Cesko.wiki Irena Dubská
Author
Albert FloresIrena Dubská, rozená Zemanová, (* 17. listopadu 1924 Praha - 24. července 2010 Praha) byla česká spisovatelka. Dětství strávila ve Volyni. Od roku 1936-1939 studovala na Strakonickém reálném gymnáziu. V období války, kdy byla celá země okupována nacisty, byla nasazena jako pomocná dělnice ve zbrojovce ve Strakonicích. Po válce začala studovat filozofii, psychologii a sociologii na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1949 absolvovala a posléze získala titul PhDr. Na katedře také působila jako asistentka.
Irena Dubská vyzkoušela několik prací. Od roku 1950 pracovala na stavbách Československého svazu mládeže, kde působila dva roky, poté přednášela na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. +more O dva roky později až do roku 1974 působila jako vědecká pracovnice ve Filozofickém ústavu ČSAV, kde pracovala jako vedoucí oddělení historického materialismu. V roce 1957 obdržela nově zavedenou hodnost kandidátky filozofických věd, neboli CSc. pro obor filozofie.
Na počátku 60. let se Irena Dubská zúčastnila stáže na Massachusetts Institute of Technology ve Spojených státech amerických. +more Posléze provázela významného amerického sociologa Roberta Kinga Mertona při návštěvě v Československu.
Přelomem 2. poloviny 60. let se stala vedoucí redaktorkou Sociologického časopisu a podílela se na obnově naší sociologie.
V druhé polovině 60. let se přidala do týmu Radovana Richty, kde vypomáhala s výzkumem společenských souvislostí s revolucí ve vědeckotechnickém odvětví.
V období normalizace nesměla publikovat. V roce 1977 se společně se svým manželem, odstaveným politikem, právníkem a politologem Zdeňkem Mlynářem, emigrovali do Rakouska, kde se více zaměřila na politickou scénu a k sociologii se již nevrátila. +more Po roce 1989 žije v Praze a zároveň ve Vídni. Irena Dubská umírá 24. července 2010 v Praze.
Irena Dubská jako první vznesla v Československu otázku genderové problematiky.
Dílo
Irena Dubská se ve svých dílech zaměřovala především na sociologii a politickou filozofii. Jako jedna z prvních popsala německou filosofii společně se socialistickým myšlením a jejími hlavními představiteli M. +more Schelerem a K. Mannheimem ve své knize K problematice stranickosti a vědeckosti marxisticko-leninské filosofie. V dalším díle Auguste Comte a vytvoření sociologie vzdává hold A. Comtovi a také poukazuje na názorový rozchod s osvícenstvím.
Ve svých dílech Objevování Ameriky a Americký rok popisuje svůj pobyt v USA, včetně příprav, kdy musela opustit někdejší komunistickou ideologii. Přesto však zůstala komunistkou a tato díla se tak nedají považovat za objektivní.
Během svého života také přispívala do Sociologického časopisu, Literárních novin, Plamenu, Vesmíru a dalších kulturních či populárních časopisů. Její práce byly ale velice ovlivněny tehdejším režimem. +more Také byla autorkou několika předmluv k dílům amerických autorů jako J. F. Kennedy, W. H. Whyte a další.
Řada prací, včetně analýzy frankfurtské školy, především Maxe Horkheimera, zůstaly zapsány v jejím rukopise, které jsou uloženy v Národním archivu v Praze.
Bibliografie
K problematice stranickosti a vědeckosti marxisticko-leninské filozofie (1960) - Práce zabývající se Leninem a jeho soudobými marxistickými filosofy, vychází z gnoseologického rozboru problému stranickosti, kriticky zkoumá námitky i teorie odpůrců ideologie a hledá vědecky podložený výklad a dosah pojmu stranickosti filosofie.
Auguste Comte a vytvoření sociologie (1960) - Práce se zaměřuje jen na sociologii, nejde tedy o celou Comtovu filosofii. Dílo se nezabývá detaily. +more Jde spíše o pojmutí širokého kolektivního díla o vývojových zákonitostech dějin sociologie Comta. Autorce se podařilo analyzovat společenské podmínky v nichž vznikla Comtova sociologie a také její poslání, kde si žádá “čistou vědu”.
Objevování Ameriky (1964)
Anotace: Autorka uvažuje o dění v Americe přítomném i budoucím. Chce ukázat na skutečný život v zemi ovládané kapitalismem, kde je kladen důraz na technický rozvoj. +more Také je znát přání, aby 20. století bylo stoletím Ameriky, ale zatím jde pouze o dobu socialistických revolucí.
Americký rok (1966)
Anotace: V této knize jsou shrnuty poznatky z ročního pobytu autorky v USA. Autorka byla pozvána na dva semestry na Massachusettský technologický institut a Harvardovu univerzitu a následnou několikaměsíční cestu po Státech. +more Popisuje společenské protiklady, které se v zemi objevují.
Sborníky
Sedmkrát o smyslu filosofie (1960)
Časopisecké příspěvky
Nové rysy v buržoazním pojetí ideologie (FČ 1956) * Několik poznámek k otázce ideologie (FČ 1957) * Historický materialismus a sociologie (s M. Svobodou) (FČ 1962) * K otázce povahy a zdrojů Comtova učení(FČ 1963) * Kdo je žena. +more (SČ 1967).
Předmluvy
Člověk v organizační společnosti, W. H. +more Whyte: Organizační člověk, 1968; * "Osamělý dav" a diagnóza doby, D. Riesman: Osamělý dav, 1968; * Kniha o odvaze a politice, J. F. Kennedy: Profily odvahy, 1969.
Reference
https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Dubsk%C3%A1_Irena
https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/dubska.html
Petrusek, Miloslav. 2010. +more “For Irena Dubská (1924-2010) / Za Irenou Dubskou (1924-2010). ” Sociologický Časopis / Czech Sociological Review / Sociologicky Casopis / Czech Sociological Review, no. 05: 821. http://search. ebscohost. com/login. aspx. direct=true&AuthType=ip,shib&db=edscee&AN=edscee. 152646&lang=cs&site=eds-live&scope=site.
Šlić, Mirna. 2015. +more “Representation of an Absent Space: Construction of the United States and New York in 1950s and 1960s Czech Travel Writing. ” Journeys 16 (2): 60-78. doi:10. 3167/jys. 2015. 160204.