Ivan Dzjuba

Ivan Mychajlovyč Dzjuba (Іва́н Миха́йлович Дзю́ба, 26. června 1931, Mykolajivka, Doněcká oblast - 22. února 2022, Kyjev) byl ukrajinský literární kritik, sociální aktivista, disident, nejznámější autor ukrajinského samizdatu, politický vězeň, akademik, Ministr kultury nezávislé Ukrajiny (1992-1994), předseda komise udělující národní Cenu Tarase Ševčenka, koeditor Encyklopedie moderní Ukrajiny, hlavní editor časopisu Současnost , člen ediční rady vědeckých časopisů Kyjivska starovyna , Slovo i čas , Jevroatlantyka ad.

Život

Ivan Dzjuba pocházel z rolnické rodiny v Mykolajivce, kde se mluvilo pouze rusky. Roku 1932 rodina uprchla před hladomorem a přestěhovala se do dělnické obce Novotroyitske a odtud do hornické obce Olenivski Karjery (Dokučajivsk) v Doněcké oblasti, kde Ivan dokončil střední školu. +more Absolvoval Doněcký pedagogický institut (1949-1953) a postgraduálně studoval na Literárním institutu Ukrajinské akademie věd (1953-1956).

Od roku 1950 psal literární kritiky a zejména ve druhé polovině 50. let kritizoval grafománii a provincialismus ukrajinských spisovatelů. +more Od roku 1957 byl redaktorem vydavatelství "Dnipro", později editor nebo korektor některých periodik. Roku 1959 se stal členem Ukrajinské unie spisovatelů (SPU). Roku 1962 byl propuštěn z redakce časopisu "" pro "ideologická pochybení". V 60. letech se podílel na činnosti "Klubu kreativního mládí" v Kyjevě, který založil Ivan Svitličnyj. Stal se jedním z mluvčích generace "Šedesátníků", odmítal oficiální teorie stalinské éry a povzbuzoval emancipaci poválečné generace ukrajinských spisovatelů z vlivu ruské literatury. Byl součástí hnutí, které se vymezovalo proti rusifikaci a zastával se pronásledovaných ukrajinských intelektuálů po jejich masovém zatýkání roku 1965. Spolu s ostatními disidenty podepsal petice za osvobození politických vězňů.

Roku 1965 napsal knihu Internacionalizm čy rusyfikacija. (Internacionalismus nebo rusifikace. +more) a zaslal ji prvnímu tajemníku Ukrajinské komunistické strany Petro Šelestovi a předsedovi rady ministrů USSR Volodymyru Ščerbyckému. Dzjuba poukazuje na ničení ukrajinské inteligence a společnosti pod záminkou internacionalizace a rusifikaci považuje za pokračování imperiální politiky carského Ruska. Text byl hojně přepisován a koloval jako samizdat po celé Ukrajině. Roku 1968 vyšel na Západě v překladech do několika jazyků. Dzjuba vystoupil s projevem také po promítání filmu Sergeje Paradžanova Stíny zapomenutých předků v září 1965 v Kyjevě a roku 1966 při 25. výročí vraždy ukrajinských Židů v památníku Babí Jar, kde kritizoval "bezohlednou, krutou a nesmyslnou perzekuci ukrajinského národního a kulturního života" sovětským režimem. Roku 1967 byl při procesu s Vjačeslavem Čornovilem a spolu s dalšími disidenty odeslal dopis, ve kterém protestuje proti porušování práva během procesu. ÚV KS USSR reagoval článkem "Jak a co I. Dzjuba obhajuje", na který napsal odpověď V. Čornovil (Jak a co B. Stenčuk obhajuje, aneb 66 odpovědí "internacionalistovi").

Dzjuba byl nějaký čas považován za reformistu a úřady ho tolerovaly. Nepočítal s tím, že kvůli jeho knize bude ustavena zvláštní komise ÚV KS Ukrajiny a bude obviněn z vyvolávání nepřátelství mezi národy Sovětského svazu. +more V polovině 60. let byl propuštěn ze zaměstnání, přestaly vycházet jeho články a publikace a KGB ho sledovala. Roku 1969 ho kyjevská pobočka SPU vyloučila, ale celostátní plénum SPU toto rozhodnutí roku 1970 přehlasovalo. Během nové vlny pronásledování disidentů byl Dzjuba v lednu 1972 zatčen, vyloučen z SPU a v dubnu 1973 odsouzen na 5 let vězení. Jediným důvodem byla jeho kniha Internacionalismus nebo rusifikace. Měl v té době otevřenou formu tuberkulózy, přiznal vinu a distancoval se od vydání své knihy v zahraničí. Ještě na podzim téhož roku mu byl trest prominut a po 18 měsících věznění byl propuštěn.

Jeho neschopnost stát za svými názory tvrdě kritizovali disidenti, zejména Valentyn Moroz a Leonid Pljušč (Facets of a Crystal, 1978). V 80. +more letech žil Dzjuba v izolaci, pracoval pro menší tiskovinu v Kyjevě a psal opatrné literární kritiky. V té době podrobně zmapoval literaturu pobaltských, kavkazských a středoasijských národů a zabýval se jejich historií, oproštěnou od ideologických nánosů a deformací. Roku 1980 byl znovu přijat do Ukrajinské unie spisovatelů a roku 1981 vyšly jeho literární eseje Na puľsi doby. Teprve v době perestrojky se znovu objevil na veřejnosti jako důležitý zastánce ukrajinských zájmů a od druhé poloviny 80. let byl nejvýznamnějším ukrajinským literárním kritikem. Roku 1986 vyšel soubor jeho esejů Avtohrafy vidrodženňa (Autografy znovuzrození) a řada prací o Tarasu Ševčenkovi, ve kterých zdůraznil jeho národní cítění a kritiku Panslavismu. Od roku 1989 byl vědeckým pracovníkem Institutu literatury Ukrajinské akademie věd.

Po vyhlášení Ukrajinské nezávislosti roku 1991 se stal předsedou Národní asociace ukrajinistů a v letech 1992-1994 byl ukrajinským Ministrem kultury. Od roku 1996 byl sekretářem Ukrajinské národní akademie věd. +more V letech 1991-2000 byl vedoucím spolueditorem měsíčníku (Současnost), od roku 1998 vedoucím spolueditorem Encyklopedie současné Ukrajiny. Zastával řadu veřejných funkcí, pracoval v administrativě prezidenta (1997-2001) a od roku 1999 byl předsedou komise udělující Národní ceny Tarase Ševčenka.

Zemřel 22. února 2022 v Kyjevě, dva dny před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, ve věku 90 let.

Ocenění

1987 Literární cena O. Biletského * 1991 Státní cena Tarase Ševčenka * 1992 Mezinárodní cena Nadace Omeljana a Tatjány Antonovič * 1996 Cena V Žabotinského * 2001 Hrdina Ukrajiny * 2009 Řád svobody * 2022 Řád knížete Jaroslava Moudrého 5. +more stupně * Od roku 2022 nese jeho jméno ulice v Kyjevě * Dokumenární film Ivan a Marta natočil roku 2023 režisér S. Bukovský.

Bibliografie (výběr)

"Ordinary man" or bourgeois. K. +more, 1959 * Shevchenko and Petefi. "Modernity", 1967, part 3 * Internationalism or Russification. Munich: Modernity, 1968. - 262 s. * Shevchenko and Khomyakov. "Modernity", 1970, part 1 * Crystal faces. K. , 1978 * On the pulse of the day. K. , 1981 * Stefan Zoryan in the history of Armenian literature. K. , 1982 * We have one homeland. K. , 1984 * Revival autographs. K. , 1986 * Sadriddin Aini. K. , 1987 * Literature of the peoples of the USSR in Ukraine. In the book: Literary panorama. K. , 1987 * Volodymyr Svidzinskyi. In the book: Writers of Soviet Ukraine, vol. 13. K. , 1987 * Unsinkable paths of the past. Ibid. , vol. 20 * Do we realize the national culture as a whole. "Ukraine. Science and culture", 1988, vol. 22 * Acquisitions and prospects of the genre. In the book: Literary panorama. 1987. K. , 1988 * In defense of man and people. K. , 1989 * He wanted to "live, create on his land. ". In the book: Dry-Khmara M. Selected. K. , 1989 * The healing salt of self-knowledge. In the book: Movchan P. Sil. K. , 1989 * The muses are not silent. In the book: Authority. K. , 1989 * "Everyone has their share. " K. , 1989 * Ranging from art to politics. K. , 1989 * "Because it's not just speech, sounds. ". K. , 1990 * Cultural heritage and cultural future. "Ukraine. Science and culture", 1990, vol. 24 * "Leonid Kiselyov from the second half of the twentieth century". In the book: Kiselyov L. We only live twice. K. , 1991 * "They caught a heart-felt will. " (Shevchenko's "Caucasus" against the background of the immemorial past). K. , 1995 * "Caucasus" by Taras Shevchenko against the backdrop of the enduring past. K. , 1996 * Between culture and politics. K. , 1998 * Thirst. K. , 2001 * From the well of years, vol. 2. K. , 2001 * Ukraine in front of the Sphinx of the future. K. , 2002 * Trap. Thirty years with Stalin. Fifty years without Stalin. K. , 2003 * Taras Shevchenko, 2005 * Taras Shevchenko: Zhyttia i tvorchist’ (Taras Shevchenko: Life and Works), 2008 * Nahnitannia moroku: Vid chornosotentsiv pochatku XX stolittia do ukrainofobiv pochatku stolittia XXI (Spreading the Darkness: From the Black Hundreds of the early 20th century to the Ukrainophobs of the early 21st century), 2010.

Citát

Poznámky

Reference

Literatura (výběr)

Články (výběr)

Rakhmannyi R. Fire and ashes: Ivan Dzyuba's impulse and break. +more Montreal, 1974 * Sverstyuk E. Ivan Dzyuba - talent and fate: To an outstanding Ukrainian - 75 / UK. 2006. No. 5-6 * Bazilevskyi V. Philosophy and psychological time "not separately" life: I. Dzyubi - 75 / Dyvoslovo. 2006. No. 7 * Donchyk V. Under the sign of Ivan Dzyuba / Dyvoslovo. 2006. No. 7 * Ivanychuk R. My word about the leader of the sixties: I. Dzyubi - 75 / Dyvoslovo. 2006. No. 7 * Baranov V. Spiritual imperative of Ivan Dzyuba / Kyjev. 2006. No. 7-8 * Donchyk V. Literary critic, scientist, politician: [To the anniversary of I. Dzyuba] / Uryad. courier; 26. července 2006 * Zhulynsky M. Ivan Dzyuba: "I have my own world, my own position": Catching up with a 75-year-old marathon runner with a pen in his hands / LU. 27. července 2006 * The phenomenon of Ivan Dzyuba: Mat. round table K. , 2007 * Mushinka M. and others. The figure of Ivan Dzyuba: opinions of modern intellectuals // Encyclopedic Bulletin of Ukraine. 2021. Issue 13 * To the anniversary of Ivan Dzyuba (to the 90th anniversary of his birthday): coll. of science pr. K. , 2021.

Souborné publikace

L. Alekseeva. +more History of dissent in the USSR. Vilnius-Moscow: Vest, 1992. - s. 13, 14, 15-17, 20-21, 22-23, 24, 25. * Kasyanov H. Dissent: the Ukrainian intelligentsia in the resistance movement of the 1960s and 1980s. K. , 1995; ULE, vol. 3. K. , 1995 * A. Rusnachenko. National liberation movement in Ukraine. - K. : Publishing house named after O. Telighy. - 1998. - s. 32, 51, 61, 120-122, 142, 146, 147, 149, 152-155, 166-168, 186-188. * Ukrainian journalism in names, Vol. 6. Lvov, 1999 * International biographical dictionary of dissidents of the countries of Central and Eastern Europe and the former USSR. T. 1. Ukraine. Part 1. Charkov: Kharkiv human rights group; "Human Rights", 2006. - s. 220-224. * Ukrainian diaspora: literary figures, works, biobibliographic information / Compilation. V. A. Prosalova. Doněck: Eastern Publishing House, 2012. - 516 s.

Externí odkazy

[url=https://www. encyclopediaofukraine. +morecom/display. asp. linkpath=pages%5CD%5CZ%5CDziubaIvan. htm]Internet encyclopedia of Ukraine: Dziuba, Ivan[/url] * [url=http://resource. history. org. ua/cgi-bin/eiu/history. exe. Z21ID=&I21DBN=EIU&P21DBN=EIU&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=eiu_all&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=TRN=&S21COLORTERMS=0&S21STR=Dzyuba_I]Енциклопедія історії України (ЕІУ): ДЗЮБА ІВАН МИХАЙЛОВИЧ[/url] * [url=https://esu. com. ua/article-24148]ДЗЮБА ІВАН МИХАЙЛОВИЧ, Інститут енциклопедичних досліджень НАН України[/url] * [url=https://museum. khpg. org/1113910477]віртуальний музей, ДИСИДЕНТСЬКИЙ РУХ В УКРАЇНІ: ДЗЮБА ІВАН МИХАЙЛОВИЧ[/url].

Kategorie:Ukrajinští disidenti Kategorie:Ukrajinští aktivisté Kategorie:Ukrajinští političtí vězni Kategorie:Ukrajinští spisovatelé Kategorie:Ukrajinští vědci Kategorie:Ukrajinští ministři Kategorie:Hrdinové Ukrajiny Kategorie:Nositelé Řádu knížete Jaroslava Moudrého V. +more třídy Kategorie:Muži.