Volyně

Volyně je české město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice, na řece Volyňce zhruba 10 km jižně od Strakonic a 15 km severovýchodně od Vimperka. Jeho historické jádro je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Místní části Zechovice a Starov jsou vesnice, které přiléhají k centrální místní části Volyně na západní straně, leží při silnici III/1706, vedoucí do Nahořan. Místní části Černětice a Račí leží jižně od vlastní Volyně a společně tvoří exklávu města, od něhož jsou odděleny obcí Nišovice.

Ve městě žije v současné době obyvatel.

Historie

Historie obce

Hrádek ve Volyni založen u brodu přes řeku Volyňku, na důležité obchodní stezce. První písemná zmínka je z roku 1271 - v té době byla majetkem pražské kapituly. +more V letech 1330-1336 bylo založeno město, obehnané hradbou se třemi branami. V téže době založen kostel, po roce 1460 zaklenutý a do roku 1509 rozšířený o jižní loď. V letech 1501-1529 postavena renesanční radnice a nově postavena i obdélná tvrz. V polovině 19. století město vyhořelo a při obnově se setřel historický ráz domů. V roce 1900 bylo ve Volyni 264 domů a 3080 českých obyvatel, němečtí 4.

Historie židovské obce ve Volyni

Židovský hřbitov Lze doložit, že první židovští jednotlivci žili ve Volyni již před rokem 1500. +more Po roce 1520 se Židé začali usazovat v části města Hradčany, v témže století byla založena i židovská obec. Na Hradčanech byl založen i židovský hřbitov. Hradčany byly v té době mimo obvod města, Židé totiž nesměli být přes noc ve městě spolu s křesťanskými obyvateli. Byli nuceni žít pohromadě v ohraničených místech jim vykázaných, v ghettech.

S rozrůstáním židovského osídlení ve Volyni vyvstala potřeba přemístění celého ghetta. Proto volyňští Židé koupili místo pro nové ghetto, uprostřed něhož postavili v letech 1838-1840 synagogu, která byla roku 1890 renovována. +more Dodnes se v těchto místech říká V židovnech. Proti synagoze jsou dva židovské domy, stavebně jen málo změněné. Vlastní synagoga je jedna z mála synagog empírového typu, stavebně velmi vzácná.

Židovské obce v Čechách vzkvétaly nejvíce v 18. +more a v první polovině 19. století. Židovská obec ve Volyni čítala roku 1862 158 osob. V roce 1849 byly zrušeny zákony omezující počet židovských sňatků (dříve se směl oženit jen nejstarší syn) a zákon omezující právo volného pohybu a usídlování Židů v libovolných místech. V této době, kdy se průmysl začal bouřlivě rozvíjet, hledali Židé, většinou obchodníci, uplatnění ve velkých městech. Po roce 1890 venkov opustili téměř všichni Židé produktivního věku se svými rodinami a židovské obce na venkově začaly silně upadat.

V důsledků toho docházelo na venkově ke slučování upadajících obcí. Tímto způsobem zanikly obce např. +more v Hošticích, Vlachově Březí nebo v Dubu u Prachatic. Majetek obcí byl většinou rozprodán s podmínkou, že pokud budou synagoga nebo hřbitov rozbořeny, na jejich půdorysu bude zřízena zahrada, aby místo nebylo nijak znesvěceno. Ve 30. letech 20. století odliv Židů do Prahy nebo zahraničí nadále pokračoval a v důsledku nacistické perzekuce se dějiny židovského osídlení v Československu staly již uzavřenou epochou.

Židovský hřbitov ve Volyni (rozloha 1357 m²) pochází z doby založení ghetta na Hradčanech, protože se tu nalézají pomníky 300 let staré. Nejstarší náhrobky jsou z bílého mramoru, barokní a je na nich patrný vliv lidového umění. +more Jsou zdobeny většinou poměrně velkými a neumělými rostlinnými ornamenty. Jsou zvláštním typem, který se z Volyně rozšířil na celkem asi patnáct židovských hřbitovů v širokém okolí. Náhrobky jsou na první pohled neuměle provedené, písmo je velkých rozměrů, neforemné, provedené s menším profesionálním umem. Od poloviny 19. století mají všechny náhrobky standardní řemeslnickou úroveň a jsou dílem zkušených kameníků. Písmo je kultivované, náhrobky leštěné.

V roce 1912 byla provedena důkladná oprava hřbitovní zdi i pomníků. V téže době byl postaven domek pro správce hřbitova. +more Oprava zdi byla znovu provedena v roce 1988.

Hospodářství

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří: * Agrochemický podnik Volyně * Aldast

Doprava

Centrum města leží nad levým břehem Volyňky, po jejím pravém břehu (tedy východním okrajem města) prochází železniční trať 198 (Strakonice - Vimperk - Volary), na níž leží železniční stanice Volyně. U místní části Račí, ve volyňském katastrálním území Račí u Nišovic poblíž trojmezí s Černěticemi a Nišovicemi, se nachází zastávka Nišovice.

Skrze centrum města probíhá silnice I/4 (Praha - Strakonice - Strážný/Philippsreut). Z náměstí Svobody vede severovýchodním směrem jako Palackého ulice na náměstí Hrdinů a dále po mostě přes Volyňku a jako Nádražní ulice údolím Volyňky souběžně s železniční tratí na Strakonice a pak dále na Prahu, směrem jihozápadním vede jako Vimperská ulice na Vimperk. +more Od Nádražní ulice vede východním směrem jako Wolkerova ulice silnice II/142 (Volyně - Bavorov - Netolice). Na jihovýchod, směrem na Nišovice a Černětice, vede jako Husova ulice silnice II/144 (Volyně - Vlachovo Březí - Husinec). Račí je se silnicí II/144 spojenou krátkou silnicí III. třídy, Černětice silnicí III/1442 vedoucí do Malenic. Z centra Volyně na severozápad ulicemi Lidickou a Školní vede silnice III/1704 směrem na Doubravici u Volyně, a z ní se na obvodě města oddělují Chomutovskou ulicí silnice III/1703 na sever do Nihošovic a západojihozápadním směrem silnice III/1706 na Zechovice, Starov a Nahořany. Za Zechovicemi se ze silnice III/1706 odděluje silnice III/17016 do Nuzína.

Páteří autobusové dopravy je silnice I/4 a nejdůležitějším uzlem zastávky na hlavním volyňském náměstí, náměstí Svobody. U železničního nádraží v dolní části města aktuálně (2013) žádná dálková ani místní autobusová linka nezastavuje (zastávka je však uvedena v jízdním řádu linek 370190 a 370560). +more Na hlavním náměstí zastavuje několik dálkových linek různých dopravců (PROBO BUS (137441 a 137443), ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (370001 a 370002), Stanislav Jirásek (137444)) spojujících Prahu se Šumavou a jedna linka COMETT PLUS (390210) a jedna linka ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (370220) z Tábora na Šumavu a jedna linka ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (370190) ze Strakonic do Vimperka. Přes Volyni dále jedou dvě linky strakonického dopravce ČSAD STTRANS ze Strakonic, jedna z nich (380200) pokračuje pos silnici 1706 přes zastávky „Volyně, MŠ“, „Volyně, Hradčany“, „Volyně, Zechovice, ACHP“, „Volyně, Zechovice“ a „Volyně, Starov“ směrem na Vacovice a Čestice, druhá (380230) vede do Volyně přes Hoštice a z Volyně směrem po silnici 142 na Litochovice a dále na Kakovice. Regionální linka ČSAD AUTOBUSY České Budějovice 370560 rovněž vede ze Strakonic, z volyňského náměstí pak pokračuje po silnici 144 přes zastávky „Volyně, Dobřanovec“, „Nišovice“, „Volyně, Černětice, žel. st. Nišovice“ a „Volyně, Černětice“ směrem na Vlachovo Březí a Prachatice. Jednotlivé spoje linek 370190 a 380200 zajíždějí do Malenic.

Společnost

Školství

Základní a mateřská škola * Střední Škola A Jazyková Škola * Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola

Kultura

Městské muzeum a kulturní centrum * Kino

Sport

T.J.Sokol * SK Slavoj Volyně - fotbal * Bikerz Volyně

Festivaly

Divadelní Piknik - Celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla, s přímou nominací na Jiráskův Hronov * Koupák Smack Fest * Volyňská pouť * Summer punk party

Pamětihodnosti

Letecký pohled * Volyňská tvrz vznikla nejspíše již na konci třináctého století, ale dochovaná hlavní budova pochází ze čtrnáctého a opevnění až z počátku šestnáctého století. +more * Radnice s věží, ozdobným průčelím a podloubím postavena v letech 1501-1629, přestavěna po roce 1560 * Kostel Všech svatých, původně sv. Václava, založen po roce 1300 (zachován jižní portálek) a přestavěn v letech 1327-1350. Klenba lodi z let 1460-1470, jižní loď přistavěna do roku 1509. Věž je z roku 1817. Nepravidelné síňové dvoulodí na obdélném půdorysu, jižní loď podstatně užší. Zařízení z 19. století, pozdně gotická kamenná křtitelnice. * Hřbitovní kostel Proměnění Páně na Malsičce, prostá renesanční stavba z let 1580-1619 s věží v průčelí z roku 1877. Barokní zařízení z 18. století, na zrušeném hřbitově cenné náhrobky. * Empírová bývalá synagoga z roku 1840, roku 1890 obnovená a později přeměněná na kino.

Galerie

Radnice ve Volyni (2). JPG|Renesanční radnice Volyne fort. +morejpg|Tvrz Volyně, kostel Všech svatých, od severovýchodu. jpg|Kostel Všech svatých Volyně, Žižkova 250, bývalá synagoga. jpg|Bývalá synagoga Volyne-namesti. jpg|Mariánský sloup na náměstí Volyně - nám. Hrdinů, pomník. jpg|Památník světové války.

Osobnosti

Antonín Lhota (1812-1905), malíř, rektor AVU v Praze (zemřel ve Volyni) * Josef Niklas (1817-1877), architekt období historismu * Jindřich Záhoř (1845-1927), lékař, pražský městský hygienik a politik * Josef Kaizl (1854-1901), politik, ekonom a vysokoškolský pedagog, ministr financí v předlitavské vládě Franze Thun-Hohensteina (úřad vykonával od 5. března 1898 do 2. +more října 1899), historicky nejvýše postavený Čech v dějinách Rakousko-Uherska * František Blahovec (1864-1942), katolický kněz, politik a regionální aktivista * Jindřich Svoboda (1884-1941), profesor základů vyšší matematiky a sférické astronomie na Českém vysokém učení technickém v Praze; v akademickém roce 1935-1936 jeho rektor * Alois Boháč (1885-1945), malíř a pedagog * Josef Boháč (1890-1978), sochař * Alžběta Birnbaumová (1898-1967), historička umění * Maxmilián Boháč (1898-1957), malíř * Jaroslav Hůlka (1899-1924), básník a prozaik * Antonín Matěj Píša (1902-1966), novinář, literární a divadelní kritik, dramaturg Národního divadla * Hynek Němec (1902 - 1942), důstojník československé armády, odbojář popravený nacisty * Rudolf Haering (1915-1976), účastník Bitvy o Británii, válečný pilot v 311. československé bombardovací peruti RAF * Irena Skružná (1918-2003), překladatelka a dabingová režisérka * Jan Rubeš (1920-2009), operní zpěvák a herec * Josef Hrubý (1932- 2017), spisovatel, básník, překladatel, výtvarník a knihovník * Karel Klos (1945-2016), karikaturista * Roman Kubička (1947-2020), akademický malíř, grafik, ilustrátor, autor knih o výtvarné technice, pedagog * Vladimír T. Gottwald (* 1954), herec, spisovatel, dramatik, kreslíř a publicista.

Reference

Literatura

TEPLÝ, František: Dějiny města Volyně. Písek 1933, dostupné online [https://www. +moreacademia. edu/40179791/Franti%C5%A1ek_Tepl%C3%BD_D%C4%9Bjiny_m%C4%9Bsta_Volyn%C4%9B_History_of_the_city_Volyn%C4%9B. email_work_card=title] * Ottův slovník naučný, heslo Volyně. Sv. 26, str. 957. * * * Birnbaumová, Alžběta: Volyně, Češtice, Dobrš. Edice Poklady národního umění, sv. 83. Praha-Litomyšl 1947 * Neumitka, Miroslav - Polanský, Zdeněk: Volyně na starých pohlednicích. Díl první, Proměny města na prahu moderní doby. Vydal Roman Karpaš Liberec 2014. 192 s. ,.

Související články

Židovský hřbitov ve Volyni * Synagoga ve Volyni

Externí odkazy

[url=http://www.volyne.eu/]Oficiální stránky města[/url]

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Strakonice Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:DSO Šumavského podlesí Kategorie:Svazek měst a obcí okresu Strakonice Kategorie:Místní části ve Volyni Kategorie:Města v okrese Strakonice