Hřbitov u kostela Všech svatých (Plzeň)

Hřbitov u kostela Všech svatých má přibližně čtvercový půdorys, přičemž kostel Všech svatých se nachází v jeho jihovýchodní části. Ve východní zdi hřbitova je při jižním okraji umístěna vstupní branka a o něco severněji pak vstupní brána. Ohradní zeď hřbitova, márnice a soubor 61 náhrobků a hrobek je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

Hřbitov byl založen pravděpodobně již v první polovině 12. století a sloužil především tehdejším obcím Malice a Záhorsko. +more Od doby založení Nové Plzně v roce 1295, zde byli, až do 14. století, kdy vznikl hřbitov u kostela sv. Bartoloměje i její obyvatelé. Později zde nacházeli místo posledního odpočinku spíše obyvatelé z nižších vrstev, především z předměstských Skvrňan či Bolevce.

V době morových epidemií se na hřbitově objevují masové hroby. Stejně tak jsou zde pohřbeny oběti požáru v roce 1742 z řad francouzského vojska. +more V roce 1782 pak i vojáci ruského vojska, které tou dobou Plzní procházelo. Svého významu nabývá hřbitov v roce 1784, kdy císař Josef II. svým nařízením ruší hřbitovy umístěné ve městech, tedy i hřbitov u svatého Bartoloměje a hřbitovy u obou tehdejších plzeňských klášterů. V Plzni se tak pohřbívalo především na zdejším hřbitově a na hřbitově u kostela svatého Mikuláše. Od přibližně 80. let 19. století nabývá hřbitov u kostela Všech svatých ještě většího významu, neboť jsou zde k poslednímu odpočinku uloženy některé významné plzeňské osobnosti. V roce 1900 je však hřbitov uzavřen a okolní obce si v roce 1903 zřizují vlastní hřbitovy. V 60. letech 20. století je uvažováno o parkové úpravě hřbitova, ale k té však nedošlo. Postupné obnovy se hřbitov dočkal v souvislosti s opravami kostela. V roce 1988 byla zpracována dokumentace ke hřbitovu, ale k realizaci záměru na parkovou úpravu opět nedošlo. Oprava kostela i náhrobků předních měšťanů, kněží a podnikatelů se zdařila do jara 2018 (D. Růžička ve zprávách ČT 24, 25. 3. 2018).

Hrobky a náhrobky

Z doby největšího rozmachu hřbitova především v 19. století pochází řada významných hrobek a náhrobků, například plzeňského arciděkana Františka Herolda (zemřel 1903), knihovníka Tomáše Cimrhanzla (1899), majitele zvěřince Antonína Kludského (zemřel 1859), inženýr Škodových závodů a průkopník létání v Plzni Ing. +more Mikoletský, hrobka rodiny Rohrerovy a další. Dnes zabílený nápis „Coemeterium patrum a fratrum franciscanorum Pilsnae“ označoval i hrobku plzeňských františkánů u severní stěny kostela. Bezesporu velmi zajímavým byl náhrobek rodiny Trejbalovy, zhotovený Janem Kastnerem dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou svatého Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu. Tento náhrobek však byl přemístěn na hřbitov u kostela svatého Jiří.

Fotogalerie

Soubor:Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 04. JPG|Celkový pohled na hřbitov Soubor:Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 05. +moreJPG|Vstupní branka Soubor:Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 06a. JPG|Brána hřbitova Soubor:Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 03. JPG|Náhrobek rodiny Kludských Soubor:Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 02a. JPG|Náhrobek rodiny Mikoletských Soubor:Hřbitov u kostela Všech Svatých v Plzni 01. JPG|Hrobka poblíž kostela.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

NOVÁ, Vladimíra. Tajemný roudenský Slavín. +more In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná [online]. 29. 1. 2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://roudna. unas. cz/view. php. cisloclanku=2006012903 * RŮŽIČKA, David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009, 116 p. . * BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno.

Související články

Plzeň * Kostel Všech svatých (Plzeň)

Kategorie:Hřbitovy v Plzni Kategorie:Kulturní památky v Plzni