Júrjaku

Júrjaku (okolo 418 - 479) byl legendární dvacátý první císař Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti. Je připomínán jako patron hedvábnictví.

K období života a vlády tohoto císaře nelze přiřadit žádná pevná data, ale všeobecně panuje názor, že vládl od roku 456 do roku 479.

Legenda

Historici pohlížejí na Júrjakua jako na „legendárního císaře“ 5. +more století. Teprve 29. císař Kinmei (kolem 509-571) je první, k jehož období vlády dokáže současná historiografie přiřadit ověřitelná data; nicméně standardně přijímaná jména a data prvních císařů byla schválena za „tradiční“ teprve od vlády císaře Kammu (737-806), 50. panovníka dynastie Jamato.

Podle nejstarší dochované japonské kroniky Kodžiki panoval císař Júrjaku od třináctého dne jedenáctého měsíce roku 456 (podle šedesátkového cyklu) až do své smrti sedmého dne osmého měsíce roku 479 (podle šedesátkového cyklu).

Podle záznamů v kronikách Kodžiki a Nihonšoki byl Júrjaku při narození pojmenován Ohacuse Wakatake . Júrjaku je jméno, jež mu bylo posmrtně přiděleno v mnohem pozdější době. +more Byl pátým a posledním synem císaře Ingjóa. Poté co byl jeho bratr Ankó zavražděn, stal se 21. císařem.

Ingjóův titul by dnes nezněl tennó, neboť, jak se mnozí historikové domnívají, tento titul byl zaveden až za vlády císaře Temmu. Spíš by zněl Sumeramikoto či Amenošita Širošimesu Ókimi (治天下大王), což znamená „velký král vládnoucí všemu pod nebesy“. +more Mohl by také být nazýván ヤマト大王/大君 neboli „velký král dynastie Jamato“.

Roku 463 pozval císař Júrjaku boha hromu z hory Mimuro do císařského paláce a přikázal jednomu ze svých dvořanů, aby božstvo přivedl. Dvořan se vydal na cestu přesvědčen, že kami nebude mít důvod pozvání odmítnout, a jako symbol svého poslání coby císařského kurýra nesl naginatu s červenou zástavou. +more Netrvalo dlouho a zahřměl hrom. Dvořan vyhledal pomoc kněze (udži no kami) a společně božstvo uložili jako velkého hada do přenosné klece. Tak s ním dvořan předstoupil před císaře. Júrjaku však zanedbal patřičnou rituální očistu a zbožnou zdrženlivost. Bůh hromu projevil svoji nelibost hromobitím a hrozivými ohnivými koulemi. Vystrašený císař si zakryl oči a uprchl do nitra paláce. Velký had byl vrácen na horu Mimuro a císař pak rozhněvanému božstvu přinesl na usmíření mnoho obětí. Tento příběh je zaznamenán v kronice Nihonšoki a v řadě dalších knih, mimo jiné se o něm zmiňuje i britský diplomat, autor a odborník na Japonsko a Koreu William George Aston ve svém díle Šintó, dávné japonské náboženství (Shinto, the Ancient Religion of Japan).

Podle kroniky Nihonšoki měl Júrjaku neovladatelnou a podezřívavou povahu a dopustil se mnoha zlovolných ukrutností.

Místo, kde byl císař Júrjaku pohřben, není známo. Císař je proto tradičně uctíván v pamětní šintoistické svatyni v Habikinu v prefektuře Ósaka. +more Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako císařovo mauzoleum, takže nese formální jméno Tadžihi no Takawaši-no-hara no misasagi.

Rodina

Císař Júrjaku měl kromě císařovny ještě tři další ženy. Jeho následník, princ Širaka (císař Seinei), byl synem jeho druhé ženy Kacuragi no Karahime. +more Císařovnou byla princezna Kusaka-no-hatabihime , dcera císaře Nintokua.

1. manželka: Kacuragi no Karahime , dcera Kacuragiho no Cubury no Óomiho * třetí syn: princ Širaka , později císař Seinei * princezna Takuhatahime † 459, kněžka Saió

2. manželka: Kibi no Wakahime † 479, dcera Kibiho no Kamicumičiho no omiho * princ Iwaki † 479/81 * princ Hošikawa no Wakamija † 479

3. manželka: Wani no ominagimi , dcera Kasugy no Waniho no omi Fukameho * princezna Kasuga no Óiracume , provdaná za císaře Ninkena

Poezie

Císařův zájem o poezii patří k těm lépe zdokumentovaným stránkám jeho vlády a povahy. Básně, jež jsou mu připisovány, jsou zahrnuty ve Sbírce bezpočtu listů a řada jeho veršů se dochovala v kronikách Kodžiki a Nihonšoki.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Japonští císaři Kategorie:Narození v 5. +more století Kategorie:Úmrtí v 5. století Kategorie:Japonští básníci Kategorie:Muži.