Inbreeding

Technology

12 hours ago

Author

Inbreeding ( in - uvnitř, breed - plodit) neboli příbuzenská plemenitba je v biologii páření mezi geneticky podobnými jedinci.

V přírodě (přirozený výběr) k němu přirozeně dochází především v menších izolovaných populacích. Páření mezi příbuznými jedinci využívá člověk jako jednu ze šlechtitelských metod umělého výběru. +more Míra příbuzenského křížení se vyjadřuje jako koeficient inbreedingu. U čistokrevné plemenitby je přijatelná míra inbreedingu do 20 % (f = 0,2).

Inbreeding štěpí přirozenou populaci na odlišné linie. Linie jsou podstatou rozpadu jednoho živočišného druhu na plemena, případně až na příbuzné živočišné druhy.

Inbreeding může vést k rozšíření zvláštností některých jedinců, které by z běžné populace přirozeně vymizely. Důsledkem inbreedingu je snížení genové variability potomstva, což nese snížení adaptační schopnosti celé populace. +more Sjednocuje se také vnímavost k patogenům, což může vést ke snadnějšímu vyhynutí všech zasažených jedinců. Dalším důsledkem je častější uplatňování recesivních genů, které mohou nést genetické choroby, jež se v běžné populaci většinou neprojevují.

U lidí můžeme jako příklad uvést vzájemné sňatky evropských královských rodů nebo populace Amišů a Židů, které v důsledku inbreedingu trpí různými genetickými onemocněními, jako je např. Tay-Sachsův syndrom.

Při šlechtění, tedy umělém výběru, se inbreedingem utužují znaky žádoucí a typické pro danou linii (např. zbarvení, velikost, tvar).

Opakem inbreedingu je outbreeding (outcrossing). Znamená křížení velmi odlišných jedinců. +more Pod outbreeding spadá i heterózní efekt, při němž se křížením odlišných čistých linií dosáhne zvýšení užitkovosti hybridů. Znázornění inbreedingu a outbreedingu.

Inbrední deprese

Inbrední deprese (inbreeding depression) je snížení schopnosti přežít z biologického hlediska jako důsledek příbuzenského křížení. Projevuje se jako rodová degenerace - potomci mají genetické vady, respektive jsou méně životní z evolučního hlediska. +more Je známkou slepé vývojové větve, která bývá pro postiženou část populace fatální.

Kvůli inbrední depresi například vymřela španělská větev Habsburků - v rodině se šířila hemofilie.

Outbrední deprese

Outbrední deprese (outbreeding depression) je snížení schopnosti přežít jako důsledek křížení geneticky či geograficky příliš vzdálených skupin. Při umělém výběru, který je jediným možným při šlechtění a plemenitbě, se ke křížení vybírají nevhodné linie.

Při využívání heterózního neboli hybridního (hybridizačního) efektu je outbrední deprese koncem slepé vývojové větve hybridů. Šlechtitelská pyramida může růst a košatět, ale nikdy nemá pokračování. +more Potomci užitkových hybridů bývají postiženi outbrední depresí.

Při přirozeném výběru v přírodě existuje příbuzenská selekce (kin-selekce). Hypotézu načrtnul William Hamilton a poté Richard Dawkins v rámci teorie sobeckého genu v modelu zelenovouse. +more Hypotéza spočívá v tom, že kdyby se v populaci rozšířil gen, který by jedinci nechal narůst zelený vous, bylo by pravděpodobné, že se společně s ním rozšíří i geny zodpovědné za pomoc jedincům se zeleným vousem, protože pro gen je výhodné působit tak, aby přenesl sám sebe v co největším počtu kopií.

Dalším možným zdrojem outbrední deprese je lepší kombinování genů podobných jedinců. V tomto duchu byl například studován negativní vliv míšeného původu na zdraví jedince nebo zvýšená plodnost u genově podobných rostlin.