Jacopo della Quercia

Jacopo della Quercia (1364/74 - 20. října 1438), vlastním jménem Jacopo di Pietro d'Angelo di Guarnieri, někdy také nazývaný Jacopo della Fonte, byl italský renesanční sochař pocházející z okolí Sieny. Byl současníkem Brunelleschiho, Lorenza Ghibertiho a Donatella. Bývá považován za předchůdce Michelangela.

Biografie

Jacopo di Pietro d'Angelo se narodil někdy v roce 1364 nebo 1374 (některé zdroje uvádějí i 1371) v městečku Quercia Grossa do rodiny zlatníka Piera d'Angela di Guarnieri. Právě od rodného města získal přízvisko della Quercia. +more Jeho otec mu poskytl vzdělání ve svém řemesle a naučil ho základům sochařské kompozice. Bratr Priamo (1438-1467) byl malířem.

V roce 1401 pobýval della Quercia ve Florencii, kde se v témže roce zúčastnil soutěže na sochařskou výzdobu dveří florentského baptisteria San Giovanni. Této soutěže se účastnilo dalších šest významných sochařů, vítězem se nakonec stal Lorenzo Ghiberti. +more Querciův soutěžní projekt se však nedochoval.

Kolem roku 1408 pobýval della Quercia nějakou dobu ve Ferraře, dále ale také v Miláně, Veroně či Benátkách a ke konci života střídavě žil v Sieně a Bologni. Ve správě Sieny zastával řadu významných funkcí. +more Roku 1420 byl zvolen jedním z priorů, kterým byl až do roku 1435. V únoru 1435 byl pak vybrán do čela stavební hutě dómu a povýšen do rytířského stavu.

Jacopo della Quercia zemřel 20. října 1438 v Sieně a je zde pochován v křížové chodbě kostela Sant´ Agostino. +more Jacopo della Quercia byl jedním z umělců, které zařadil Giorgio Vasari do svého díla Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů.

Dílo

+moreJPG|náhled'>Jacopo della Quercia, Madona s granátovým jablkem 1403-1406 Svou první sochařskou zakázku získal Jacopo della Quercia již ve svých šestnácti letech. Jednalo se o jezdeckou sochu pro pomník Giovanniho d'Azza d'Ubaldiniho, kterou zpracoval ve dřevě (pro Sienský dóm, dílo nedochováno).

Brzy po dokončení zakázky odchází ze Sieny a roku 1401 je doložen ve Florencii, roku 1403 ve Ferraře, kde vytvořil mramorovou sochu Madony pro kapli Silvestri ve Ferrarské katedrále (od kaple bylo odvozeno i madonino přízvisko - Madona Silvestri) a poté v Lucce, kde vytvořil náhrobek Ilarie del Carretto (zemřela roku 1405). Ilarie del Carretto byla ženou městského pána Paola Guigniho a její náhrobek od Jacopa, vytvořený kolem roku 1406, byl určený pro kostel San Martino. +more Na podstavci náhrobku se nacházejí putti z mramoru nesoucí girlandy a na sarkofágu podobizna samotné Ilarie del Carretto.

V lednu 1409 uzavřel první smlouvu na fontánu Gaia, pro sienské náměstí Piazza del Campo. Podle této smlouvy měla být provedena do dvou let za odměnu 2000 zlatých florénů. +more Podoba smlouvy však byla několikrát upravována. Kvůli dalším zakázkám Jacopo začal pracovat až v roce 1414 a fontána byla dokončena roku 1419. Fonte Gaia měla stát na místě původní pohanské sochy Venuše, která byla stržena a zničena jako symbol moru. Fontána byla vytesána z bílého mramoru a byla zasvěcena Panně Marii, jejíž postava držící malého Ježíška se nacházela uprostřed. Panna Maria byla ze stran adorována světci a obklopena různými chrliči, které měly zvířecí podobu. Původní fontána byla nahrazena kopií z let 1856-1866 a dochované sochy originálu se nachází v Palazzo Publico v Sieně.

Roku 1421 Jacopo della Quercia vytvořil Zvěstování, složené ze dvou polychromovaných soch Panny a archanděla Gabriela, určené pro San Gimignano. Polychromování však bylo dokončeno jinými autory (například Martinem di Bartolomeem). +more Propracovanost Zvěstování rovnající se kvalitě jeho mramorových prací dokazuje i jeho řezbářské dovednosti. Řadu autorů tato skutečnost vedla k připisování dalších děl Jacopovi, avšak většinou se jednalo o díla jeho dílny.

V roce 1425 přijal zásadní nabídku na výzdobu hlavního portálu (Porta Magna) kostela San Petronio v Bologni. Na portálu pracoval až do své smrti roku 1438 a nachází se zde basreliéfy s výjevy ze Stvoření. +more Michelangelo, který roku 1494 navštívil Bolognu, přiznal, že jeho malby v Sixtinské kapli vycházely právě z těchto reliéfů.

V letech 1427-1430 se podílel na výzdobě křtitelnice pro sienské baptisterium. Toto dílo představuje jedno z komplexních děl rané renesance, vytvořené řadou umělců. +more Původně měl Quercia dodat také dva reliéfy, z nichž dokončil pouze jeden - Zvěstování o narození Jana Křtitele Zachariášovi. Po vzoru Donatella zde činí okolostojící lid bezprostředním účastníkem výjevu.

Práce

Jezdecká dřevěná socha pro pomník Giovanniho d'Azza d'Ubaldiniho (kolem r. 1400, nedochováno) * Madona Silvestri (Madona s ježíškem, 1403) - mramor, 210 cm, Ferrarská katedrála * Náhrobek Ilarie del Carretto (asi 1406) - mramor, katedrála v Lucce * Fonte Gaia (1409-1419) * Ctnost (1409-1419) - mramor, 135 cm, Palazzo Publico, Siena * Naděje (1409-1419) - mramor, Palazzo Publico, Siena * Rhea Sylvia (1414-1419) - mramor, 160 cm, Palazzo Publico, Siena * Acca Laurentia (1414-1419) - mramor, 162 cm, Palazzo Publico, Siena * Zvěstování (Panna a archanděl Gabriel, 1421) - Collegiata di San Gimignano * Porta Magna (1425) - Bazilika San Petronio, Bologna * Křtitelnice (reliéf Zvěstování o narození Jana Křtitele Zachariášovi, 1427-1430) - baptisterium sienské katedrály

Reference

Literatura

Rolf Toman (ed. ), Umění italské renesance, Slovart 2000. +more * René Huyghe (ed. ), Umění renesance a baroku, Odeon, Praha 1970. * Giorgio Vasari, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů I. díl, Odeon, Praha 1976, přeložil Pavel Preiss.

Externí odkazy

http://www. wga. +morehu/frames-e. html. /html/q/quercia/ * http://www. newadvent. org/cathen/12601a. htm * http://www. artmuseum. cz/umelec. php. art_id=1254 * http://www. oxfordartonline. com/subscriber/article/grove/art/T043135. q=quercia&search=quick&pos=1&_start=1#firsthit.

Kategorie:Narození ve 14. +more století Kategorie:Úmrtí v roce 1438 Kategorie:Italští sochaři Kategorie:Muži.