Ivo Josipović

Technology

12 hours ago

Author

Ivo Josipović (: ; * 28. srpna 1957 Záhřeb) je chorvatský vysokoškolský pedagog, právník, hudební skladatel a bývalý chorvatský prezident.

Život

Josipović se narodil v Záhřebu, kde absolvoval základní a střední školu. V roce 1976 nastoupil na právnickou fakultu Záhřebské univerzity, kterou ukončil v roce 1980. +more Během studia získal dvakrát cenu rektora. V roce 1982 složil advokátní zkoušky. V roce 1985 získal titul magistra trestních věd na záhřebských právech a v roce 1994 obhájil doktorskou dizertační práci se zaměřením na trestní právo procesní. Své právní dovednosti rozšiřoval stážemi a krátkodobými studijními pobyty (Max-Planck Institut ve Freiburgu, Yale University v USA aj. ).

Po střední škole prohluboval Josipović také své hudební vzdělání na Hudební akademii v Záhřebu, kterou dokončil v roce 1983 pod vedením Stanko Horvata. Jeho skladatelská činnost byla oceněna v Chorvatsku i v zahraničí. +more Celkově je autorem 45 kompozic.

Po promoci na právnické fakultě pracoval jako asistent a poté jako odborný asistent trestní větve Župního soudu v Záhřebu. Mimo to působí také s přestávkami na katedře trestního práva procesního právnické fakulty Záhřebské univerzity: v letech 1985-1986 jako asistent, v letech 1996 až 2000 jako odborný asistent, v letech 2001 až 2003 jako vedoucí katedry a od roku 2004 jako profesor. +more Josipović byl vedoucím více než padesáti diplomových prací, několika magisterských prací a jedné doktorské práce. Mezinárodní trestní soudnictví od roku 1997 přednáší na diplomatické akademii chorvatského ministerstva zahraničních věcí a od roku 2002 také na vojenské akademii chorvatské armády. Od roku 2003 je vedoucím institutu trestního práva, kriminologie a viktimologie.

Josipović byl zástupcem Chorvatska při Mezinárodním soudním dvoru i před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Politická činnost

Politická kariéra Josipoviće začala v roce 1980 v řadách Svazu komunistů Chorvatska (SKH), aktivně se poté podílel na transformaci strany do sociální demokracie. V roce 1994 dočasně ukončil politickou kariéru, aby se mohl věnovat právu a hudbě. +more V roce 2003 se vrátil do politiky. Od 22. prosince 2003 je členem chorvatského parlamentu, na pozvání Ivici Račana se stal nezávislým členem klubu sociální demokracie v chorvatském parlamentu. Působil ve výborech se zaměřením na právní témata.

V červenci 2009 Josipović zvítězil ve stranických primárkách (nad Ljubo Jurčićem) a stal se kandidátem SDP do prezidentských voleb. Ve volebních průzkumech se řadil k favoritům voleb.

Prezidentské volby 2010

V prvním kole prezidentských voleb 27. prosince 2009 získal Josipović 32,42 % hlasů a postoupil spolu s Milanem Bandićem (14,83 %) do druhého kola. +more Ve druhém kole voleb 10. ledna 2010 získal Josipović 60,26 % hlasů, a tak se 18. února 2010 složením slibu stal dalším prezidentem Republiky Chorvatsko.

Ve čtvrtek 18. února 2010 - deset let po inauguraci Stipe Mesiće - složil na Markově náměstí v Záhřebu Ivo Josipović do rukou předsedkyně Ústavního soudu slib, který stanovuje chorvatská ústava, a stal se tak dalším prezidentem Republiky Chorvatsko. +more Josipovićova inaugurace byla v chorvatských dějinách v pořadí již pátá, avšak první, při níž došlo k předání úřadu mezi dvěma prezidenty. Inaugurace se zúčastnili představitelé ústavních institucí (Saboru, vlády, Ústavního soudu) a deset hlav států - Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Maďarska, Makedonie, Polska, Slovenska a Slovinska. Za USA se zúčastnil náměstek ministryně zahraničí Jacob Law a za Čínu ministr kultury Cai Wu, Českou republiku měla zastupovat místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která ale na ceremoniál kvůli zpoždění letadla nedorazila. Ceremoniálu se ale nezúčastnil kvůli přítomnosti zástupců Kosova žádný z ústavních představitelů Republiky Srbsko. Zástupce Evropské unie komisař Štefan Füle se přímo inaugurace nezúčastnil, ačkoliv tak bylo předem avizováno.

Při příležitosti návštěvy Bosny dne 14. +more dubna 2010 se v bosenském parlamentu omluvil za roli jeho země za války v Bosně a Herzegovině z let 1992-1995 a prohlásil připravenost Chorvatska podpořit vstup Bosny do EU i NATO.

Prezidentské volby 2015

V prezidentských volbách, které se konaly na přelomu roků 2014 a 2015, těsně prohrál se svou protikandidátkou Kolindou Grabarovou Kitarovićovou z pravicového Chorvatského demokratického společenství (HDZ). V prvním kole zvítězil ziskem 38,46 procent hlasů (Grabarová Kitarovićová získala 37,22 procent). +more Ve druhém kole, které se konalo 11. ledna 2015, však obdržel 49,6 procent hlasů, zatímco jeho nástupkyně 50,4 procent.