Hřebečná

Hřebečná je vesnice, část města Abertamy v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Abertam. Hřebečná je také název katastrálního území o rozloze 4,2 km².

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720. Dějiny Hřebečné jsou úzce spojeny s těžbou cínu, která v okolí prokazatelně probíhala od poloviny šestnáctého století. +more Hornický revír se zde dělil na Zadní Hřebečnou, kde byl hlavním dolem Behrův důl (později zvaný Mauritius), a na Přední Hřebečnou s dolem Červená jáma. Důlní vody z hloubek do šedesáti metrů odváděla dědičná štola Jiří. Těžba v dolech na Přední Hřebečné ustala na konci osmnáctého století, byť ložiska nejspíše nebyla zcela vytěžena. Důl Mauritius byl definitivně uzavřen až v listopadu roku 1944. Kromě cínu se u Hřebečné těžila také železná ruda, zejména hematit vázaný na křemenné žíly tzv. bludenské poruchy. K železorudným dolům patřily nebo .

Přírodní poměry

Ložisko cínu u Hřebečné je součástí blatenského žulového masivu. Ten protínají greisenové žíly, na které se váže výskyt cínu a dalších rudních minerálů. +more Nejmohutnější greisenová žíla Krušných hor se nacházela právě na Hřebečné a její mocnost dosahovala šestnácti metrů. Podle geologických průzkumů z padesátých až šedesátých let dvacátého století sahá zrudnění do hloubek až dvě stě metrů, ale se zvětšující se hloubkou rychle klesá. Odhad existujících zásob dosahuje 26 tisíc tun cínové rudy, především kasiteritu, s průměrným obsahem cínu 0,79 % (tj. asi 200 tun kovu).

Do severní části katastrálního území zasahuje přírodní rezervace Ryžovna. Většina území, s výjimkou nejjižnější části, je součástí evropsky významné lokality Krušnohorské plató.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1108 obyvatel (z toho 487 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, jeden cizinec a 1106 Němců. Kromě čtyř evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1224 obyvatel: šest Čechoslováků, 1217 Němců a jednoho cizince. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, jeden příslušník církve československé, jeden žid a sedm lidí bez vyznání.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869-1921 Hřebečná byla osadou města Abertamy, se kterým patřila nejprve do okresu Jáchymov, ale v letech 1910 a 1921 do okresu Nejdek. V letech 1930 a 1950 byla samostatnou obcí, nejprve v okrese Nejdek a podruhé v okrese Karlovy Vary-okolí. +more Od roku 1960 je částí obce Abertamy v okrese Karlovy Vary.

Pamětihodnosti

Severně od vesnice se nachází ústí štoly Kryštof, která je zpřístupněnou částí historického dolu Mauritius chráněného jako národní kulturní památka. Její součástí je také Červená jáma.

Ještě dále na sever je na povrchu patrná Schneppova pinka na Zadní Hřebečné. Měří asi 80 × 20 metrů a dosahuje hloubky až dvacet metrů. +more Navazuje na ni horní Schneppova pinka se strmějšími svahy. Obě propadliny vznikly v důsledku povrchové a hlubinné těžby cínu na žilách Mauritius, a Trojice. V horní pince je patrné greisenové těleso a stopy po štole .

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Abertamy Kategorie:Vesnice v okrese Karlovy Vary Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Geopark Egeria Kategorie:Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar Kategorie:Těžba cínu v Česku Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Karlovy Vary