický kříž na Výhoně

Externí odkazy

[url=http://www. taize. +morefr/]Stránky ekumenické komunity v Taizé - také česky[/url] * [url=http://www. iespraha. cz]Stránky Institutu ekumenických studií, Praha[/url] * [url=http://www. ekumenickarada. cz/]Ekumenická rada církví v ČR[/url] *[url=http://www. cirkve. cz/]České křesťanské církve - rozcestník[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/vltava/ismy/_zprava/161131]Esej O. Vaculíka o ekumenismu na Českém rozhlase[/url] * [url=http://www. lidicky. estranky. cz/clanky/rimskokatolicti-protestante]Římskokatoličtí protestanti - Ekumenismus do praxe[/url] * [url=http://www. lidicky. estranky. cz/clanky/ekumenismus]Ekumenismus i na teologické a doktrinální úrovni[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070911181505/http://www. oikoumene. org/en/wcc. html]Stránky Ecumenical Council of Churches[/url] * [url=http://www. interchurchfamilies. org]Association of Interchurch Families[/url] Podpora rodin různého vyznání. * [url=https://web. archive. org/web/20050714081857/http://www. cec-kek. org/]Stránky Konference evropských církví (CEC)[/url] * [url=http://www. ecumenism. net/]Portál pro ekumenismus[/url] * [url=http://www. eni. ch/]Ekumenická tisková agentura (ENI) v Ženevě[/url] * [url=http://www. ncccusa. org/]National Council of Churches, USA[/url] * [url=http://www. naae. net/]North American Academy of Ecumenists[/url] * [url=http://www. oecumenisme. ca/]Oecuménisme au Canada[/url] * [url=http://www. wcc-coe. org/]World Council of Churches[/url] * [url=http://www. christianpost. com/]The Christian Post[/url] * [url=http://www. bossey. ch]Ekumenický institut v Bossey (CH)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070928211019/http://en. hilarion. orthodoxia. org/6_2]Vyhlídky dialogu s pravoslavnými církvemi. Biskup Hilarion Alfějev[/url] * [url=http://www. orthodoxfaith. com/]Pravoslavné námitky proti novému kalendáři[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061014061515/http://www. ifca. org/voice/98May-Jun/Ice. htm]„Why Can't We All Just Get Along. “ by Thomas Ice[/url] Odmítnutí ekumenismu z radikálně protestantské pozice. * [url=http://www. ecunet. org/]Ecunet[/url] * [url=http://www. franciscans. com/]Řád ekumenických františkánů[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070926120214/http://www. wlsessays. net/authors/L/LillegardEcumenism/LillegardEcumenism. pdf]Modern Ecumenism and Cooperation in Externals by Dr. George O. Lillegard[/url].