Husa polní
Author
Albert FloresHusa polní (Anser fabalis) je větším druhem husy z řádu vrubozobých. Od husy velké se liší celkově tmavším zbarvením, absencí světle šedých křídelních krovek a zbarvením zobáku, který je tmavý s různě širokým oranžovým pruhem.
Taxonomie
Některým z poddruhů husy polní je v současnosti přiznáván status samostatného druhu. Americká ornitologická unie uznala jako samostatný druh husu tundrovou (anglicky ) (Anser serrirostris Swinhoe, 1871). +more Od vlastní husy polní se liší morfologicky (velikost, proporce, zbarvení), etologicky (hlas, průběh aktivity) a samostatnými zimovišti. Dříve zmiňované hybridní zóny ve skutečnosti neexistují. Rozdělení původních poddruhů k jednotlivým druhům je následující: * husa polní, A. fabalis ** A. f. fabalis ** A. f. johanseni ** A. f. middendorffii * husa tundrová, A. serrirostris ** A. s. serrirostris ** A. s. rossicus V Evropě jsou oba druhy prozatím považovány za jediný, přičemž probíhají genetické studie směřující k vyjasnění otázky taxonomie druhu.
Popis
Letící husa polní * Délka těla: 69-88 cm * Rozpětí křídel: 140-174 cm * Hmotnost: 1,7-4 kg Středně velká až velká husa, obecně tmavého vzezření a s dlouhými křídly. +more Hlava a krk jsou tmavé, ramenní letky a svrchní křídelní krovky mají výrazné bílé lemy. Nohy jsou oranžové až červené. Zobák může být po stranách u kořene lemován bílým ozobím, zpravidla ale ne v takovém rozsahu jako u husy běločelé či malé.
Od podobných druhů hus (husa velká, husa krátkozobá) se liší zejména oranžovýma nohama (zbylé dva druhy mají nohy více či méně růžové). V letu lze husu polní poznat podle tmavé svrchní strany křídel. +more Od husy krátkozobé se liší robustnější hlavou a větším zobákem, což ale nemusí být na větší vzdálenost patrné.
Hlas
Ozývá se hlubokým nosovým troubením o dvou až třech slabikách. Hlas je o něco málo hlubší než hlas husy krátkozobé.
Rozšíření
Hnízdní oblasti se nacházejí v ruské tajze a tundře, kde husy vyhledávají jezera, mokřady a rašeliniště. Zimoviště jsou v západní a střední Evropě.
Výskyt v Česku
Od září do března lze pozorovat protahující i zimující hejna, často společně s husami běločelými. Tradičními zimovišti jsou jihočeské a jihomoravské rybníky a nádrže.
Bionomie
+more2010. 11. 14. 7. jpg|náhled'>Vejce husy polní Živí se výhradně rostlinnou potravou, převážně trávami. Je ostražitá a plachá.
Hnízdí jednou za rok mezi květnem a červnem. Hnízdo představuje kotlina vystlaná trávou a mechem. +more Samice snáší 4-6 špinavě bílých vajec, která inkubuje sama po dobu 27-29 dní. O nekrmivá mláďata se pak další dva měsíce starají oba rodiče.
Hospodářský význam
Z hlediska české myslivosti představuje husa polní lovnou zvěř. Je možno ji lovit v období od 16. srpna do 15. ledna.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://dda-web. de/downloads/texts/publications/heinicke_et_al_saat_kurzschnabelgans_in_ostdeutschland. +morepdf]Určování poddruhů husy polní v Německu (online, německy)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120403124716/http://zoo-olomouc. cz/app/zvirata/099/600]Husa v ZOO Olomouc[/url].