Ivana Kobilca

Pijačka kávy, 1888 Ivana Kobilca, též Ivana Kobilcová (20. prosince 1861, Lublaň - 4. prosince 1926, Lublaň) byla slovinská malířka, především portrétistka období realismu.

Životopis

Její rodiče pocházeli z podhorské slovinské vesnice Homec v okrese Kamnik, kde se její otec vyučil kožešníkem a později byl deštníkářem. Až do zemětřesení měl v Lublani obchod ve Špitálské ulici, potom na Mestnim trgu č. +more24. Vytvořil svým pěti dětem dobré finanční zázemí pro jejich studia. Ivana navštěvovala obecnou školu a měšťanskou školu v Lublani u voršilek. Od dětství tíhla k malbě a kreslení. Nejprve studovala malířství v Lublani v soukromé škole malířky Idy Künlové, zároveň se učila italsky a francouzsky. Poté, v letech 1879 až 1880 studovala ve Vídni. V letech 1882 až 1889 studovala v Mnichově soukromě u Aloise Erdtelta, protože nemohla být jako žena přijata na Uměleckoprůmyslovou školu; stýkala se mj. s Käthe Kollwitzovou a přátelila se s dvěma malířkami, Němkou Marií Slavonou a Rakušankou Rosou Pfäffinger. Později kratší čas pobývala v pařížské škole Henriho Gervexe. V té době třikrát vystavovala na pařížském Salónu krásných umění. Své obazy tehdy prodávala prostřednictvím dánsko-německého malíře, obchodníka a hochštaplera Willy Gretora, do kterého se zamilovala a se kterým žila své období pařížské bohémy stejně jako Marie Slavona a Rosa Pfäffinger (a společně s nimi). Roku 1894 odjela na čtyři měsíce do Florencie. Od roku 1897 žila v Sarajevu, roku 1906 krátce vyučovala kreslení v dívčí škole v Lublani, odkud téhož roku odjela a až do roku 1914 bydlela v Berlíně. Pak až do své smrti žila v Lublani.

Poprvé vystavovala ve vídeňském Künstlerhausu v roce 1888. První samostatnou výstavu měla o rok později v budově polytechnické reálky v Lublani. +more Vystavovala také na skupinových výstavách v Berlíně, Paříži, Drážďanech, Praze a v Budapešti. V Praze to byla 57. výroční výstava Krasoumné jednoty, konaná roku 1896, na které se objevil jeden portrét ze soukromého majetku. První posmrtná výstava jejích děl byla otevřena v květnu 1928 v Jakopičevu pavilonu v Lublani, druhá roku 1979. Léto, 1890.

Dílo

V její tvorbě lze vysledovat dvě etapy. V prvním období mnichovských studií (1882 až 1899) obdivovala portréty starých nizozemských mistrů 17. +more století, typicky rembrandtovským obrazem této etapy je Pijačka kávy. Ve druhém období pařížském (1890 až 1897) Kobilcová objevila význam denního světla, impresionisty a plenér. Prvním a zároveň zásadním dílem tohoto období je obraz Léto, na němž velkoměstská dáma v módním kostýmu přijela na venkov a vije dětem věnce z lučního kvítí. Po celou dobu své činnosti Kobilca zůstala bytostnou realistkou.

Její dílo zahrnuje více než tři sta padesát prací, především portrétních polofigur nebo žánrových figur v životní velikosti, vytvořených technikou olejomalby nebo pastelem, a dále zátiší s květinami. Podstatná část její tvorby je v majetku Slovinské Národní galerie v Lublani. +more Roku 1903 na žádost primátora Ivana Hribara vytvořila pro společenský sál lublaňské radnice alegorický obraz Slovinsko uctívá Lublaň, který současníci přijali velmi kriticky.

Kobilca byla nejvýznamnější slovinskou malířkou z přelomu éry Rakousko-Uherska a počátků svobodné Jugoslávie, a symbolem ženské emancipace umělecké tvorby. Roku 2018 proběhla v Národní galerii Slovinska v Lublani monografická výstava k jejímu jubileu, při níž bylo konstatováno, že kolem sto čtyřiceti obrazů této pilné malířky je dosud nezvěstných.

Výběr obrazů

Kofetarica (Pijačka kávy), olejomalba, 1888, NGS Lublaň * Chlapec v námořnickém oblečku, olejomalba * Citrarica (Hráčka na citeru), olejomalba, * Likarice (Kovářky) 1891 * Holandsko dekle (holandské děvče) * Portret sestre Fani (Portrét sestry Fani), olejomalba, 1889 * Poletje (Léto), olej, 1889-1890; NGS Lublaň * Pařížanka v bílém boa, čtoucí dopis, olejomalba, 1891-92; NGS Lublaň * Vedeževalka (Venkovské dívky v lese), olejomalba, 1893 * Druhý autoportrét, olejomalba, 1895 * Portrét starého vojenského dezertéra, olejomalba, 1896, SNG Lublaň * Třetí autoportrét/ v bílém; pastel, 1910, NGS Lublaň * Portrét Miry Pintarové, olejomalba, 1913, NGS Lublaň

Bankovka

V červnu 1993 se její portrét objevil na slovinské bankovce v hodnotě 5000 tolarů. Oběh bankovky skončil v důsledku zavedení eura v lednu 2007.

Odkazy

Reference

Literatura

Österreichisches Biographisches Lexikon, Band 4, s. 8-9

Související články

Slovinský tolar

Externí odkazy

Obrazy v Národní galerii Slovinska v Lublani: https://www. ng-slo. +moresi/en/permanent-collection/1870-1900/ivana-kobilca. tab=collections&authorId=631 * Jubilejní výstava 2018: [https://www. rtvslo. si/news-in-english/a-big-exhibition-on-ivana-kobilca-the-painter-who-wanted-to-look-behind-every-curtain/458656] *.

Kategorie:Slovinské malířky Kategorie:Osobnosti na slovinských bankovkách Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí 4. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Narození 21. prosince Kategorie:Narození v Lublani Kategorie:Úmrtí v Lublani Kategorie:Ženy.