Ivan Pietor

Technology

12 hours ago

Author

Ivan Pietor (29. července 1904 Turčianský Svätý Martin - 6. června 1977 Trenčín) byl slovenský a československý právník, politik, poválečný pověřenec spravedlnosti, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu a ministr vlád Československa. Po roce 1948 byl vytlačen z politického života a pronásledován.

Biografie

V roce 1921 absolvoval gymnázium v Turčianském Svätém Martinu, v letech 1921-1926 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1930 do roku 1944 působil jako advokát v Bratislavě. +more Během studií se začal veřejně angažovat. Byl členem akademického spolku Detvan. Za druhé světové války působil v odboji, spolupracoval s Vavro Šrobárem, podílel se na hospodářské přípravě slovenského národního povstání a zasedal v povstalecké Slovenské národní radě a v 1. Sboru pověřenců byl pověřencem spravedlnosti (spolu s Jozefem Šoltészem, kterému pak ve 2. Sboru pověřenců dělal zástupce. Organizoval přechody francouzských zajatců z Maďarska na Slovensko a jejich začlenění do ozbrojených povstaleckých složek. Od října 1944 do ledna 1945 působil v ilegalitě. Od února 1945 se stal pracovníkem legislativního odboru při předsednictvu delegace Slovenské národní rady na osvobozeném území v Košicích a stal se zástupcem pověřence vnitra. Byl mu udělen Řád Slovenského národního povstání, francouzský Řád čestné legie a Croix de guerre a polský Řád Polonia Restituta.

Ve +more_dubna_1945'>4. Sboru pověřenců na počátku roku 1945 působil na postu zástupce pověřence vnitra Gustáva Husáka. V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde formálně zasedal až do voleb roku 1948.

Zastával i vládní funkce. V letech 1945-1946 byl ministrem pro vnitřní obchod v první vládě Zdeňka Fierlingera a druhé vládě Zdeňka Fierlingera a pak v letech 1946-1948 ministrem dopravy v první vládě Klementa Gottwalda.

Na jaře 1946 byl členem užšího předsednictva Demokratické strany. Na podzim 1946 stál v čele frakce, která chtěla sesadit z čela strany předsedu Jozefa Lettricha a nastolit smířlivější kurz vůči KSČ, jež po vítězství Demokratické strany ve volbách 1946 stupňovala své útoky na demokraty. +more Členové frakce neměli za cíl zničit stranu jako nezávislou sílu slovenské politiky ale spíš byli vedeni mylným přesvědčením, že agitace KSČ proti DS je cílena pouze na luteránsko-agrárnické křídlo. Pietorův pokus o zvrat byl každopádně neúspěšný.

V únoru 1948 podal spolu s dalšími ministry za DS demisi. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel z politického života. +more Byl pronásledovaný komunistickým režimem. Pracoval jako dělník a podnikový právník v Bratislavě. Později byl vysídlen do Zlatých Moravců. Jako penzista žil v Trenčíně. Amatérsky se zabýval malbou.

Byl vnukem novináře Ambra Pietora a bratrem herečky Nadi Hejné. Jeho synem byl divadelní režisér Miloš Pietor.