Cesko.wiki Humbert III. Savojský
Author
Albert FloresHumbert III. Savojský, zvaný Blahoslavený (1136, Piemont - 4. března 1189, Chambéry), byl v letech 1148 až 1188 savojským hrabětem. Narodil se jako syn hraběte Amadea III. Savojského a Matyldy z Albonu. Postoupil práva a výhody klášterům a hrál rozhodující roli v organizaci kláštera Hautecombe. Údajně by byl raději mnichem, než panovníkem. Po smrti své třetí manželky odešel do kláštera Hautecombe, ale poté si to rozmyslel a se čtvrtou manželkou měl konečně syna Tomáše. V bojích o ovládnutí severní a střední Itálie stál na straně guelfů a papeže Alexandra III. proti ghibellinům a císaři Fridrichu Barbarossovi. Výsledkem byly dvě invaze na jeho území: v roce 1174 bylo zapáleno město Susa a v roce 1187 jej císař Jindřich VI. vykázal ze Svaté říše římské a odňal mu většinu jeho domén, z nichž hraběti zůstala jen údolí Susa a Aosta. Zemřel v roce 1189 v Chambéry. Byl prvním knížetem pohřbebým v Hautecombe. Jeho pamětním dnem je 4. březen.
Život a vláda
Mládí
Humbert III. se narodil kolem roku 1136 na hradě Avigliana u Turína jako syn hraběte Amadea III. +more Savojského a Matyldy z Albonu, hraběnky z Albonu a Vienne. Je významnou osobností středověké společnosti, jak dokládají dějiny rodu Savojských.
Po svém otci, stejně jako po svém dědečkovi Humbertovi II. +more zdědil sen o obnově roztříštěného Burgundského království, v ostré opozici vůči centralizující politice francouzské královské rodiny. V jeho úsilí byl podporován Fridrichem I. Barbarossou a zjistil, že je přinucen hrát chytré politické podmanění sousedních feudálních pánů nebo se usadit mezi svými doménami. Stejně jako jeho dědeček Humbert II. , který zemřel mladý, když byl jeho syn ještě nezletilý, svěřil také Amadeus III. výchovu svého syna Humberta III sv. Amedeovi z Lausanne, bývalému opatovi z Hautecombe, a pod jeho vedením učinil mladý Humbert velký pokrok ve studiu, duševně se zformoval, začal opovrhovat zjevnou nádherou světských věcí a odevzdával se modlitbě, meditaci a pokání. Aby lépe dosáhl svých vznešených cílů, často se stáhl do opatství Hautecombe na břehu jezera Bourget v Savojsku, které založil jeho otec. Opatství vždy opouštěl s lítostí, pokaždé, když ho rodina a savojská šlechta zavolali zpět, aby ho zaměstnali politickými záležitostmi.
Manželství
V roce 1122 putoval Amadeus III. do Svaté země. +more V roce 1146 se poté účastnil druhé křížové výpravy, během níž v dubnu 1148 zemřel v Nikósii, kde byl pohřben a v Savojsku po sobě zanechal dvanáctiletého dědice Humberta. V roce 1151 byl patnáctiletý hrabě Humbert zasnouben s o tři roky starší Faidivou, dcerou hraběte Alfonse Jordana z Toulouse. O tři roky později Fadiva bezdětná zemřela. Následně se Humbert oženil s o rok starší Gertrudou, dcerou hraběte Dětřicha Alsaského a Sibyly z Anjou. Toto manželství bylo anulováno.
V roce 1164 se Humbert oženil s Klementinou Zähringenskou, se kterou měl dvě dcery Žofii a Alici. Klementina v roce 1173 zemřela a Humbert se rozhodl odejít do kláštera Hautecombe, nezůstal tam však dlouho. +more V roce 1177 jej šlechta přesvědčila, aby se oženil počtvrté. Jeho manželkou se stala Beatrix, dcera Gérauda I. z Mâconu a Maurette de Salins. Právě tato manželka mu porodila jediného syna Tomáše, pokračovatele dynastie. Beatrix také porodila dceru, která zemřela v sedmi letech.
Vláda
Humbertova vláda trvala čtyřicet let a byla charakteristická boji s císařem Svaté říše římské, různými pány a hraběcími biskupy. Hlavním důvodem konfliktu byla ochrana turínského biskupa +more_Barbarossa'>Fridrichem Barbarossou, který snil o nerušené nadvládě nad hlavním městem Piemontu. To vedlo k postupnému snižování majetku a autority Humberta III v Itálii a k tomu, že mu zůstala jen Susa a Aosta. V roce 1187 jej císař Jindřich VI. pro jeho podporu císařových oponentů vykázal ze Svaté říše římské. Než odešel do svých alpských oblastí, věnoval se zejména praktikování osobních ctností a bratrské lásky.
Úmrtí
Hrabě Humbert III. zemřel 4. +more března 1189 v Chambéry ve věku padesáti dvou let a všichni lidé upřímně truchlili. Byl prvním knížetem, který byl pohřben v klášteře Hautecombe, který se pak stal pohřebištěm dynastie.
Uctívání
Humbertův život byl plný rozporů: miloval mír, ale často válčil. Byl kajícný, asketický, rozjímavý, ale byl nucen převzít otěže vlády a oženit se, aby měl dědice. +more Ponechal si však neklamné známky velké morální rovnováhy, přísnosti vůči sobě samému a shovívavosti a lásky k bližnímu. Byl dobrodincem církve, klášterů a věnoval se charitě a péči o chudé. Celý život podporoval klášter Hautecombe. V roce 1188 založil klášter Sant'Antonio di Ranverso.
Humberta mnozí uctívali hned po jeho smrti. Z jeho přímluvy byly údajně provedeny zázraky. +more V roce 1838 se sardinský král Karel Albert pokusil o to, aby Humberta papež Řehoř XVI. blahořečil, neuspěl však.
Manželství a potomci
Humbert byl čtyřikrát ženatý:
* Faidiva z Toulouse, dcera hraběte Alfonse Jordana z Toulouse. Bezdětné manželství skončilo její smrtí v roce 1154. +more * Gertruda Flanderská, dcera hraběte Dětřicha Alsaského. Manželství bylo anulováno, Gertruda byla zavřena do kláštera, později byla osvobozena a vrátila se na dvůr svého bratra Filipa Flanderského. * Klementina Zähringenská, dcera Konráda Zähringenského. Manželství skončilo její smrtí, měli spolu dvě dcery: ::* Žofie (1165-1202), manželka Azza VI. d'Este ::* Alice (1166-1178), snoubenka Jana Anglického * Beatrix z Viennois, manželství skončilo jeho smrtí v roce 1189, měli spolu syna: ::* Tomáš I. Savojský.