Cesko.wiki Igelský sloup
Author
Albert FloresIgelský sloup ( Igeler Säule) je několikapatrový římský pískovcový sloup v obci Igel v Trevíru v Německu, datovaný do doby kolem roku 250 n. l. Sloup je pomník rodiny obchodníků se suknem a latifundistů Secundiniů.
Historie
Památník, který založili bratři Lucius Secundinius Aventinus a Lucius Secundinius Securus, měl sloužit nejen jako památka na ně a na další zesnulé členy rodiny, ale také jako reklama na rodinný obchod s látkami v římském městě Trevíru (Augusta Treverorum). Je známo, že sloup se nacházel ve vzdálenosti 9 km od římského mostu v Trevíru, jak je patrné z detailu na reliéfu v atice na západní straně památky, kde milník, zobrazený ve scéně se zapřaženým vozem, nese označení LIIII - tj. +more 4 galské míle (leuga)). Po pádu Římské říše památka unikla zničení díky přesvědčení, že basreliéf na jižní straně sloupu zobrazuje sňatek císaře Constantia I. s Helenou, pozdější světicí.
Jako hrobová památka neobsahovala ostatky zemřelých, i když během restaurátorských prací v letech 1985-1986 byla v podstavci na západní straně objevena krypta (o rozměrech 2 x 2 m) určená pro urny s popelem.
Popis
Pomník je 23 m vysoký a je korunován sousoším Jupitera a Ganymédea.
Architektonicky je čtyřboký pilíř z tesaného kamene rozdělen na hlavní část postavenou na mohutném soklu s trámem a bohatě tesanými vlysy, rozdělenou úzkými římsami, a na atiku se čtyřmi reliéfními frontonky nad ní. Štítovou část (3,5 m) tvoří jehlancový sloup s vyřezávaným zakončením (borová šiška obklopená čtyřmi hlavami) a akrotérionem v podobě značně poškozené sochy orla s roztaženými křídly, který kdysi zobrazoval únos Ganymédea.
Na basreliéfu je vyobrazen průvod šesti kolónů, kteří přinášejí různé dary do domu svého pána. Kolónové jsou přijímáni před vchodem do atria. +more Dary tvoří zajíc, dvě ryby, kůzle, úhoř, kohout a koš s ovocem. Sloup je zhotoven z červeného a červenošedého pískovce, původně však byl barevně malovaný.
Objevování
Nápadný tvar této památky, její výzdoba a umístění způsobily, že byla v průběhu historie zaznamenávána v popisech a vyobrazeních. Mezi nejstarší patří vyobrazení na Mercatorově mapě z roku 1567 a ilustroval ji také kartograf Joan Blaeu (1649). +more V cestovní zprávě se o ní zmiňuje Fulvio Ruggieri (1562), který doprovázel papežského nuncia; po něm památku navštívily takové známé osobnosti evropské kultury jako Friedrich Schinkel a Victor Hugo. Zvláštní zájem o ni projevil Goethe, který si ji v létě a na podzim roku 1792 prohlédl jako účastník francouzského válečného tažení a věnoval jí živý a výstižný literární popis. Pomník považoval mimo jiné za umělecky zdobený obelisk. Z estetického hlediska však vyjádřil opatrnou kritiku provinčního charakteru památky a její barbarsky přetížené sochařské výzdoby.
Kulturní význam
Pro své svědectví o významu Trevíru v době římské byl Igelův sloup v roce 1986 zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO jako součást římských památek, katedrály svatého Petra a kostela Panny Marie v Trevíru. Byl mnohokrát zobrazen na obrazech a kresbách. +more Jeho polychromovaná replika stála v centrálním nádvoří Rýnského zemského muzea v Trevíru (Rheinisches Landesmuseum Trier), ale pro vážné poškození byla v roce 2022 demontována.