Iva Zanicchiová

Iva Zanicchiová (* 18. ledna 1940 Ligonchio, Emilia-Romagna) je italská zpěvačka, herečka a politička, známá také jako l'Aquila di Ligonchio (Orlice z Ligonchia).

Pěvecká kariéra

V roce 1962 se zúčastnila festivalu nadějí v Castrocaru, o rok později vydala první singl „Zero in amore“/„Come un Tramonto“ a v roce 1965 eponymní album. Třikrát vyhrála Festival Sanremo: v roce 1967 díky duetu s Claudiem Villou „Non pensare a me“, v roce 1969 uspěla s písní „Zingara“, kterou s ní zpíval Bobby Solo, v roce 1974 získala cenu za skladbu „Ciao cara, come stai. +more“ V roce 1969 reprezentovala Itálii na Eurovision Song Contest. Koncem šedesátých let patřila k pětici předních italských zpěvaček, zvaných il pollice della canzone italiana: Zanicchiová, Anna Mina Mazzini, Ornella Vanoni, Patty Pravo a Milva.

V roce 1970 se dostala na třetí místo italské hitparády s písní Sergia Endriga „L'arca di Noè“. Vydala desku Caro Theodorakis s písněmi, které složil Mikis Theodorakis, Caro Aznavour, na němž spolupracovala s Charlesem Aznavourem, kolekci židovských písní Shalom a vánoční LP Dolce notte santa notte. +more Vystupovala v Madison Square Garden, sydneyské opeře a pařížské Olympii, v italské televizi měla vlastní hudební pořad Totanbot. Uznání kritiky sklidila za album Io sarò la tua idea se zhudebněnými básněmi Federica Garcíi Lorcy. Roku 1981 podnikla jako první italská zpěvačka v historii turné po Sovětském svazu. V roce 2021 vystoupila v divadle v Piacenze ve vedlejší roli v opeře Gaetana Donizettiho Le convenienze ed inconvenienze teatrali.

Herectví

Moderovala italskou verzi televizní soutěže The Price Is Right, hrála v detektivním seriálu Inspektor Coliandro a filmech Una ragazza tutta d'oro (1967), L'ultimo capodanno (1998) a W Gli Sposi (2019). Federico Fellini jí nabídl roli Gradisky v Amarcordu, ale ze spolupráce nakonec sešlo.

Politická činnost

V roce 2004 kandidovala za stranu Forza Italia do Evropského parlamentu. Nebyla zvolena, ale v roce 2008 nahradila Maria Mantovaniho, který se stal senátorem. +more Mandát obhájila ve volbách roku 2009 a zasedala v parlamentu do roku 2014. Pracovala ve výboru pro kulturu a vzdělávání.

Diskografie

1965: Iva Zanicchi * 1967: Fra noi * 1968: Unchained Melody * 1970: Iva senza tempo * 1970: Caro Theodorakis. Iva * 1971: Caro Aznavour * 1971: Shalom * 1972: Fantasia * 1972: Dall'amore in poi * 1973: Le giornate dell'amore * 1973: Dolce notte santa notte * 1974: Io ti propongo * 1974: ¿Chao Iva còmo estas. +more * 1975: Io sarò la tua idea * 1976: Confessioni * 1976: Cara Napoli * 1978: Con la voglia di te * 1978: Playboy * 1980: D'Iva * 1981: Iva Zanicchi * 1981: Nostalgias * 1982: Yo, por amarte * 1984: Quando arriverà * 1984: Iva 85 * 1987: Care colleghe * 1988: Nefertari * 1991: Come mi vorrei * 2003: Fossi un tango * 2009: Colori d'amore * 2013: In cerca di te * 2020: Le mie canzoni più belle.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.ivazanicchi.it/]Iva Zanicchi Cyber Girl[/url]

Kategorie:Italské zpěvačky Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Itálie Kategorie:Narození v roce 1940 Kategorie:Narození 18. +more ledna Kategorie:Narození v Emilii-Romagni Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé.