Vrubozobí
Author
Albert FloresVrubozobí (Anseriformes) jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, který zahrnuje čeledi kamišovitých, husovcovitých a kachnovitých. Řád sdružuje kolem 180 druhů, přičemž drtivá většina z nich (cca 170 druhů) náleží k čeledi kachnovitých, jež zahrnuje mj. husy, bernešky, husičky, labutě, husice, čírky a poláky. Většina zástupců je dobře přizpůsobena životu na vodní hladině, i když některé druhy jsou suchozemské. Jsou rozšířeni po celém světě kromě Antarktidy. S výjimkou kamišovitých mají všichni vrubozobí penis, který u skupiny Neoaves jinak chybí.
Popis
Vrubozobí jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem. Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. +more Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.
Dalším znakem vrubozobých jsou krátké, poměrně vzadu postavené končetiny a všechny prsty kromě zadního spojené plovací blánou. Většina vrubozobých jsou dobří plavci, někteří se za potravou potápí, silné nohy jim pak slouží jako výkonná vesla. +more Na zemi jsou naopak vrubozobí poněkud neobratní.
K životu ve vodě je přizpůsobeno i jejich opeření - mají husté prachové peří a velkou kostrční žlázu, jejímž mastným sekretem si peří potírají. To je pak nepropustné pro vodu. +more Samci ve svatebním šatu bývají pestře a nápadně zbarveni, samice jsou zpravidla hnědé. Samci na začátku hnízdění přepeřují do prostého šatu, při tom ztrácejí letky a nějakou dobu nemohou létat.
Vrubozobí jsou dobří letci, létají rychle (až 100 km/h), velké druhy v klínech, často je slyšet svist letek. Při vzlétnutí se často rozbíhají po hladině.
Severské druhy jsou tažné.
Rozmnožování
Vrubozobí jsou většinou monogamní, vyskytuje se u nich pohlavní dvojtvárnost, samci jsou pestří, samice nenápadně zbarvené.
Vrubozobí hnízdí většinou na zemi, jsou druhy, které hnízdí na stromech (morčák, hohol) nebo na plovoucích hnízdech (labutě) nebo dokonce v norách v zemi (husice). Samice snáší 4-13 vajec, někdy i do hnízd jiných samic. +more Mláďata jsou nekrmivá, od narození následují své rodiče.
Vrubozobí a člověk
Někteří vrubozobí jsou domestikovaní člověkem (kachna domácí, husa domácí). Divoce žijící druhy jsou lovnou zvěří. +more Užitkové druhy vrubozobých se označují jako vodní drůbež.
Evoluce
Vrubozobí a hrabaví (vědecky Galloanserae) jsou monofyletická skupina na bázi letců (Neognathae). Nejstarší známí vrubozobí jsou rody Vegavis ze svrchní křídy Antarktidy, Presbyornis ze spodního eocénu ve Wyomingu a Telmabates ze spodního eocénu Patagonie. +more Nejstarší potápivé formy vrubozobých známe z období eocénu z území současného Kazachstánu. Na Novém Zélandu žila ještě před příchodem člověka velká nelétavá husa rodu Cnemiornis.
Vrubozobí žijící na území ČR
Berneška bělolící (Branta leucopsis) * Berneška rudokrká (Branta ruficollis) * Berneška tmavá (Branta bernicla) * Berneška velká (Branta canadensis) * Čírka modrá (Anas querquedula) * Čírka modrokřídlá (Anas discors) * Hohol islandský (Bucephala islandica) * Hohol severní (Bucephala clangula) * Hoholka lední (Clangula hyemalis) * Husa běločelá (Anser albifrons) * Husa indická (Anser indicus) * Husa krátkozobá (Anser brachyrhynchos) * Husa nilská (Alopochen aegyptiacus) * Husa malá (Anser erythropus) * Husa polní (Anser fabalis) * Husa velká (Anser anser) * Husice liščí (Tadorna tadorna) * Husice rezavá (Tadorna ferruginea) * Hvízdák americký (Anas americana) * Hvízdák eurasijský (Anas penelope) * Kachna divoká (Anas platyrhynchos) * Kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala) * Kachnice kaštanová (Oxyura jamaicensis) * Kachnička mandarinská (Aix galericulata) * Kajka královská (Somateria spectabilis) * Kajka mořská (Somateria mollissima) * Kajka Stellerova (Polysticta stelleri) * Kopřivka obecná (Anas strepera) * Labuť malá (Cygnus columbianus) * Labuť velká (Cygnus olor) * Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) * Lžičák pestrý (Anas clypeata) * Morčák bílý (Mergus albellus) * Morčák prostřední (Mergus serrator) * Morčák velký (Merus merganser) * Polák chocholačka (Aythya fuligula) * Polák kaholka (Aythya marila) * Polák malý (Aythya nyroca) * Polák velký (Aythya ferina)
Systém vrubozobých
Čeleď Dendrocygnidae se v některých systémech řadí do čeledi kachnovitých jako podčeleď Dendrocygninae.
čeleď: kamišovití (Anhimidae)
rod: čája (Chauna) * rod: kamiš (Anhima)
čeleď: husovcovití (Anseranatidae)
rod: husovec (Anseranas)
čeleď: kachnovití (Anatidae)
podčeleď: husičkovití (Dendrocygnidae) ** rod: husička (Dendrocygna) ** rod: husička (Thalassornis) * podčeleď: kachny (Anatinae) ** rod: husa (Anser) ** rod: berneška (Branta) ** rod: husice (Cereopis) ** rod: husice (Cyanochen) ** rod: husice (Chloephaga) ** rod: husice (Neochen) ** rod: husice (Alopochen) ** rod: husice (Tadorna) ** rod: kachyně (Tachyeres) ** rod: pižmovka (Plectropterus) ** rod: pižmovka (Cairina) ** rod: pižmovka (Pteronetta) ** rod: pižmovka (Sarkidiornis) ** rod: kachnička (Nettapus) ** rod: kachnička (Callonetta) ** rod: kachnička (Aix) ** rod: kachnička (Chenonetta) ** rod: kachnička (Amazonetta) ** rod: kachna (Merganetta) ** rod: kachna (Hymenolaimus) ** rod: kachna (Salvadorina waigiuensis) ** rod: kachna (Anas) ** rod: lžičák (Malacorhynchus) ** rod: čírka (Marmaronetta) ** rod: † kachna (Rhodonessa) ** rod: zrzohlávka (Netta) ** rod: polák (Aythya) ** rod: kajka (Somateria) ** rod: kajka (Polysticta) ** rod: † kačka (Camptorhynchus) ** rod: kačka (Histrionicus) ** rod: hoholka (Clangula) ** rod: turpan (Melanitta) ** rod: hohol (Bucephala) ** rod: morčák (Mergellus) ** rod: morčák (Lophodytes) ** rod: morčák (Mergus) * podčeleď: kachnice (Oxyurinae) ** rod: kachnice (Oxyura) ** rod: kachnice (Biziura) ** rod: kachnice (Heteronetta) * podčeleď: kachnovci (Stictonettinae) ** rod: kachnovec (Stictonetta) * podčeleď: labutě (Cygninae) ** rod: labuť (Cygnus) ** rod: labuť (Coscoroba)
Odkazy
Reference
Literatura
Ricardo S. De Mendoza, Raúl O. +more Gómez & Claudia P. Tambussi (2020). [url=://doi. org/10. 1002/jmor. 21265 * Ricardo Santiago De Mendoza & Raúl Orencio Gómez (2022). [url=https://anatomypubs. onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1002/ar. 24891]url=https://onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1002/jmor. 21265]The lacrimal/ectethmoid region of waterfowl (Aves, Anseriformes): Phylogenetic signal and major evolutionary patterns. [/url] Journal of Morphology. doi:[/url]Ecomorphology of the tarsometatarsus of waterfowl (Anseriformes) based on geometric morphometrics and its application to fossils[/url]. The Anatomical Record. doi: https://doi. org/10. 1002/ar. 24891.
Externí odkazy
[url=http://sn2000.taxonomy.nl/Taxonomicon/TaxonTree.aspx?id=51962]Taxonomicon - taxonomie vrubozobých[/url]