Cesko.wiki Hřib šumavský
Author
Albert FloresHřib šumavský je jedlá houba patřící do čeledi hřibovitých. Je jednou z nejznámějších a nejvíce sbíraných hub v České republice. Tento hřib je velmi oblíbený pro svou vynikající chuť a nutriční hodnoty. Hřib šumavský je plodnicí houba, která se vyskytuje v lesích, převážně na horských svazích. Roste v hojném množství a často se vyskytuje ve společnosti jiných hub, jako jsou ryzec hřibovitý, václavek červený nebo bedla. Tato houba je velmi charakteristická svou vzhledem. Má tvar široce nálevkovitého klobouku, který může dosahovat průměru až 20 centimetrů. Klobouk je zprvu polokulovitý, později se rozpíná a stává se nálevkovitým. Na svrchní straně je pokrytý šupinkami různých odstínů hnědé barvy. Dužnina je nařezu bílá a mění se na šedohnědou po poškození. Hřib šumavský je ceněn především pro svou vynikající chuť. Má jemnou a ovocnou vůni a chutí. Je velmi vhodný na různé kulinářské úpravy, například smažený, dušený nebo pečený. Kromě toho je také dobře stravitelný a obsahuje množství důležitých živin, jako jsou bílkoviny, vitamíny skupiny B, minerální látky a vláknina. Při sběru hřibů šumavských je důležité si dávat pozor na jejich správnou determinaci, protože mohou být zaměněny s jinými, nejedlými druhy hub. Je také třeba dodržovat pravidla sběru v lesích a dbát na ochranu přírody. Hřib šumavský je jednou z nejznámějších a nejvíce oblíbených hub v České republice. Má význam i pro turisty, kteří ho často hledají při procházkách v přírodě.
Hřib šumavský (Boletus gabretae Pilát 1968) je velmi vzácná houba z čeledi hřibovitých. Patří mezi barevné a modrající hřiby sekce Luridi rodu Boletus. Předpokládá se, že je jedlý.
Taxonomie
Hřib šumavský objevil a popsal český mykolog Albert Pilát. Dvě plodnice našel +more_srpen'>22. srpna 1967 ve smrkovém lese u Horské Kvildy (Šumava) nad Hamerským potokem ve výšce kolem 1050 m n. m. Tento holotyp je dosud jediným doloženým sběrem na území České republiky. Později byl hřib šumavský v okolí Horské Kvildy nalezen ještě jednou - tento sběr však nebyl doložen.
Vzhled
Makroskopický
Klobouk dosahuje 50 - 60 milimetrů, nejprve polokulovitý, poté klenutý. Povrch je sírově až prvosenkově žlutý, na osvětlených místech se slabým hnědavým odstínem.
Rourky i póry jsou prvosenkově žluté.
Třeň dosahuje délky 60 - 100 milimetrů, šířky 25 - 40 milimetrů, je hlízovitě břichatý až kyjovitý, ztloustlý, nikdy válcovitý. Na bázi u mladých plodnic kořenovitě ztenčený, u starších zaoblený. +more Povrch kryje síťka, která je ve spodní části výraznější, v horní velmi jemná, patrná pod lupou.
Dužnina má sytě žluté zbarvení, na řezu se rychle zelenomodře zbarvuje. Chuť má nenápadnou, vůni slabou, příjemnou.
Mikroskopický
Výtrusy jsou podlouhle elipsovité, hladké, medově žlutohnědé. Dosahují 12 - 15 × 5,5 - 6 μm.
Ochrana
Jde o mimořádně vzácný druh, který je v rámci České republiky znám z jediného stanoviště. Je zařazen v Červeném seznamu hub České republiky jako druh zřejmě vyhynulý (?EX).
Záměna
hřib koloděj prvosenkový (Boletus luridus f. primulicolor) - roste pod listnáči * hřib žlutý (Boletus junquilleus) - chybí síťka * hřib hlohový (Boletus crataegi) - pod listnáči, na vápencích, v nížinách * hřib medotrpký (Boletus radicans) - bílý plstnatý klobouk, hořká dužina, pod listnáči, v nížninách * hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri) - stříbřitý klobouk, pod listnáči, na vápencích, v nížinách
Hřib Šumavský má prakticky totožné znaky jako xanthoidní forma koloděje - hřib koloděj prvosenkový. Od toho se odlišuje výskytem na jiném stanovišti.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Hřibovité Kategorie:Vyhynulé houby ČR Kategorie:Objekty nazvané po místech