Cesko.wiki Jízdní zarážka
Author
Albert FloresJízdní zarážka v odklopené poloze - Berlin Ostbahnhof 2000. Těsně u pravého konce zarážky je vidět páka ventilu brzdy. Detailní pohled - vlevo návěstidlo v poloze stůj, vpravo volno Jízdní zarážka je vlakové zabezpečovací zařízení, které přímo způsobí otevření ventilu brzdového potrubí.
Vývoj
Zařízení s mechanickým kontaktem mezi vozidlem a traťovou částí byla prvními vlakovými zabezpečovacími zařízeními na železnici. Již v roce 1840 lokomotivní konstruktér Edward Bury experimentoval se systémem, kdy páka v úrovni koleje spojená s návěstidlem spustila lokomotivní píšťalu a rozsvítila červené světlo v budce strojvedoucího. +more O deset let později plukovník William Yolland z železniční inspekce volal po systému, který nejen upozorní strojvedoucího, ale i samočinně zastaví vlak při projetí návěsti stůj. Žádné uspokojivé řešení však nebylo nalezeno.
V roce 1873 byl ve Velké Británii pod číslem 3286 patentován systém Davidsona a Williamse, který pracoval taktéž na mechanickém principu - páka v úrovni koleje spustila lokomotivní píšťalu, uzavřela přívod páry, spustila brzdu a upozornila posádku. Následovala celá řada podobných patentů, avšak všechna řešení měla jednu společnou nevýhodu - nebezpečí poškození mechanismu při vyšších rychlostech. +more K jejich rozšíření nedošlo. V Německu použitý Koflerův systém měl dvě ramena umístěná na návěstních lávkách, jedno pro výstrahu a druhé pro stůj. Tato ramena přicházela do kontaktu s pákami na střeše lokomotivy. Podobné zařízení donedávna používala berlínská podzemní dráha na malém profilu.
Při elektrizaci berlínského S-Bahnu v roce 1929 byl zaveden podobný zabezpečovací systém s pákou umístěnou na podvozku. Na rozdíl od tratí pojížděných vozidly poměrně vysokými rychlostmi zde, na tratích s velkou hustotou provozu, nižšími rychlostmi a krátkými mezistaničními vzdálenostmi tento systém naprosto vyhovoval. +more S tímto zabezpečením dokázal berlínský S-Bahn během Olympijských her v roce 1936 zajistit bezpečný provoz s intervalem až 90 s. Teprve od roku 2000 je zkoušen a od roku 2007 zaváděn nový zabezpečovací systém na bázi ETCS, který jízdní zarážky nahradí.
Výhodou tohoto systému je velmi jednoduché provedení, lehce překonatelné v případě poruchy. Nevýhodou je příliš velká vzdálenost potřebná mezi návěstidlem (závorou) a obsazeným úsekem. +more Tato vzdálenost musí odpovídat zábrzdné vzdálenosti. Proto další vývoj pokračoval k zabezpečovacím systémům na principu elektromagnetického přenosu, které kontrolují rychlost vlaku již v dostatečné vzdálenosti před návěstidlem zakazujícím jízdu a v případě potřeby zaúčinkují tak, že vlak zastaví již před tímto návěstidlem, popřípadě v krátkém úseku za ním (Indusi).
Vozidlová část
Na brzdovém potrubí, obvykle na podvozku, je umístěn ventil, jehož ovládací páka zasahuje mimo stanovený obrys pro vozidla. Pokud páka v uvažovaném směru jízdy zachytí o překážku, otevře se ventil a dojde k rychločinnému zabrzdění vlaku. +more Pro sílu působící v opačném směru je páka uložena pružně, takže se sklopí a k otevření ventilu nedojde. Nově se také používá namísto ventilu elektrický spínač, který dá signál k nouzovému brzdění do řídícího systému vozidla (vlaku).
Skoba autostopu na koleji mezi krčským nádražím a depem Kačerov
Traťová část
Traťovou část tvoří obvykle motoricky ovládaná překážka, která v případě návěsti stůj zasahuje do průjezdného průřezu tak, aby došlo ke kolizi s pákou ventilu na vozidle. Provedení této zarážky (a tomu odpovídající umístění ventilu na vozidle) bývá různé. +more Berlínská podzemní dráha používala na malém profilu zarážku vzdáleně připomínající mechanické návěstidlo nad střechou vozidla. Na velkém profilu zase zarážku podobnou houbě vně koleje. S-bahn používá zarážky v podobě lišty ve tvaru široce rozevřeného V umístěné vodorovně nad napájecí kolejnicí.
Poněkud jiným způsobem používá jízdní zarážky pražské metro (a pravděpodobně i další metra se sovětskými vozidly). Mají také tvar houby a jsou umístěné vně koleje jako v Berlíně, ale jsou buď pevné (na koncích kolejí), anebo uložené kyvadlově se závažím ve spodní části. +more Tyto závory jsou osazovány v místech, kde je nejvyšší rychlost omezena na 20 km/h (např. obratiště) a kontrolují tak rychlost vjíždějících souprav. V Praze se nazývají autostop (někdy skoba autostopu) pevný a autostop inerční.