Ibrahim Bašagić
Author
Albert FloresIbrahim Bašagić (červen 1874 Doboj, Osmanistánský stát - 15. dubna 1934, Sarajevo) byl bosenskohercegovský muslimský duchovní, islámský teolog a pedagog. Pocházel z bohaté rodiny a v mládí získal základní náboženské vzdělání. Poté studoval v několika islámských institucích, včetně islámského gymnázia v Sarajevu. Byl propagátorem modernistického hnutí v islámu a prosazoval jeho reformu. Bašagić byl také známý jako novinář a překladatel. Spolu s dalším muslimským intelektuálem Musou Ćazimem Ćaticem založil v roce 1900 první muslimský týdeník s názvem "Behar". Tento časopis se stal platformou pro diskuzi o modernizaci islámu a prosazoval osvícenské hodnoty. Bašagić zde publikoval články, které kritizovaly některé aspekty tradičního islámu a vyzývaly k jeho liberalizaci. V roce 1903 byl Bašagić jmenován profesorem arabského jazyka na gymnáziu v Sarajevu. Na této škole také vyučoval islámskou teologii a historii islámu. Spolu s Musou Ćazimem Ćaticem založil Islámský institut v Sarajevu, který měl za cíl šířit moderní islámské myšlenky a připravit novou generaci moderních muslimských intelektuálů. Başagić byl významným překladatelem islámských textů a přeložil mnoho děl do bosenského jazyka. Mezi jeho nejznámější překlady patří Korán a dílo velkého islámského myslitele Muhammad Abduha. Díky svým překladům přispěl k rozvoji islámské literatury v Bosně a Hercegovině. Ibrahim Bašagić zemřel v roce 1934 ve věku 60 let. Jeho odkaz jako modernistického muslimského myslitele a intelektuála přetrvává dodnes. Bašagićova práce ovlivnila mnoho následujících generací bosenských muslimů a pomohla jim promýšlet a formovat svou víru v duchu modernity a tolerance.
Ibrahim-beg Bašagić (1256 po hidžře/1830 či 1831 Nevesinje, osmanská říše - 8. listopadu 1902 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl bosenskohercegovský úředník a politik bosňáckého původu.
Život
Bašagić pocházel z rodu Redžepagićů, založeného Redžep-pašou (. -1703), který byl po Vídeňské válce jmenován beglerbegem (hejtmanem) a muhafizem (purkrabím) v Nikšići a poté hercegovským valím. +more Jeho otec Lutfullah-beg či Lutfi-beg (. -1851) zvaný Bašaga čili hlavní velitel, odtud Bašagić, se oženil s Alijou Selmanovićovou, s níž měl dva syny Osman-pašu (. -1881) a Ibrahim-bega (1841-1902).
Ibrahim-beg se nejprve vzdělával v islámských vědách travnické medrese. Nato vstoupil do státních služeb nižší úředník, později byl okresním hejtmanem, kajmekamem. +more Často střídal místa působnosti, úřadoval například ve městech Travnik, Nevesinje, Piva a Foča, krátce také zasedal v osmanském parlamentu v Istanbulu. Na této pozici mu byl udělen osmanský Řád osmaniye IV. třídy.
Po rakousko-uherském záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878 vyjádřil loajalitu novému režimu a dále působil v pozici okresního hejtmana ve Stolci a později v Konjici. Roku 1882 se trvale usadil v Sarajevu, kde od roku 1883 působil jako evkaf mufetiš (účetní inspektor) v Zemské vakufské komisi, která dohlížela na činnost početných islámských nadací, vakufů, v Bosně a Hercegovině. +more Po smrti předsedy komise Musafa-bega Fadilpašiće (1892) a dočasném působení Mehmed Teufik-ef. Azabagiće, který se záhy stal reisu-l-ulemou Islámského společenství v Bosně a Hercegovině, roku 1893 zaujal jeho místo v čele instituce.
Roku 1890 mu byl udělen Řád železné koruny III. třídy (dekorace na náprsní stuze ve tvaru trojúhelníka) a poté roku 1898, u příležitosti padesáti let císaře na trůnu, Řád Františka Josefa I. +more III. třídy (komtur - odznak u krku).
Podle islámské tradice byl 9. listopadu nebožtík přenesen ze svého domu do sarajevské Gazi Husrev-begovy mešity, kde proběhla zádušní mše. +more Tělesné ostatky byly uloženy na hřbitově Bakije.
Bašagić se oženil s Almasou, dcerou Derviš Salih-paši a vnučkou legendárního Smail-agy Čengiće, jenž vstoupil i do lidové poezie. V tomto svazku se narodili synové Teufik-beg (. +more-1942), Safvet-beg a Osman-beg (. -1927) a dvě dcery, Munira a Kanita. Munira se roku 1889 vdala za Riza-bega Kapetanoviće.